Pro diagnostiku a léčbu lymeské boreliózy byl skupinou odborníků vypracován doporučený postup, který je dostupný na webové stránce Společnosti infekčního lékařství (www.infekce.cz). Poznatky o tomto onemocnění jsou velmi bohaté. Zdravotníci by měli své pacienty přesvědčit o reálné situaci i o tom, že při správné léčbě nemusejí mít z této nemoci neodůvodněné obavy.
Klíště nemusí přenést nákazu
Lymeská borelióza (LB) je onemocnění vyvolané bakterií rodu Borrelia burgdorferi. Jde o zoonózu, to znamená, že se jedná o onemocnění, které primárně postihuje zvířata. Člověk je pouze náhodnou obětí infekce a nákaza se od něj dále nepřenáší. Nákazu přenášejí pouze klíšťata. Dřívější představy, že nákazu přenáší i hmyz, nebyly potvrzeny.
Doba přisátí klíštěte hraje u LB důležitou roli. Klíště musí být přisáto alespoň 24 hodin, aby se infekce mohla přenést. K přenosu infekce na člověka dochází jen u 5 % lidí. Zbytek zvládne imunitní systém jedince. V ojedinělých případech byl popsán přenos na plod v době těhotenství. Nikdy se však nepotvrdilo, že by tato infekce vedla k poškození nenarozeného dítěte.
Klinický obraz je pestrý
Klinické projevy mohou být poměrně pestré. Typický je obraz skvrny na kůži – migrující erytém. Ten se však objeví s několikadenním odstupem po přisátí klíštěte (někdy až 4–5 týdnů). Další formy, jako je postižení nervového systému, kloubů, jiné kožní projevy, vzácně postižení oka nebo srdce, se mohou objevit v odstupu měsíců až let. Nicméně obávané chronické formy jsou velmi vzácné a po řádné léčbě by k nim nemělo vůbec dojít.
Diagnóza se stanovuje podle klinického nálezu a laboratorních vyšetření. Pozitivita protilátkového testu však nemusí znamenat a často ani neznamená nemoc. Její příčinou může být i tzv. paměťová protilátková odpověď, což znamená, že se člověk setkal s infekcí již dříve a imunitní systém nákazu zlikvidoval. Přítomnost protilátek může být také projevem tzv. nespecifické reakce organismu na jiné onemocnění, jehož příčiny mohou být různé. Přítomnost protilátek není nemoc! Protilátky po léčbě nemizí, nicméně jejich přítomnost nechrání před další infekcí.
Léčba a sledování
LB je dobře léčitelná antibiotiky, která se podávají po dobu dvou až čtyř týdnů v závislosti na klinické formě onemocnění. Velké klinické studie neprokázaly žádný přínos opakovaného nebo dlouhodobého podávání antibiotik u osob, které i po řádné léčbě měly potíže. Tyto potíže jsou někdy označovány jako postboreliový syndrom. Může se jednat o bolesti kloubů, hlavy, únavnost, pocit snížené výkonnosti a další potíže. Obtíže mohou být navozeny prodělanou (a již neaktivní) infekcí, jež vyvolala změny, které se postupně hojí, nebo psychogenními příčinami označovanými jako somatizace. Rozhodně je nelze ovlivnit antibiotiky. Osoby po prodělané LB zůstávají obvykle po určitou dobu (2 roky) pod dohledem lékařů.
Obrátit se na odborníky
Pokud lidé chtějí získat informace o této infekci, infektologové důrazně doporučují obrátit se na kvalifikované odborníky. Rozhodně není vhodné řídit se informacemi z neověřených zdrojů, které mohou být zavádějící a vést k psychické traumatizaci pacienta.
Některé laboratoře provádějí vyšetřování klíšťat na přítomnost borelií a virů vyvolávajících klíšťový zánět mozku. Obecně toto není odborníky doporučováno, protože jen na základě zjištění, že je klíště nakažené, nelze usuzovat, že infekce byla přenesena na člověka, a tudíž to neznamená automatickou nutnost antibiotické léčby jako u prokázané lymeské boreliózy. U klíšťového zánětu mozku se ani žádná preventivní opatření dělat nedají, na tuto virovou infekci neexistuje specifický lék. Zde je naopak na místě předcházet nemoci bezpečným a účinným očkováním.