Je to jednoduchý postup, při kterém stlačujeme srdce mezi hrudní kostí a páteří. Stlačením dojde k vypuzení krve do oběhu. Nepřímou srdeční masáží zároveň dochází ke změnám nitrohrudního tlaku, což vede k zajištění cirkulace krve a jejímu transportu k životně důležitým orgánům (mozku). Nepřímou srdeční masáží však nikdy nedokážeme plnohodnotně nahradit spontánní činnost krevního oběhu a srdce (účinnost je asi 25-30 %). Proto je rozhodujícím faktorem osvojit si správnou techniku provádění.
Hlavní zásady
* správné určení místa stlačování (dolní třetina až polovina hrudní kosti) * přizpůsobení hloubky komprese (dospělí, děti) * kontrola správné techniky (napjaté paže, dodržování stálého rytmu a frekvence)
Technika nepřímé srdeční masáže
* Klekneme si vedle pacienta s koleny mírně od sebe (lépe z pravé strany), * vyhmatáme krční jamku a mečovitý výběžek hrudní kosti (tyto dva body nám určují středovou čáru hrudníku), * k vymezenému konci hrudní kosti položíme svou dlaň a zakryjeme odpovídající část sterna (obr. 1a), * druhou ruku položíme na ni a „přizvedneme“ prsty spodní ruky, masírujeme pouze spodní plochou dlaně, nikoli celou dlaní -snížíme tím riziko zlomeniny žeber (obr. 1b),* propneme paže v lokti a nakloníme se celým tělem kolmo nad pacienta, abychom při stlačování využili váhu svého těla a práci břišních svalů (obr. 2),* ve fázi uvolnění je nutné tlak zcela uvolnit, aby se hrudník vrátil do výchozí polohy,* fáze stlačení a uvolnění mají trvat stejně dlouho,* dbáme, aby dlaň zůstala při stlačení i uvolnění stále v kontaktu s hrudníkem,* po celou dobu masáže je vhodné polohlasem počítat - lépe se nám podaří udržovat optimální stálé tempo.
Nejčastější chyby
* Špatná technika (povolené paže…),* špatně zvolené místo srdeční masáže,* příliš pomalé/rychlé stlačování hrudníku,* nedostatečné uvolnění hrudníku.
Neodkladná resuscitace
Neodkladná resuscitace je soubor jednoduchých postupů, kterými dáváme postiženému šanci na následný plnohodnotný návrat do běžného života. Všechny postupy by měly směřovat k obnovení krevního oběhu při selhávání základních životních funkcí. Nejdůležitějším kritériem při poskytování základní neodkladné resuscitace je rychlost rozhodování a správné provádění všech postupů. Po zjištění zástavy dýchání nebo oběhu je nutné zahájit NR co nejdříve, abychom minimalizovali hypoxické poškození mozku a srdečního svalu, a vytvořili tak co nejlepší podmínky pro rozšířenou resuscitaci po příjezdu záchranné služby. Okamžitá KPR zvyšuje šance na přežití 2-3krát. Každá minuta bez KRP snižuje tuto šanci o 10-15 %! Nejčastějšími příčinami zástavy jsou interní onemocnění, úrazy, dopravní nehody.
Diagnostika
* Postiženého hlasitě oslovíme a poklepeme dlaní po tváři, * pokud nereaguje, zkusíme bolestivý podnět vždy v oblasti obličeje (štípnutí do ušního lalůčku, do tváře) - volíme vždy oblast obličeje vzhledem k možné necitlivosti v nižších partiích po poranění míchy,* v případě, že nereaguje ani na bolestivý podnět, je nutné provést kontrolu dechu (dech musíte slyšet a cítit na své tváři, pohyby hrudníku a barva kůže mohou být zavádějící),* po této základní diagnostice je nutné aktivovat záchranný systém (viz níže) - poté znovu zopakujeme diagnostiku vědomí a dýchání (obojí se mohlo během našeho telefonátu změnit),* zdravotníci se mohou pokusit zjistit kvalitu oběhu vyhmatáním pulzu na velkých tepnách (např. krk, tříslo), ale v případě, kdy si nejste jisti, zda hmatáte opravdu pulz postiženého, do 10 sekund zahajte neprodleně nepřímou srdeční masáž,* pokud je postižený v bezvědomí a dýchá, sledujeme do příjezdu ZS životní funkce,* pokud nedýchá, provedeme uvolnění dýchacích cest (záklon hlavy, přizvednutí dolní čelisti, vyčištění úst) a znovu zkontrolujeme dech,* v případě bezdeší zahájíme KPR v poměru 30:2 (30 stlačení hrudníku v dolní třetině hrudní kosti a dva umělé vdechy - opakovaně),* KPR bez umělého dýchání snižuje šanci na přežití bez následného poškození mozku o 30-40 %, ale v případě 2-3 neúspěšných pokusů o zajištění DC a dýchání, tj. do 20-30 sekund, nebo máme-li nepřekonatelný fyzický odpor, zahájíme srdeční masáž, pokračujeme do příjezdu ZS, dokud se neobnoví dýchání nebo nejsme naprosto fyzicky vyčerpáni.
PAMATUJ! Jsou dvě výjimky (pokud jsme sami), kdy nejdříve začneme oživovacími pokusy asi na 1 minutu a teprve poté aktivujeme záchranný systém:
* děti - většinou se jedná o hypoxickou zástavu,* úrazy - pokud vidíme úraz v „přímém přenosu“, dochází zde k reflexní zástavě dechu. U obou těchto stavů se může neprodleným zahájením resuscitace obnovit dýchání nebo krevní oběh. Pokud se tak nestane, po aktivaci záchranného systému pokračujeme v KPR.
Aktivace záchranného systému - přivolání pomoci
Číslo 155 nebo 112 (v nemocničním zařízení oddělení ARO nebo podle zvyklostí lékaře ovládajícího KPR). PAMATUJ! Číslo na oddělení ARO by mělo být VŽDY na viditelném místě! Jakmile se vracíte zpět k pacientovi, nezapomeňte si vzít ochranné pomůcky! Co oznámit: * kdo volá, * co se stalo (počet raněných, stav vědomí, dýchání), * kde se to stalo (dobře popsat místo, orientační body).
PAMATUJ! V případě volání na ZS je nutné zůstat s dispečerem v kontaktu do té doby, dokud nezíská všechny potřebné informace a sám neukončí telefonát.
Nejčastější chyby při provádění KPR* Velká prodleva od diagnostiky zástavy do zahájení KPR,* opakované neúspěšné pokusy o zajištění DC a prodechnutí na úkor masáže,* velká prodleva mezi dýcháním a masáží,* špatná technika dýchání (viz Sestra 2/2008) a masáže (viz výše),* špatně popsané místo resuscitace (kde se to stalo).
Martina Eliášová MUDr. Martin Voldřich, ABC první pomoc s. r. o. (elpim@tiscali.cz)