Nesestouplé varle je poměrně běžným dětským problémem. Postihuje převážně nedonošené děti

Co znamená nesestouplé varle?

V průběhu těhotenství se spolu s jinými částmi těla vyvíjí u chlapců i varlata, a to v břiše. Varlata jsou součástí mužského reprodukčního systému a jejich hlavní funkcí je produkovat a uchovávat spermie, mimoto vytváří testosteron. Ještě před porodem zpravidla sestoupí z břicha tříselným kanálem do šourku, stává se tak zhruba v 8. měsíci těhotenství. Šourkem se přitom nazývá tenký kožní váček za penisem. 

Jako nesestouplá varlata se označuje stav před narozením dítěte či v prvních měsících po něm, kdy varle není uloženo v šourku. Odborně se tento problém pojmenovává termínem kryptorchismus. Většinou k němu dochází pouze u jednoho varlete, u obou minimálně. Nemělo by se nicméně zaměňovat s pouhým vtažením varlete, zapříčiněného např. strachem či teplotními změnami.

Jedná se o vrozený problém, který by se měl začít řešit co nejdříve, jelikož může vést ke snížené hladině testosteronu, zvýšit riziko rozvoje rakoviny varlat a mít vliv na zdraví spermií. Obecně se nesestouplá varlata týkají spíše předčasně narozených dětí a dětí s nízkou porodní hmotností. Pro uklidnění však dodáváme, že přibližně v polovině případů nesestouplá varlata u dětí sama klesnou během několika měsíců. 

V rámci kryptorchismu se rozlišuje mezi primárním a sekundárním. Primární kryptorchismus značí stav, kdy se varle z určitých příčin nenachází v šourku. U sekundárního kryptorchismu sice došlo k sestupu varlete, následně však vlivem jistých podmínek zase vystoupalo, k čemuž mohlo dojít kupříkladu v důsledku operace tříselné kýly. [1, 2, 3, 4, 5, 6]

Jak poznat nesestouplé varle?

Rozlišuje se hmatné a nehmatné varle. Jako hmatné se označuje, pokud ho lékař dokáže nahmatat při fyzikálním vyšetření. Jedná se o drtivou většinu nesestouplých varlat. Zpravidla se takové varle vyskytuje na konci tříselného kanálu. 

Nehmatné varle znamená, že ho lékař není schopen nahmatat. V takovém případě je možné, že se varle nachází ještě v břiše nebo na počátku tříselného kanálu, kde ho nelze nahmatat. Může jít však i o atrofické (velmi malé varle) či zcela chybějící varle. 

Při nesestouplém varleti se proces jeho přesunu do šourku z nějakého důvodu zpozdí či zastaví, což se projeví tím, že varle v šourku není možné zahlédnout ani rozpoznat po hmatu. Šourek z toho důvodu vyhlíží plošší a menší. Nesestouplé varle obvykle nedoprovází jiné projevy, a to ani bolest či problémy s močením. [7, 8, 9, 10]

Příčiny

Dosud není známo, proč se tak děje. Nicméně se předpokládá, že se to týká zdravotního stavu matky, genů či vnějších vlivů, které mají vliv na fungování hormonů a nervů. Jak už jsme zčásti naznačili, existují faktory, které pravděpodobnost výskytu nesestouplého varlete zvyšují. Na mysli máme předčasný porod, výskyt potíží s vývojem pohlavních orgánů u dalších rodinných příslušníků, nízkou porodní hmotnost, ale i Downův syndrom mající vliv na růst plodu nebo vystavení rodičů jistým pesticidům. 

Na jeho rozvoji se může podílet i to, trpí-li žena diabetem nebo obezitou či prošel-li si plod nějakými zdravotními potížemi, třeba mozkovou obrnou. Současně za ním může stát kouření či požívání alkoholu během těhotenství. 

Pokud by se problém neřešil, může způsobit různé komplikace, např. mít negativní vliv na produkci testosteronu (hypogonadismus) či spermií. Posledně zmíněný jev je dán tím, že by se u nesestouplého varlete mohla zvýšit teplota natolik, že by vedla k redukci množství či špatné kvalitě spermií, což by se odrazilo na plodnosti muže.

Hrozí i torze varlete (zkroucení), tříselná kýla nebo poškození chámovodu, tedy trubice propojující varle s močovou trubicí.  Také se může stát, že by nesestouplé varle poškodil tlak vyvíjený stydkou kostí. Kromě toho jsou tito muži náchylnější ke zranění varlete a vzniku rakoviny, a to i přesto, že jim byl proveden chirurgický zákrok za účelem korekce tohoto problému. [11, 12, 13, 14]

Diagnostika

Diagnostika se obvykle provádí na základě fyzikálního vyšetření, při němž se v poloze pacienta vleže či v pozici tureckého sedu zjišťuje, jestli se varle dá nahmatat. Pakliže se to nepodařilo, snaží se ho lékař lokalizovat. 

Při nezdaru dítě odkáže na dětskou urologii či chirurgii, kde zpravidla podstoupí kompletní vyšetření za účelem vyloučit vtahující se či ektopické varle (nachází se na abnormálním místě). Rozpoznat vtahující se varle lze přitom tak, že se ho lékař pokusí dostat dolů do šourku. Jestliže se mu to podaří, není třeba zahajovat léčbu. 

V některých případech může lékař doporučit vyšetření ultrazvukem, magnetickou rezonancí s kontrastní barvou či provedení laparoskopie, vždy se záměrem určit polohu varlete. Při laparoskopii se k tomu používá malá trubička s kamerkou, která se přes nepatrný řez zavádí do břicha. Uzná-li to lékař za nezbytné, může trvat i na genetickém vyšetření k určení pohlavních chromozomů nebo krevních testech či testech moči kvůli změření hladiny hormonů. 

Prvně se přitom varlata kontrolují u novorozenců, dále se pak jejich stav sleduje při pravidelných prohlídkách dítěte. S léčbou se začíná tehdy, pokud varle nesestoupí do šourku či ho není možné zpozorovat v šourku ani v třísle po 6. měsíci věku dítěte. Problém se ovšem může vyskytnout i v pozdějším věku. [15, 16, 17, 18, 19, 20]

Léčba

Nejprve se čeká, jestli varle nesestoupí samo, zpravidla se tak děje do 6 měsíců od narození dítěte. Mimoto se zjistilo, že k poškození zárodečných buněk, jež se pak vyvinou ve spermie, u dítěte většinou dochází mezi 12. až 18. měsícem. Proto je vhodné léčbu zahájit před tímto obdobím, tedy v době mezi 9. až 12. měsícem. 

Nabízí se dvě možnosti řešení, a to chirurgický zákrok a hormonální injekce. V rámci hormonální injekce se užívá lidského choriového gonadotropinu (HCG), avšak úspěšnost nebývá nijak vysoká, navíc tuto metodu někdy doprovází vedlejší účinky. 

Nejčastější volbou je pak operace. Tento typ chirurgického zákroku je znám pod názvem orchidopexe. Jedná se o ambulantní zákrok, během nějž se nejprve provede malý řez v oblasti třísla, čímž se celá oblast zpřístupní. Následně je varle odebráno z tříselného kanálu, přičemž chirurg současně rozpojí spermatickou šňůru (slouží k propojení varlete s tělem), natáhne ji a případně odstraní překážející tkáň.  Poté uskuteční druhý řez na šourku, do kterého se varle přesune. Nakonec se řez pevně uzavře vstřebatelnými stehy. 

Co se týče nehmatného varlete, přistupuje se nejdříve k laparoskopickému vyšetření, tzv. operaci klíčovou dírkou, kdy se řez provede v oblasti pupku za účelem zjistit výskyt a polohu varlete. Pakliže se nalezne pouze jeho zbytek, bývá odstraněn. Pokud však má varle dostatečnou velikost, bývá přesunuto do šourku. V případě nutnosti je možné zákrok rozčlenit do dvou fází. 

V prvních dvou dnech po operaci nesestouplého varlete mohou pacientovi pomoci ulevit léky proti bolesti. Rekonvalescence přitom trvá zhruba týden a mělo by se během ní dbát, aby operovaná oblast zůstala v suchu. Zároveň by dítě mělo týden po zákroku setrvat doma, nejméně tři až čtyři dny pak vynechat návštěvu hřiště či procházky. 

Při včasné léčbě je velmi pravděpodobné, že se varle bude dále vyvíjet zcela běžným způsobem a neobjeví se problémy s plodností. Po korekci by však měl být stav pacienta pravidelně kontrolován doktorem a chlapci by se v rámci prevence měli naučit si varlata vyšetřit sami, což je užitečné nejen k odhalení tohoto problému. 

Na závěr doplňme, že pokud se varle v těle nenachází či z něj bylo odejmuto, lze uvažovat o protéze varlete. Ta bývá utvořena ze silikonu a jsou dostupné různé její velikosti. Je přitom vhodné s její implementací počkat až do puberty, kdy se velikost varlete ustaluje. Mimo jiné patří mezi její benefity, že může jedinci vrátit ztracené sebevědomí. [21, 22, 23, 24, 25]

Zdroje: my.clevelandclinic.org, medicalnewstoday.com, childrenshospital.org, betterhealth.vic.gov.au, nhs.uk, webmd.com, mayoclinic.org, hopkinsmedicine.org, kidshealth.org, medlineplus.gov, cus.cz