Názor staničních sester
Staniční sestry uvádějí tři body, které jsou podle jejich mínění zdrojem potíží. „Rozsáhlé organizační změny jsou prováděny nepromyšleně, aniž by tyto kroky byly projednány s pracovníky jednotlivých odborných úseků. Pokud projednány jsou, jsou záhy bez konzultace, bez analýzy změněny,“ píší v prvním bodě.
„Redukce personálu na jednotlivých odděleních je uskutečňována nešetrně, bez ohledu na náročnost a specializaci jejich práce. Nemluvě o společenských úrovních těchto opatření,“ upozorňují dále.
A do třetice: „Organizační změny týkající se vedení jednotlivých oddělení jsou uskutečňovány i přes právní a odborné protiargumenty vedoucích pracovníků a nesouhlasu zainteresovaných.“
Současně vysvětlují, že jde o slučování úseků aseptických a septických v jedno oddělení bez ohledu na epidemiologicko-hygienická hlediska, o neanalyzovanou novou koncepci ošetřovatelské péče, o nedostatečně organizačně zvládnutou uklízecí četu a z jejich pohledu o nekoordinovanou přestavbu a snižování úrovně komfortu pacientů i personálu.
Poukazy na manažerské chyby vyúsťují v otázku: „Při současné finanční situaci ve zdravotnictví se ptáme, z čeho jsou tyto rozsáhlé a z našeho pohledu naprosto nekoncepční přestavby financovány? Odpovídají tyto změny koncepci, která je v souladu s představami a objektivním náhledem našich krajských zástupců?“
Staniční sestry na závěr připomínají, že ušetřené peníze, kterými se vykazuje hospodaření nemocnice, pocházejí pravděpodobně ze snížení mezd pracovníků některých kategorií.
Nespokojenost v havlíčkobrodské nemocnici
Staniční sestry chirurgického oddělení havlíčkobrodské nemocnice se 29. října obrátily otevřeným dopisem na hejtmana a pracovníky kraje Vysočina odpovědné za zdravotnická zařízení.
Nežádají, nýbrž prosí - jak výslovně uvádějí - o pomoc při řešení naléhavých problémů v nemocnici vzhledem k tíživým psychosociálním a pracovním vztahům.
Názor staničních sester
Staniční sestry uvádějí tři body, které jsou podle jejich mínění zdrojem potíží. „Rozsáhlé organizační změny jsou prováděny nepromyšleně, aniž by tyto kroky byly projednány s pracovníky jednotlivých odborných úseků. Pokud projednány jsou, jsou záhy bez konzultace, bez analýzy změněny,“ píší v prvním bodě.
„Redukce personálu na jednotlivých odděleních je uskutečňována nešetrně, bez ohledu na náročnost a specializaci jejich práce. Nemluvě o společenských úrovních těchto opatření,“ upozorňují dále. A do třetice: „Organizační změny týkající se vedení jednotlivých oddělení jsou uskutečňovány i přes právní a odborné protiargumenty vedoucích pracovníků a nesouhlasu zainteresovaných.“
Současně vysvětlují, že jde o slučování úseků aseptických a septických v jedno oddělení bez ohledu na epidemiologicko-hygienická hlediska, o neanalyzovanou novou koncepci ošetřovatelské péče, o nedostatečně organizačně zvládnutou uklízecí četu a z jejich pohledu o nekoordinovanou přestavbu a snižování úrovně komfortu pacientů i personálu.
Poukazy na manažerské chyby vyúsťují v otázku: „Při současné finanční situaci ve zdravotnictví se ptáme, z čeho jsou tyto rozsáhlé a z našeho pohledu naprosto nekoncepční přestavby financovány? Odpovídají tyto změny koncepci, která je v souladu s představami a objektivním náhledem našich krajských zástupců?“
Staniční sestry na závěr připomínají, že ušetřené peníze, kterými se vykazuje hospodaření nemocnice, pocházejí pravděpodobně ze snížení mezd pracovníků některých kategorií.
Názor ředitele
„Když se dělají změny a připravují se opatření, aby se ekonomické výsledky zlepšily, vždycky to bolí. Co k tomu víc říci,“ reagoval na otevřený dopis pro Právo ředitel nemocnice v Havlíčkově Brodě Josef Pejchl.
„Výtka, že spojujeme aseptická a septická oddělení, je podle mne nepravdivá. Dáváme vedle sebe urologii a septické obory, ty k sobě patří, ale nespojujeme je, proti tomuto tvrzení se musím ohradit,“ řekl dále.
„Pokud jde o propouštění z nemocnice, ano, k prvnímu lednu bylo vytipováno 45 lidí, kteří nás mají opustit. Nakonec se podařil snížit stav pracovníků přirozenými odchody, takže jsme propustili jen sedm lidí - pět sester a dva sanitáře. Další snižování počtu personálu neplánujeme,“ zdůraznil ředitel.
„Lidé, kteří jsou na dopise podepsáni, jsou na svých místech již dlouho, a proto nedokážou nezaujatě posoudit, zda jsou či nejsou určité změny nutné. Neberu to osobně, nemám důvod je napadat a perzekuovat je nebudu. Jsem spokojen, že se mi podařilo vymanit nemocnici z loňské padesátimilionové ztráty a letos vytvořit zisk ve výši osm miliónů korun,“ uzavřel Pejchl.
Názor radní kraje
Martina Matějková, radní kraje Vysočina, v jejíž kompetenci je zdravotnictví, se s otevřeným dopisem seznámila v pondělí 1. listopadu. „To, o čem sestry píší, je plně v kompetenci ředitele,“ zdůraznila, ale dodala:
„Před měsícem mě pan ředitel seznámil s chystanou organizační změnou a slíbil mi, že ještě před jejím uskutečněním ji projedná s primáři a dalšími zainteresovanými pracovníky. Dostala se pak ke mně zpráva, že na to reagují negativně. Nepřipadá mi jako dobrý nápad uskutečňovat další organizační změny v nemocnici, kde se podařilo uhájit sociální smír, která je bez dluhů a která má výbornou pověst.
Vyzvala jsem proto pana ředitele, aby novou reformu zastavil. Jak jsem nyní zjistila, stalo se tak,“ vysvětlila Martina Matějková.
Jak se zdá, opakuje se situace ze začátku letošního roku, kdy největším problémem havlíčkobrodské nemocnice byla komunikace. Také na to sestry svým dopisem upozorňují.
Bohumila Krčová, Právo