Bohaté Vánoce v domácnostech pražských lékařů už byly asi naposledy.
Aspoň u těch nemocničních, kteří si vedle plného úvazku ve špitále pořídili stejně rozsáhlou soukromou praxi. Zdravotní pojišťovny totiž již připravily plán na redukci nemocnic v metropoli a jedním z kritérií, jimiž se řídí, je omezení souběhu doktorských úvazků na maximálně 1,2. Vyřešit by se tím měly akutní potíže nemocnic s obsazováním služeb podle přísných regulí Evropské unie. Práce na čtyřech stavech najednou, jak to zvládali někteří supermani, bude minulostí.
I v dalších ohledech je plán poměrně razantní (viz Vize pro pražské špitály 2013). Mají se rušit celá oddělení a obory a někde akutní péče komplet. Oproti roku 2010 zmizí z pražských špitálů celkem bezmála 1600 lůžek.
Zdravotnický personál se ale o místa bát nemusí, jen třeba změní působiště o pár kilometrů dál. Ale jednotliví lékaři by měli mít více času na své pacienty a nebudou už natolik přetěžováni obrovským množstvím služeb, jak si často stěžuje prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Dohody skřípou
I když Praha je první na řadě, plán, jak zeštíhlit české nemocnice, již má pevné obrysy po celé zemi. Zdravotní pojišťovny dokonce tvrdí, že se třemi čtvrtinami z nich se již domluvily, v jaké struktuře péče budou fungovat od roku 2013.
V metropoli zatím ale dohody skřípou.
Pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví se navzájem obviňují z nespolupráce. Resort je totiž zřizovatelem naprosté většiny pražských nemocnic a tvrdí, že nebyl přizván pojišťovnami k jednání o jejich konečné podobě. „S principem a kritérii zdravotních pojišťoven souhlasím, nikoli však s jejich postupem,“ zdůrazňuje náměstek ministra Petr Nosek.
Naopak představitelé zdravotních pojišťoven tvrdí, že na jednání zvali ministerské zástupce mnohokrát, ale ti se neráčili dostavit.
Bůh suď, kde leží pravda, nicméně přelůžkovanou Prahou se podle expertů musí začít, jinak nebude restrukturalizace věrohodná nikde jinde v republice. Na druhou stranu je nutné respektovat fakt, že do metropole za léčbou jezdí pacienti ze středních Čech a v řadě speciálních diagnóz z celé země.
Situaci ještě komplikuje plánovaný převod čtveřice pražských zařízení, tedy Bulovky, Thomayerovy nemocnice, Homolky a podolské porodnice, na pražský magistrát. Zdravotní výbor Poslanecké sněmovny vyzval před dvěma týdny ministerstvo zdravotnictví, ať předloží analýzu pražského zdravotnictví, celkovou strategii péče a její rozvrstvení po zemi a až na jejich základě se rozhodne, zda dá plánu zelenou.
Vynucená spolupráce
Z návrhu pojišťoven, který má týdeník Euro k dispozici, se budou nemocnice profilovat podle převažujícího zaměření a budou nuceny vzájemně kooperovat. Duplicitní kapacity v rámci jedné lokality mají být odstraněny. Nadbytečná lůžka se mají redukovat na odděleních interna, chirurgie, urologie, neurologie a dětských. Významnému zeštíhlení se nevyhnou malé obory, jako je kožní, oční a ORL.
V Praze by napříště měly zůstat jen dvě kožní kliniky a dvě oční centra. Stejně tak infekční oddělení zbude pouze jediné, a to zřejmě na Bulovce.
Úpravám, v pojišťováckém slangu „optimalizaci“, se nevyhnou ani centra specializované péče, jako jsou onkologická, kardiologická či traumatologická. Vysoce specializovaná pracoviště s nákladnou péčí – Revmatologický ústav a Ústav hematologie a krevní transfuze – mají být bez zásahů do počtu lůžek začleněna k Všeobecné fakultní nemocnici.
V příbuzných oborech mají vznikat společné lůžkové fondy, což se týká hlavně oftalmologie, ORL a stomatochirurgie. Co nejvíce péče z oblasti chirurgické, ortopedické a gynekologické má být přesunuto do jednodenního režimu.
Na druhou stranu má být posílen počet rehabilitačních lůžek „s důrazem na včasnou rehabilitaci především v návaznosti na ortopedii a traumatologii“. Řešit se rovněž má nedostatek lůžek pro pacienty v metabolickém rozvratu.
Homolka pod Motol
O akutní lůžkovou péči mají zcela přijít malé soukromé nemocnice, jako je vysočanské Clinicum, které patří do skupiny Medicon, jež provozuje několik pražských poliklinik a jehož spoluvlastníkem je miliardář Marek Čmejla, holešovická Iscare, soukromá Kardiologie na Bulovce a Gyncentrum. Utlumena bude také postupně v nemocnici pod Petřínem.
Navzdory původním předpokladům ale akutní péče zůstane v Nemocnici Na Františku, i když i ta zeštíhlí.
V podstatě beze změn má i nadále fungovat IKEM a podolská porodnice (ÚPMD).
Ostatně tato dvě zařízení jsou jediná, která si v anketě týdeníku Euro dohody se zdravotními pojišťovnami pochvalují. „Jednání proběhlo a výsledkem je podepsaná dohoda o redukci lůžek o sedm. Smlouva o poskytování zdravotní péče bude pokračovat od ledna 2013 dále.
S obsahem dohody souhlasíme,“ uvádí ředitel ÚPMD Jaroslav Feyereisl.
Podobně se vyjadřuje i šéf IKEM Aleš Herrman: „Jednání začala už na přelomu dubna a května tohoto roku. Nyní mohu říci, že skončila pro IKEM s pozitivním výsledkem a dopadla k oboustranné spokojenosti. Navíc podle plánu ministra zdravotnictví by mělo dojít k přechodu Endokrinologického ústavu do IKEM, a i tuto změnu vítáme.“
U ostatních špitálů tak vstřícný přístup ale asi nelze očekávat. „Vyjednávání probíhá, ale nic není uzavřeno. S návrhy částečně souhlasíme,“ říká například ekonomický náměsDoktoři, tek Fakultní nemocnice Motol Jiří Čihař. Bez bližších podrobností dodal, že management není spokojen s návrhy „v programech týkajících se odborností souvisejících s traumacentrem“.
Motolská fakultní nemocnice by se dle plánu pojišťoven měla zúžit o 242 lůžek. V úvahu přichází také její sloučení s nedalekou Homolkou, jež by si ponechala jen své nosné obory – kardiochirurgii a neurochirurgii pro dospělé. Šéf Motolu Miloslav Ludvík se netají tím, že by mu transfer vyhovoval, ale na druhou stranu koliduje s plánem na převod Homolky pod Prahu.
Jistou nespokojenost vyjadřuje i Všeobecná fakultní nemocnice, jež by měla zeštíhlit o bezmála 340 postelí. „Zatím jsme měli první úvodní jednání a nyní máme tři týdny na vyjádření k předloženým návrhům. Některé návrhy jsou pro nás obtížně akceptovatelné (např. snížení počtu psychiatrických lůžek),“ říká její náměstkyně pro léčebnou péči Markéta Hellerová.
Ostatní nemocnice konkrétně neodpověděly s tím, že jednání teprve probíhají.
Leckde možná bouřlivě. Jak se konstatuje v materiálu zdravotních pojišťoven, například s Bulovkou se nemohou dohodnout na redukci dětského oddělení a odmítají její požadavek na zvětšení neonatologie a ortopedie.
Stejně tak Thomayerova nemocnice dozná výrazných změn. Měla by přijít skoro o čtvrtinu svých kapacit oproti loňskému roku.
A možná v budoucnu i o dětské traumacentrum, které bylo nedávno rekonstruováno nákladem bezmála padesáti milionů korun, byť jeho kvality lidé z pojišťoven vysoce oceňují. Z medicínského hlediska by prý byl rozumný jeho přesun k dospěláckému traumacentru ve vinohradské fakultní nemocnici.
„Thomayerku by čekala krásná budoucnost, kdyby se podařilo prosadit plán na výstavbu monobloku v její blízkosti a nedaleko IKEM, kam by se přestěhovala Všeobecná fakultní nemocnice z nevyhovujících prostor v blízkosti Karlova náměstí. Byť nápad všichni zainteresovaní považují za logický, nikdo nemá odvahu rozhodnout,“ připomněl hlas z okruhu zdravotních pojišťoven.
Rozhodne se na poslední chvíli?
Jak je vidět, jednání zdaleka nedospěla ke konci. Přitom čas se krátí. Nemluvě o znechucení ministerstva zdravotnictví, které vystupuje jako faktický vlastník velkých pražských nemocnic. „Postup pojišťoven měl být jiný. Nemůžou si myslet, že nám přinesou omašličkované konkrétní dohody se zdravotnickými zařízeními. Tvrzení o konkrétních krocích musejí být podložena čísly,“ zdůrazňuje náměstek Nosek.
Nezpochybňuje, že redukce musí dopadnout v plné míře i na fakultní nemocnice.
„Nemá pochopitelně smysl škrtat po dvou třech lůžkách, nýbrž minimálně po stanicích či spíše po odděleních. Teprve takový zásah se odrazí v efektivitě systému. Nejde přitom o to, aby poklesly celkové náklady veřejného zdravotního pojištění, protože pacienti se budou léčit jinde, možná jen trochu dál,“ vysvětluje Nosek.
Resort zdravotnictví nyní bude žádat, aby pojišťovny pozastavily aktivní jednání s nemocnicemi, na což již byla důrazně upozorněna Všeobecná zdravotní pojišťovna. Nejprve chce sestavit společné memorandum, v němž budou konkrétně vymezena technická, ekonomická a odborná kritéria, dle nichž se bude síť restrukturalizovat, a formulována dohoda o společném postupu a načasování kroků.