OTÁZKA: Čím jste chtěl být jako malý kluk a co vás přivedlo na lékařskou fakultu? Rodinná tradice, nebo třeba to, že jste se jako dítko školou povinné bál zubaře?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Můj otec byl chirurg, dědeček také, takže zpočátku jsem chtěl jít v jejich stopách, ale během gymnázia jsem si řekl, že by zubařina nemusela být špatná volba. Přijímací zkoušky na medicínu jsem dělal na dvě fakulty, jak na všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě UK v Praze, tak na stomatologii na 1. lékařské fakultě UK. První rok mi nevyšel, proto jsem odjel na tři čtvrtě roku do Austrálie, kde mám příbuzné, strávil jsem tam krásné měsíce a byla to pro mě velice dobrá jazyková zkušenost. Pobýval jsem v Perthu a pak objel Austrálii po západním pobřeží až do Darwinu, strávil jsem dva měsíce v autobuse. Shodou okolností byl přítel naší příbuzné studentem zubního lékařství v Perthu, takže jsem s ním dlouho tuto problematiku probíral a na univerzitu se samozřejmě zašel podívat. Po roce jsem si přijímač-ky zopakoval, dostal se na obě fakulty, ale rozhodl jsem se pro zuby na 1. lékařské fakultě.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Měl jste na fakultě nějaký vzor, oblíbeného pedagoga? Na koho si dodnes vzpomenete?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Jako vzor jsem měl samozřejmě našeho bývalého šéfa pana docenta Peřinku, kterého si dodnes vážím; stále přednáší, ale už má jen částečný úvazek, protože má svoji soukromou ordinaci. Pracoval jsem vedle něj asi čtyři roky a naučil se od něj spoustu věcí. No a samozřejmě ikonou kliniky byl a stále je současný přednosta – pan profesor Mazánek. Pokud jde o další lidi, kteří na mne zapůsobili po lidské stránce, například jak přistupovat k pacientovi, byly jich zástupy a nerad bych je jmenoval, protože bych určitě na někoho zapomněl. Ale profesorů, docentů a asistentů, kteří byli nejen dobří odborníci, ale i skvělí lidé, je na fakultě stále hodně.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Jste jedním z mála zubních odborníků, kteří se drží vědy a neodešli do soukromé praxe nebo za lákavým výdělkem do zahraničí. Táhlo vás to někdy tímto směrem?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
To je v současné době velký problém na všech školách. Všichni víme z tisku, že máme velmi málo zubařů a nezanedbatelné procento z těch asi šesti tisíc, kteří mají své praxe, je v důchodovém nebo předdůchodovém věku. Až tato generace odejde, nastane velké vakuum, zubařů bude velký nedostatek. Proto je v současné době velký tlak na školy, aby přijímaly více studentů; materiální vybavení tu je, personální zajištění nikoli. Úplně chybí střední generace, která se dala na akademickou dráhu těsně před rokem 1989 a pak všichni odešli do soukromého sektoru. Udržet si na fakultách kvalitní lidi znamená dobře je zaplatit a to je opravdu velký problém. Onen útěk do soukromé sféry nebo do zahraničí nevidíme jen v Praze, ale i v Olomouci, Plzni, Brně či Hradci Králové – zkrátka na všech školách, které připravují stomatology.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Říkáte „přijímat více uchazečů“. Není to potom na úkor kvality jejich přípravy?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Samozřejmě, navíc došlo k více změnám. Stomatologické studium dříve trvalo šest let, což se změnilo podle vzoru Evropské unie a zavedl se pětiletý program. Je již více zaměřený na obličej a zuby, méně se studují všeobecně medicínské předměty. Nemyslím si, že je to dobrý směr, protože současná populace stárne a pacienti jsou často polymorbidní. Ten rok, o který se studium zkrátilo, a větší počet studentů v ročníku se myslím může projevit na kvalitě absolventů.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Podle odborníků má česká populace velmi špatný chrup. V čem jsou příčiny tohoto stavu? Je to nedostatečná osvěta, neochota chodit na pravidelné prohlídky, vymizely povinné školní prohlídky a podobně?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Jakákoli systematická preventivní péče – návyk, správná hygiena, technika čištění zubů – se buduje v dětství. To vše se rozpadlo, takže je jen na rodičích, jestli své dítko odvedou k zubnímu lékaři, který ho motivuje. To je jedna věc. A druhá – při současném stavu zdravotního pojištění ani pacienti nejsou motivováni k tomu, aby si čistili zuby, protože stále je prakticky skoro všechno relativně zadarmo. Víte, například ve Švýcarsku, když se někomu udělá zubní kaz, zaplatí 400 euro za jednu plombu a to je silná motivace, aby si osvojil návyky správného čištění zubů. U nás je to naopak demotivující pro zubní lékaře, protože když dostane od pojišťovny nedostatečně vysokou úhradu za ošetření (nepokrývající minutové náklady plus materiál), nemůže být jeho práce tak kvalitní. Když zubní lékař provede úkon, za který si od pacienta vyúčtuje poměrně vysokou částku, musí být práce kvalitní a musí za ni ručit.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Vidíte východisko jak tuto situaci zlepšit?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Zlepšit by se to dalo osvětou již v útlém věku, což už se maličko děje, a za druhé by bylo potřeba udělat změny v systému zdravotního pojištění. To je věc České stomatologické komory i vlády; sám jsem však členem komory, takže vím, jak je složité cokoli změnit v zákoně. Myslím, že to bude dlouhá a trnitá cesta, ale jiné východisko zatím nevidím.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Pojďme nyní od zákonů k práci. Vaší specializací je záchovná stomatologie. Co vše se pod tímto pojmem skrývá?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Je to odvětví stomatologie, které se zabývá zachováváním zubů v ústní dutině, prevencí zubního kazu, aby vůbec nevznikl. Pokud už vznikne, tak co nejčasnějším záchytem, včasnou diagnózou. V rámci preventivních prohlídek jedenkrát do roka by lékař měl zhotovit rentgen, kdy se například najdou kazy na stoličkách v poměrně časném stadiu. Pokud je zachytíme, následuje sanace, respektive spravení zubů co nejméně invazivní technikou, aby docházelo k co nejmenším ztrátám tvrdých zubních tkání. Do naší specializace patří rovněž komplikace zubního kazu – ošetření kořenových kanálků, dále se zabýváme bělením zubů či korekcemi jejich tvaru, zvláště po ortodontické léčbě.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Hovořil jste o bělení zubů – mít běloskvoucí chrup jako hollywoodské hvězdy je snem mnoha lidí. Jaký je váš názor na tento trend?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Všichni tito lidé chtějí mít zuby srovnané jako vojáky a zářivý úsměv. Osobně se mi to moc nelíbí, protože si myslím, že když je zub maličko rotovaný, je to znak určitého člověka, jedince. Pokud je to ovšem nějaká závažná ortodontická vada, která například způsobuje špatnou funkci celého žvýkacího systému, pak souhlasím. Co se týče barvy zubů, existují dvě cesty jak dojít k bělostnému úsměvu. Tou komplikovanější jsou fazety, což se hodně dělá v USA. Spočívá v tom, že se zuby z přední strany maličko obrousí a nalepí se na ně adhezivní keramické skořápky. Domnívám se však, že pro mladé lidi je to příliš invazivní metoda, a jelikož já sám jsem záchovný stomatolog, snažím se spíš zachovávat tvrdé zubní tkáně. Jakékoli broušení v mladém věku je mi proti mysli a jde proti mému přesvědčení.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Jak moc nákladné jsou takové zákroky?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Pokud se budeme bavit o Praze, ceny se pohybují asi od šesti do deseti tisíc korun za jednu fazetu.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Druhou variantou je pak bělení. Jak přesně probíhá?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Bělení zubů se provádí speciální sloučeninou, gelem (obsahujícím karbamid peroxid), který pomalu uvolňuje peroxid – právě jím se zuby bělí. To je levnější řešení, pro zuby méně invazivní a podle posledních studií se zdá, že nijak nenarušuje zubní sklovinu. Existují tři způsoby bělení: Při domácím bělení se pacientovi provedou otisky, podle otisku se v laboratoři vyrobí sádrové modely a na modelech se připraví speciální nosiče přesně dělané na míru. Do těchto nosičů si pacient na noc aplikuje gel, který zuby bělí. Myslím, že tato metoda je šetrná, finančně výhodná a zdá se, že výsledky jsou ze všech systémů nejlepší. Druhou možností je aktivovat gel v ordinaci za pomoci aktivátoru (většinou jde o silnou halogenovou lampu, nebo dokonce laser), během jedné nebo dvou návštěv dojde k bělení zubů. To je samozřejmě finančně nákladnější a na základě průzkumů je navíc dokázáno, že výsledky nejsou tak dobré jako u domácího bělení. Třetí metodou je vnitřní bělení, jež se dá provést v případě, že lékař špatně ošetří kořenový kanálek a mrtvý zub je potom šedivý až černý. Pigmenty, které toto zabarvení způsobují, totiž nejsou zvenčí, problém je zevnitř a je třeba bělit zabarvené kanálky.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Pojďme k jiné oblasti, totiž k implantátům. Jak vidíte perspektivu této metody, dochází k jejímu rozšiřování?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Domnívám se, že implantáty jsou budoucnost a že snímací protetika, která byla dříve doménou protetiků zvláště u starších pacientů, se v současné době považuje za trochu sociálnější řešení pro pacienty s horší hygienou. Implantáty jsou mnohem nákladnější a také mnohem citlivější na správné čištění, ještě více než vlastní zuby. Nemá proto smysl třeba i člověku, který je na tom finančně velice dobře, nabízet implantáty, když vidíme, že úroveň jeho hygieny je velice špatná, nebo dokonce katastrofální. V tom případě jsou statisíce korun, které zaplatí, vyhozené peníze.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Přispívají na implantáty zdravotní pojišťovny?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Na snímací náhrady ano, na implantáty ne. A ceny jsou to opravdu značné. V Praze se pohybují od 25 do 45 tisíc korun za jeden implantát s korunkou, to znamená částku klidně 300 až 400 tisíc korun za ošetření obou bezzubých čelistí.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Při svých stážích v zahraničí a na mezinárodních konferencích máte možnost srovnání. Nejen co se týče cen léčebných úkonů, ale i vybavení pracovišť a kvality odborníků. Jak si stojíme?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Pokud se budeme bavit o Evropě, tam jsou ceny nesrovnatelně vyšší. Například cena výplně ve Velké Británii činí cca 80 až 300 liber podle velikosti a časové náročnosti. Moje švagrová tam pracuje jako dentální hygienistka a od ní vím, že za tyto značné částky kvalita péče neodpovídá ceně. Něco jiného je Švýcarsko, Německo a severské země, kde pacient rovněž platí horentní sumy, ale péče je tam podle mého daleko lepší než v Británii.
K druhé části otázky: V současné době jsme, pokud jde o vybavení, které vidíte tady u nás na klinice, na špičce, v ničem nepokulháváme. A nejsme ani výjimka v republice, kolegové na ostatních univerzitních klinikách na tom materiálově také nejsou špatně. Tady je vidět, že školství se, co se týče vybavení, posunulo hodně dopředu. Velmi dobře, nebo dokonce lépe jsou na tom i mnohá soukromá pracoviště. Samozřejmě tomu potom odpovídají ceny. A co se můžeme od zahraničních kolegů ještě učit? Zejména věci okolo pracovních postupů i výuky studentů. Myslím, že na daný počet studentů je u nás málo pedagogů. Západní univerzity mají systém výuky mnohem propracovanější, zaběhlejší a častá je i finanční spoluúčast studentů (nákup osobních nástrojů, eventuálně materiálů).
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Na Západě bývá pacient povinen před návštěvou zubního lékaře projít školením a ošetřením u dentálního hygienisty. Proč to u nás nefunguje?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
To je velký problém. Když se budovalo toto pracoviště, počítalo se s dentální hygienistkou. Nemocnice by ji přijala na standardní úvazek podle platových tabulek, což znamená, že by dostala asi tak třikrát méně než v jakékoli soukromé praxi. U nás existuje možnost chodit na dentální hygienu ke studentkám dentální hygieny, které tento obor studují, ale již mohou ošetřovat pacienty.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Působíte jako pedagog, čím vás obohacuje tato činnost?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Učím velice rád – když pracuje-te s mladými lidmi, sám zůstáváte mladý.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Poznáte již během studia, zda z toho či onoho studenta bude dobrý zubař?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Dá se říci, že v každém ročníku, který končí, jsou dva až tři lidé s mimořádnými schopnostmi, to se pozná. Pak třeba pět šest, kteří jsou velice dobří, zbytek je průměr a na konci jsou tři čtyři, které bychom (kdyby bylo na nás) raději přesunuli na nějaký jiný obor. Víte, zubní lékařství je řemeslo a ten řemeslník musí mít mimořádný estetický cit, přesnost hodináře, musí být extrémně manuálně nadaný. Že má někdo velice dobré studijní výsledky, ještě neznamená, že bude dobrý zubní lékař. Důležité jsou ruce. Je fakt, že některým zubařům bych nesvěřil ani svého nepřítele. (smích) Čeští studenti mají možnost v rámci programu Erasmus vyjíždět na stáže do zahraničí, do Itálie, Německa či Španělska, a u nás naopak zase studuje řada mladých lidí. Jejich spektrum se v poslední době hodně změnilo. Ještě nedávno převažova-li studenti z Řecka, Palestiny, Sýrie, dnes jsou to převážně Britové, respektive Indobritové, máme i studenty ze Švédska, Norska, Itálie, Španělska...
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Jsou učenlivější než čeští studenti?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
To ano, ale jsou více volnomyšlenkáři. Když mají být na přednáškách v osm hodin ráno, je to problém, protože to je pro ně v noci. (smích)
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Jste nadšený sportovec – sportem se odreagujete i od denních problémů?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Velice rád lyžuji, jezdím na kánoi, polykám kilometry na kole. Dříve jsem jezdil z Dejvic každý den do práce na kole, nyní se mi to daří méně. Jsme vlastně taková rodina na kolech, manželka i děti. A Vltavu jsme poprvé jeli s mladší dcerou, když jí bylo šest měsíců. Jsem typ člověka, který nemá stání, jsem rád on the road.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Podle vybavení, které máte vedle sebe, nejen medicínského, jste zřejmě i milovníkem muziky. Které žánry posloucháte nejraději?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Klasiku i anglické rockery Stinga, Phila Collinse, Mika Oldfielda nebo české písničkáře jako Vlastu Redla. Také rád a hodně čtu. V poslední době jsem si oblíbil Roalda Dahla nebo historickou literaturu faktu... No a v neposlední řadě jsem gurmán; do hospody normálně nechodím, ale když už s manželkou někam vyrazíme, musí to stát za to.
26.1.2010 16:20:07
OTÁZKA: Ve svém věku máte vlastně ještě celou kariéru před sebou. Máte konkrétní představu, kam až chcete dojít?
ODPOVĚĎ:
MUDr. Daniel Ott
Já bych nerad někam postupoval. Čím výše totiž člověk stoupá, tím méně času má na pacienty a hlavně na rodinu. Netoužím po postu šéfa, ten má jiné starosti a de facto jde o manažerskou funkci. Alespoň podle mého názoru by šéfa zdravotnického zařízení měl dělat manažer. I když tady v Praze je na všech klinikách tradice, že šéfa dělá ten největší odborník. Myslím, že je škoda, když se takový fundovaný člověk musí věnovat více papírům a personálním otázkám než pacientům, výuce studentů a vědě.
26.1.2010 16:20:07