Již 43 lidí připravila o život zmutovaná bakterie E. coli. Proč? Vůbec na ni neplatí hned několik druhů antibiotik.
A nejde o problém ojedinělý - bakterií odolných proti lékům je stále více.
Ročně kvůli tomu jen v Evropské unii zaplatí životem 25 tisíc lidí.
„Nedojde-li ke změně, hrozí návrat infekčních onemocnění jako v době před objevem antibiotik,“ varuje Alena Šteflová, ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v ČR.
Nejsou to jen životy, čím platíme. Ročně stojí podle WHO boj s odolnými bakteriemi 1,5 miliardy eur. Navíc pacienti musejí v nemocnici zůstat mnohem déle.
Na chřipku neplatí
Odnášíte si recept na antibiotika z každé návštěvy u lékaře kvůli chřipce? Pak jste si příliš nepomohli - právě naopak. Nejenže vám antibiotika na virové onemocnění nepomohou, ale navíc tak můžete zvýšit odolnost bakterií.
Podle průzkumu Evropské komise bral v roce 2009 alespoň jednou za rok antibiotika každý třetí Čech. Kolik z nich bylo oprávněně, můžeme jen odhadovat. Někteří odborníci mluví o desítkách procent zbytečných receptů.
Proti evropskému průměru jsme na tom v braní antibiotik však ještě dobře - těmito léky totiž řešilo nemoc během roku 2009 40 procent lidí v EU.
„V řadě států se dokonce dají koupit antibiotika bez receptu,“ upozorňuje na jednu z příčin problému doktorka Nedret Emiroglu z úřadu WHOpro Evropu. Rostoucí rezistence bakterií má i další příčiny. Zvyšují ji totiž i antibiotika podávaná zvířatům.
„Antibiotika se používají v potravním řetězci, především jako růstové stimulátory v živočišné potravinářské výrobě.
Tato praxe je zakázána v EU, ne však v jiných částech Evropy. Někdy se u zvířat používá větší množství antibiotik než u lidí,“ varujeWHO.
Z potravního řetězce se odolné bakterie šíří i do nemocnic.
Právě zde způsobují nejvíce problémů. Infekci si totiž odtud odnese každý dvacátý pacient. Proto minulý týden podepsal ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) iniciativu WHO Čistá péče je bezpečnější. Ta se mimo jiné zaměřuje na řádné mytí rukou zdravotníků - právě nedostatečnou hygienou se totiž mikrobi často přenášejí.
Na světlejší časy antibiotikům rozhodně nesvítá. Vývoj je totiž drahý a farmaceutické firmy se do něj rozhodně nehrnou.
Přírůstků na tomto poli tedy bude jako šafránu.
Léky z včel i larev
Naděje pro pacienty se však skrývá jinde. Vědci totiž pracují na vývoji látek, které by mohly antibiotika nahradit. Inspirují se přitom v přírodě - takzvané antimikrobiální peptidy jsou totiž součástí imunity všech organizmů.
„Peptidy zabíjejí mikroby jiným mechanismem. Antibiotikum naruší jejich genový aparát, který si ale teď vytvořil rezistenci. Peptidy mají možnost narušovat bakteriální obálku, ta se rozbije a obsah vyteče ven, čímž je bakterie zahubena,“ vysvětluje Václav Čeřovský z Ústavu organické chemie a biochemie.
Čeští vědci se specializují na vyhledávání účinných látek u hmyzu.
„Zkoumáme například jed z divokých včel. Velmi účinné peptidy jsou také u larvy, která se používá k vyžírání ran. Ta se totiž pohybuje ve velmi infekčním prostředí, takže se musí umět bránit. A to jí umožňují právě peptidy,“ dodává Václav Čeřovský.
Na výzkumu peptidů pracují i vědci ze zahraničí - například v Americe již probíhá druhé klinické testování. V praxi bychom tedy nový lék mohli mít za pět až deset let.