TISKOVÁ ZPRÁVA AIFP
Odpovědí na vzrůstající tlak na veřejné rozpočty mohou být investice do vědy. Výzkumná pracoviště a farmaceutické společnosti sbírají nové poznatky o onemocněních a vyvíjí více než 400 nových léků. Ty mohou zachránit životy pacientů a ušetřit miliardy z veřejných prostředků. Význam a přínos neurologického výzkumu si připomínáme u příležitosti Evropského dne mozku (11.3.).
Lidský mozek obsahuje více než 100 miliard neuronů, které řídí veškeré naše myšlenky a aktivity. Je nejsložitějším a nejméně probádaným orgánem. Proto je i léčba mnoha ze 600 druhů neurologických poruch a onemocnění komplikovaná.
„Kromě nepříjemných projevů a psychické zátěže pro rodinu, s sebou nese i velké náklady pro zdravotní a sociální systém. Jen léčba demence, jejíž nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, u nás stojí kolem 39 miliard ročně. Populace navíc stárne, v roce 2050 bude 31 % Čechů ve věku nad 65 let a očekává se, že počet případů demence se zdvojnásobí. S tím vzrostou i náklady na péči,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Investice do budoucnosti se vyplatí
Odpovědí na rostoucí tlak na systém veřejného zdravotnictví mohou být investice do výzkumu. S každým rokem víme o nemocech mozku a nervové soustavy více. „Současný výzkum je blízko novým objevům o progresi Alzheimerovy choroby, které by mohly vést k oddálení nástupu nemoci, jejímu zpomalení nebo dokonce i úplnému zastavení. Odhaduje se, že pokud by se podařilo oddálit propuknutí nemoci o pět let, vedlo by to k úsporám na zdravotní péči až ve výši 50 %, tedy v řádech několika miliard korun,“ informuje Jakub Dvořáček.
Kromě finančních úspor přináší výzkum a vývoj nových léků lepší vyhlídky pro pacienty a výrazné zlepšení kvality jejich života. „V laboratořích farmaceutického průmyslu se aktuálně vyvíjí 444 inovativních léků k prevenci a léčbě neurologických poruch. Pracuje se také na nových diagnostických metodách, protože včasné odhalení nemoci vede k efektivnější léčbě a snížení celkových nákladů na péči,“ informuje Jakub Dvořáček a dodává: „Pokud se v budoucnu máme vyrovnat s výzvou, kterou přináší stárnutí populace, jsou další investice do výzkumu a vývoje nezbytné.“
Neméně významnou roli má v tomto ohledu i prevence v podobě dodržování zásad zdravého životního stylu. Vyvážená strava a dostatek pohybu mohou pomoci předcházet demenci, migréně a dalším neurologickým onemocněním. Zásadní jsou především pravidelné preventivní prohlídky, které včas zachytí případně potíže a umožní tak včasnou diagnózu a zahájení adekvátní léčby.