Nevážíme si schopných lidí

Největším problémem českého zdravotnictví je špatná organizace, tvrdí náš zástupce u WHO Ivo Kocur

N

a naše setkání jeden únorový den se dostavil na minutu přesně, ovšem promrzlý až do morku kostí. Před několika dny se totiž vrátil z Kuby a na českou zimu se tak rychle neaklimatizoval. A ani nemusel. O pár dní později pro změnu odcestoval na misi do Afriky. Takto nemálo hektický je život našeho jediného zástupce u Světové zdravotnické organizace (WHO).

Jak se absolvent brněnské lékařské fakulty ocitne v tak významné instituci, jakou je WHO?

Na počátku bylo mojí hlavní touhou dostat se do Prahy na velkou kliniku. Současně mě lákala i mezinárodní spolupráce, k níž jsem měl blízký vztah už na fa-kultě, kde jsem se staral o zahraniční studenty. V roce 1993 jsem odjel na roční stáž do USA a poté jsem vystudoval management a dip-lomatickou akademii v Londýně. K samotné práci pro WHO jsem se dostal prostřednictvím svého projektu, který se týkal vybudování Lionského mezinárodního vzdělávacího očního centra v pražské FN Královské Vinohrady. Brzy po otevření centra jsem dostal šanci zabývat se medicínou v&nb