V Česku podle něj chybí zákon pro Národní kriminalistickou databázi profilů DNA, kde bylo ke konci letošního října přes 168.600 profilů. Vyjádření ministerstva ČTK shání.
Podle Vobořila je hlavní problém v tom, že kvůli neexistenci zákona nejsou jasně daná pravidla pro databázi a nelze ji kontrolovat. Není třeba jasné, kdo tam má přístup. Proto chce získat necenzurovaný pokyn policejního prezidenta, který je prý jediným dokumentem, podle kterého se lze řídit. „Nejsme odpůrci databáze profilů DNA, ani dokazování prostřednictvím DNA. Chceme, aby databáze měla jasně daná pravidla a aby byla stanovena v zákoně,“ zdůraznil Vobořil.
Za další problémy Vobořil považuje to, že jsou v databázi údajně profily lidí, které by tam neměly být, nebo profily, které tam jsou déle než by měly. Obtížná je podle něj také likvidace profilů, nebo není jasné, jak se nachází s biologickými vzorky, z nichž je genetický profil získán.
Podle něj se tak může snadno stát, že se DNA nevinného najde na místě činu. „Buď jste se ocitl na tom místě v minulosti, nebo se váš vlas někomu nalepil na podrážky bot, nebo někdo šlápl do sliny na ulici. Je to velmi jednoduché, vy pak musíte vysvětlovat, proč se tam vlastně váš vzorek DNA ocitl, a to je velmi těžké,“ podotkl Vobořil.
Databáze DNA vznikla v roce 2002. Podle údajů nevládní organizace bylo v databázi ke konci října 141.340 profilů pachatelů trestných činů, 320 profilů obětí, 693 profilů neznámých mrtvol a 22.482 profilů stop z místa činu.
Česká policie provádí pouze identifikační analýzy DNA, při kterých testují takzvané nekódující oblasti DNA. V těch nejsou třeba informace o vzhledu jedince. Pomocí této analýzy se například z biologické stopy na místě činu vytvoří profil, který se pak srovnává s profilem konkrétních osob. Ty jsou uložené v databázi.
Analýzy DNA pomáhají policistům rozkrýt zločiny od drobné majetkové trestné činnosti až po vraždy. Přínos databáze policisté vidí v prevenci, rychlém odhalení zločinců a v budoucí identifikaci pachatelů, mrtvých nebo nezvěstných.