Jihlava - Celkem 27 problematických míst v novém zákoně o nemocnicích nalezli na krajském úřadě.
Podle hejtmana Miloše Vystrčila (ODS) nemůže taková norma začít fungovat.
„Je odfláknutý jako málokterý zákon. Sociální demokraté ho ale před volbami potřebovali prohlasovat (povedlo se to zejména jejich a komunistickými hlasy - pozn. redakce), ať to stojí, co to stojí,“ rozčílil se hejtman.
„Žádný zákon není bez chyb, viz bodový systém navržený lidovci,“ uznal náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Dryml.
Náměstek nešetřil tvrdými výrazy
Ministerstvo nabídlo spolupráci a dialog při řešení některých drobnějších nepřesností. „Bohužel krátkozraký hejtman nabídku ke spolupráci odmítl a drze začal i úkolovat ministerstvo zdravotnictví,“ ostře se včera ohradil Dryml.
„Zdůrazňuji, že ministerstvo nabídlo dialog až poté, co obdrželo naše dotazy. Dialog jsme přijali,“ reagoval Vystrčil a doložil dopisem.
„Mé dotazy byly vedeny zájmem zajistit kvalitní zdravotní péči pro občany Vysočiny. Pokud zástupce ministerstva na mé dotazy a nabídky na spolupráci reaguje tvrzeními, že jsem drzý a krátkozraký, nestojí mi za to to více komentovat,“ pokrčil rameny hejtman.
Podle stanoviska pražského advokáta Petra Sikory, kterého si kraj Vysočina najal, je ale předpis protiústavní. Kraj podle něj nebude moci svobodně nakládat s vlastním majetkem. Stížnost na tento fakt posoudí ústavní soud.
Nejasná formulka
„Obory poskytované zdravotní péče, počty lůžek a lékařů stanoví ministerstvo zdravotnictví,“ popisuje Vystrčil.
Zákon podle Vystrčila sice obsahuje formulku „stanoví po předchozím projednání s krajem, zdravotními pojišťovnami a profesními komorami“, otázka je, co si pod pojmem projednání představit. „Ministerstvo si vzalo na sebe víc povinností a pravomocí, než je schopno zvládnout. Teď se s námi snaží komunikovat. Náměstek píše: , Prosím, napište, jak byste si to představovali.' Oni neví, co s tím udělat,“ upozornil první muž kraje.
„Porušení ústavního práva by mělo být napraveno,“ je přesvědčen Vystrčil. „A ústavní soud to podle našeho názoru nemůže udělat jinak, než že zákon zruší,“ dodal první muž kraje.
Kolizní jsou dva články ústavy: osmý a stoprvní
„Zákon byl přijat v nejvyšší čas. Zabránil tak rozpadu celé sítě nemocnic v České republice,“ reagoval náměstek ministra Dryml. „Vzhledem k postupu krajů, ovládaných
ODS, v otázkách privatizace nemocnic, vytrhávání lukrativních oborů z nemocničních celků a jejich okamžitému pronájmu různým s. r. o.,“ zdůvodnil.
„Existence příspěvkových organizací nikdy nebránila pronajímání v podstatě čehokoliv. Jinak pouze upozorňuji, že pronájmy některých oborů jsou charakteristické i pro fakultní nemocnice, které zřizuje ministerstvo zdravotnictví,“ opáčil Vystrčil.
Sociální demokraté nabádají k práci
Pro podání ústavní stížnosti hlasovali krajští zastupitelé za ODS, KDUČSL a SNK - ED, proti byli komunisté a sociální demokraté.
„My to nepodpoříme. I proto, že jde o další plývání veřejnými prostředky pro právníky a advokátní kanceláře,“ zdůvodnil zastupitel za ČSSD Vladimír Novotný.
Zákon podle něj vláda Jiřího Paroubka dělala narychlo, ale proto, že kraje - a mezi nimi i Vysočina - trvaly na nekoncepčním řešení převodu nemocnic na akciové společnosti.
Podle komunisty Drahoslava Oulehly by kraj neměl přípravu na nový zákon uzavřít jen ústavní stížností. „To je legální krok. Naše povinnosti ze zákona tím ale nejsou suspendovány. Ústavní soud nemusí rozhodnout o zrušení zákona do konce listopadu,“ upozornil zástupce KSČM.
„My si nemyslíme, že by měl být zákon zrušen. Pracujme raději na odstraňování chyb,“ vyzval sociální demokrat Novotný.
„Toho, že jsme zákon povinni dodržet (jako každý jiný), jsme si vědomi a snažíme se dělat maximum, aby naše zdravotnická zařízení fungovala i po 28. listopadu 2006 co možná nejlépe a bez problémů,“ ujistil hejtman.
Na tahu je nyní ministerstvo zdravotnictví, aby odpovědělo na položené dotazy.
Vysočina