Managua -
Pro zákaz se vyslovilo 59 poslanců, tedy téměř dvě třetiny členů Národního shromáždění.
Bolaňos zároveň navrhl zvýšení trestu vězení na 10 až 30 let pro ženy, které potrat podstoupí, stejně jako pro ty, kdo jej provedou. Dosud platí v tomto případě trest šestiletý. Přesto zůstává nejasné, zda prezident zákon podepíše, když zákonodárci rozhodli, že trest zvyšovat nebudou.
Nová zákonná úprava vyvolala vzápětí protesty skupin za práva žen. Například Autonomní hnutí žen oznámilo, že je připraveno usilovat o zablokování opatření, pokud jako zákon projde.
Kromě Kuby, kde je potrat legální v prvních 12 týdnech těhotenství, má Latinská Amerika jedny z nejpřísnějších protipotratových zákonů na světě.
Potraty za jakýchkoliv okolností zakazují například Chile a Salvador.
Většina ostatních zemí v tomto silně katolickém regionu umožňuje potraty, když je ohrožen život ženy, ale nepovolují jej, i když je těhotenství výsledkem znásilnění nebo incestu, upozornilo Středisko pro reprodukční práva, skupina se sídlem v New Yorku, která podporuje právo na potrat.
Z pěti milionů obyvatel v Nikaragui je 85 procent katolíků.
V květnu legalizoval ústavní soud v Kolumbii potraty v případech, kdy je plod těžce poškozený, těhotenství vzešlo ze znásilnění či z incestu, nebo je matčin život ohrožen.
V uplynulém desetiletí naopak usnadnilo možnost provedení potratu více než deset zemí na celém světě.
ČTK