A také stanoví, že do doby přijetí zmíněného zákona nelze na lůžková zařízení, která už mají formu obchodních společností a patří územním samosprávným celkům, prohlásit konkurz.
Jde o paragraf 99a, který byl z iniciativy místopředsedy sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM) a v koordinaci s ministerstvem zdravotnictví vložen do zákona o ochraně veřejného zdraví. Nerozum.
Týdeník EURO má informace, že prezidentovi republiky byl zákon doručen 23. srpna. V takovém případě by měl Václav Klaus do 7. září čas, aby zákon případně vrátil sněmovně.
Vyjádření, zda tak hodlá učinit, se z prezidentské kanceláře nepodařilo získat. V okamžité reakci na schválení zákona sněmovnou však Václav Klaus uvedl, že zablokování transformace nemocnic považuje za nerozumné, protože “ postaru nemocnice v žádném případě nemohou fungovat“.
Silná většina. Možnosti hlavy státu zabránit přijetí zákona jsou ovšem malé. I v případě, že by Václav Klaus zákon o ochraně veřejného zdraví kvůli blokačnímu paragrafu vetoval, nebude mít ČSSD ve spolupráci s KSČM problém získat nadpoloviční většinu všech poslanců, potřebnou pro přehlasování prezidenta.
Pro zákon o ochraně veřejného zdraví hlasovalo 19. srpna 111 zákonodárců. Stoprocentní podporu přítomných sociálních demokratů a komunistů posílily hlasy Taťány Fischerové a Svatopluka Karáska z klubu USDEU.
Permanentní transformace. Pokud by prezident zákon vetoval, hlasovalo by se o něm znovu na zářijové schůzi sněmovny. Zákon by vstoupil v platnost dnem uveřejnění ve Sbírce zákonů.
Jde však o to, přineseli kýžený efekt. Převod nemocnic coby příspěvkových organizací na obchodní společnosti, se kterým pionýrsky začal Plzeňský kraj už v roce 2003, permanentně probíhá.
A tam, kde neprobíhá, se chystá. Zřizované obchodní společnosti zatím obvykle zůstávají ve vlastnictví krajů. Ale Středočeský kraj už například v červenci zveřejnil nabídky na odprodej nebo pronájem jedenácti zdravotnických zařízení, mezi nimi například nemocnic v Hořovicích, Mělníku nebo Rakovníku.
Uzávěrka pro podání nabídek je 14. září. Pokud by Václav Klaus zákon o ochraně veřejného zdraví vetoval, Středočeši by mohli transakci dokončit, aniž by se dostali do kolize se zákonem.
Právní analýza. Středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) má ovšem pro strach uděláno a tvrdí, že v převodu, respektive prodeji nemocnic bude Středočeský kraj pokračovat tak jako tak, protože právo je na jeho straně.
Totéž tvrdí i ministerstvo zdravotnictví. Právní analýzou, která by podepírala toto tvrzení, však úřad Milady Emmerové nedisponuje, uvedl vedoucího oddělení komunikace ministerstva Václav Šebor.
Disponují jí ovšem kraje. Týdeník EURO má k dispozici analýzu, kterou pro Jihomoravský kraj, jenž uvažuje o transformaci nemocnic na obchodní společnosti od 1. ledna 2006, vypracovala advokátní kancelář Svejkovský, Kabelková.
Jaroslav Svejkovský v materiálu mimo jiné konstatuje, že zakázat územnímu samosprávnému celku zakládat obchodní společnosti je protiústavní, protože je to v rozporu se článkem 101, odstavci 3 a 4 Ústavy ČR.
Ty stanovují, že územní samosprávné celky jsou veřejnoprávní korporace, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří na základě vlastního rozpočtu. Stát může do činnosti územních celků zasahovat jen způsobem stanoveným zákonem a jen tehdy, vyžadujeli to ochrana zákona.
Východisko z nouze? Asociace krajů se netají odhodláním “ hnát“ v případě potřeby blokační paragraf k Ústavnímu soudu. Ten už v minulosti v obdobné záležitosti rozhodl v jejich prospěch.
Ústavní soud ale nevyřeší letitý problém právní formy nemocnic. Stejně jako ho neřeší převod nemocnic na akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, které sice nemají některé nedostatky příspěvkových organizací, ale mají zase jiné limity.
A dle názoru levicových politiků i části odborné veřejnosti prý i vážná rizika. Ostatně také řada hejtmanů tvrdí, že převod zdravotnických zařízení z příspěvkových organizací na obchodní společnosti je pro ně východiskem v nouzi, když jiná právní forma nemocnic není možná.
Brzy budou mít patrně příležitost prokázat, zda to myslí doopravdy. Ve sněmovně je ve druhém čtení návrh zákona o veřejných ústavních zdravotnických zařízeních předložený skupinou 99 poslanců v čele s předsedou výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Jaroslavem Krákorou (ČSSD).
Jak už to v Česku bývá, dlouho nebylo nic a teď jsou obdobné návrhy hned dva. Také ministerstvo zdravotnictví má svůj návrh zákona o nonprofitních organizacích ve zdravotnictví, ale ten ještě nebyl ani ve vládě a Jaroslav Krákora nepočítá s tím, že by na něj poslanci čekali. Klíč. Krákora uvádí, že poslanecký návrh zákona se nyní dopracovává a do třetí-
ho čtení by mohl jít na říjnové schůzi Poslanecké sněmovny. Předem má zaručenou podporu sociálních demokratů i komunistů, takže při nesouhlasu Senátu by se opakovala situace se zákonem o veřejném zdraví.
Předkladatelé tvrdí, že zákon by měl zabezpečit, aby u velkých nemocnic, zařazených do dosud nedefinované páteřní sítě, nebyla ze zákona možná jiná právní forma než nonprofitní organizace.
Uvažuje o tom, že tyto nemocnice by zákon exaktně vyjmenoval. Ústavní směr. Z velké části by to byly nemocnice už převedené do formy obchodních společností.
To vede stínového ministra zdravotnictví ODS a předsedu jejího senátního klubu Tomáše Julínka k závěru, že by šlo o bezprecedentní zásah do vlastnických práv územních samosprávných orgánů a fakticky o vyvlastnění.
Jaroslav Krákora naproti tomu optimisticky tvrdí, že někteří hejtmani by neziskovým organizacím dali přednost. Připomínky, které slyšel k návrhu zákona, jsou prý řešitelné.
Nejpravděpodobnější je, že vše opět skončí u Ústavního soudu. Ale co když má pravdu předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger, který si myslí, že jde jen o vytírání zraku voličům?
Špičky ČSSD se prý s existencí obchodních společností v nemocničním sektoru již ztotožnily a výpady proti krajům jsou politickým folklorem, který nemůže být brán vážně.
JOSEF MICHL, MIROSLAV TRYNER
Euro