Ústav tvrdí, že systém nebyl nefunkční, což potvrdily i předchozí kontroly, jichž bylo celkem 22. Ústav nyní systém uvádí do podoby, která bude plně vyhovující. Podle NKÚ je nutné, aby se ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem ústavu, co nejdříve zabývalo jeho financováním. V roce 2020 bude ukončen program udržitelnosti a ústav přijde o podstatnou část svých příjmů. Ministerstvo uvedlo, že se budoucím způsobem financování ústavu zabývá.
Národní ústav duševního zdraví vznikl v roce 2015 transformací z Psychiatrického centra Praha. Od stejného roku sídlí v nově postaveném areálu v Klecanech. Ústav vznikl hlavně s pomocí evropských dotací, vybudování centra v Klecanech stálo přibližně 700 milionů korun a spuštění provozu vyšlo na dalších zhruba 200 milionů korun.
Náklady na provoz dosáhly v roce 2016 přibližně 220 milionů korun, zatím jsou z více než čtvrtiny financovány z Národního programu udržitelnosti spadajícího pod ministerstvo školství. V roce 2016 z něj ústav dostal 60 milionů korun, další peníze mají následovat. „V roce 2020 bude ale program ukončen a ústav přijde o jediný zásadní garantovaný zdroj příjmů,“ upozornil NKÚ. „Pokud se situace nevyřeší, bude ústav závislý už jen především na nezaručených příjmech z grantů,“ uvedli kontroloři. Ústav totiž pravidelný příspěvek od svého zřizovatele, ministerstva zdravotnictví nedostává, jen v roce 2016 získal od ministerstva jednorázově 25 milionů korun, připomněl NKÚ.
Mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová uvedla, že letos ministerstvo ústavu poskytlo příspěvek 52 milionů korun. „Dále budou probíhat koncepční jednání ohledně dalšího směřování ústavu a nastavení nového modelu jeho financování,“ dodala. Ministerstvo podle ní plánuje ústav více zapojit do práce na reformě psychiatrické péče.
Kontrola odhalila i účetní nedostatky. Jejich příčinou bylo podle NKÚ i to, že v ústavu nebyl zaveden účinný vnitřní kontrolní systém. Kontroloři prověřili nákup 23 položek zdravotnického a dalšího vybavení. Ani v jednom případě se ještě před nákupem neuskutečnila finanční kontrola a interní audit zajišťoval ústav pomocí externího dodavatele. Zprávy z kontrol ale podle NKÚ neodpovídají tomu, jak by měl výstup interního auditu vypadat. Ústav by se měl na vnitřní kontrolu zaměřit, zrevidovat příslušné předpisy a nastavit pravidla tam, kde chybí, doporučili kontroloři.
„Vnitřní kontrolní systém nebyl v žádném z případů nefunkční, což potvrdily mnohé předchozí kontroly,“ uvedl ekonomicko-provozní náměstek NÚDZ Alexandr Borovička. Výraznější nedostatky při nich podle Borovičky nebyly zjištěny a dílčí problémy se řešily v co nejkratším čase. Také v případě kontroly NKÚ se podle Borovičky ústav začal neprodleně zabývat účinnou nápravou. „V prvním kvartálu roku 2018 již bude mít NÚDZ plně funkční vnitřní kontrolní systém, což, předpokládáme, potvrdí plánovaný audit v polovině roku 2018,“ dodal Borovička.
K vytvoření plně funkčního systému podle něj dosud scházely prostředky. Ústav ale přesto zajistil takovou kontrolu, která bezpečně předešla výraznějšímu pochybení ve všech oblastech hospodaření s majetkem státu, zejména v oblasti veřejných zakázek, které byly i podle kontrolních nálezů NKU zcela korektní a transparentní, uvedl náměstek. „Zjištění NKÚ byla tedy spíše administrativního charakteru,“ dodal.
poznámka