„Pokud by MZ nepřijalo opatření k jejich nápravě, nesprávnosti ovlivní účetní výkazy za Českou republiku, protože údaje z účetnictví za rok 2015 budou poprvé sloužit jako podklad pro sestavení těchto výkazů,“ uvedl NKÚ.
Více než 3,4 miliardy korun ze zjištěných chyb se podle úřadu týkaly jednoho z podrozvahových účtů, který slouží k vykazování podmíněných závazků ministerstva jako poskytovatele dotací konečným příjemcům. Z evidence ministerstva není jasné, z jakých podmíněných závazků se zůstatek tohoto účtu skládá. Při vykazování zůstatku navíc porušilo účetní předpisy, uvádí zpráva NKÚ. Nesprávnosti u podmíněných závazků pak mají mimo jiné dopad na vyčíslení nároků na budoucí rozpočet.
Podle kontrolorů druhá nejvýznamnější chyba za téměř jednu miliardu korun souvisela s nesprávným vykazováním zásob antivirotik. V jejich ocenění ministerstvo nezohlednilo, že u některých šarží se dočasně či trvale snížila hodnota zásob. Většina antivirotik totiž měla prošlou dobu použitelnosti. Některé šarže by ale bylo možné použít v případě pandemie, jiné šarže ve zkouškách na obsah účinné látky neobstály a nebylo možné je použít ani ve výjimečných situacích. „MZ ale všechny tyto šarže vykázalo v původním ocenění, a tím zásoby nadhodnotilo,“ upozornil NKÚ.
Chyby zjistili kontroloři i při prověřování finančního výkazu, který slouží pro hodnocení plnění rozpočtu. V něm zjistili nesprávnosti za téměř 326 milionů korun. Při prověřování závěrečného účtu kontroloři významná pochybení nezjistili.
Ke spolehlivosti údajů účetní závěrky jako celku se NKÚ nevyjádřil, a to v důsledku nejasností v předpisech týkajících se zejména předfinancování transferů spolufinancovaných z Evropské unie.
Kontrola kromě nedostatků v účetnictví upozornila i na to, že ministerstvo porušilo zákon o dani z přidané hodnoty. Ministerstvo totiž dodávalo teplo z vlastní kotelny dvěma dalším subjektům, aniž by se registrovalo jako plátce DPH. „Při této činnosti ale dosahovalo MZ obratu ve výši, která vede k povinnosti se registrovat,“ míní NKÚ.