„Jejich objevy vyřešily problém, nad nímž si celá staletí lámali hlavu nejen vědci, ale i filosofové. Jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se dokážeme v tak složitém prostředí orientovat,“ píše se v odůvodnění švédského Karolinska Institutet, jenž laureáty vyhlašuje. Vědci tak svým výzkumem přispěli k pochopení mechanismu ztráty prostorové paměti, a tedy řady nemocí včetně Alzheimerovy choroby.
Vnitřní mapa
John O'Keefe, který v současnosti působí na University College London, v roce 1971 při pokusech s krysami zjistil, že když se zvíře ocitne v jisté části místnosti, dojde u něho k aktivaci určitého typu nervových buněk. Vědec tehdy dokázal, že tyto buňky neregistrují pouze zrakový vjem, ale kreslí vnitřní mapu daného prostředí.
O 34 let později, tedy v roce 2005, norští manželé May-Britt a Edvard Moserovi, vědci působící na Norské univerzitě pro vědu a technologie v Trondheimu (NTNU), identifikovali další typ nervových buněk, které vytvářejí systém souřadnic a umožňují přesné hledání cesty v prostoru. Jak pro ČTK uvedla předsedkyně České společnosti pro neurovědy prof. Eva Syková, objev do budoucna šanci lidem s poruchami paměti a orientace, k nimž patří i pacienti s Alzheimerovou chorobou, u kterých jsou tyto buňky poškozeny. „Podpora tvorby těchto buněk různými léky nebo činnostmi vede ke zlepšení paměti. V budoucnosti by bylo možné podpořit dobrou funkci tvorbou nových buněk v hippokampu nebo třeba i transplantacemi kmenových buněk,“ domnívá se prof. Syková.
Uznání po letech
„Jsem nesmírně potěšen a šťasten, pořád se ještě nacházím ve stavu šoku,“ komentoval získání Nobelovy ceny prof. O'Keefe. „Je to nejvyšší pocta, jíž můžete dosáhnout,“ dodal. Dr. Colin Lever, který s prof. O'Keefem spolupracoval v laboratoři, neskrýval své nadšení z výběru jednoho z letošních laureátů. „Nobelovu cenu si rozhodně zaslouží, vždyť jeho objevy patří k naprosto revolučním! V roce 1971 však na ně nebyl svět připravený, takže tehdy žádného uznání nedošel,“ uvedl pro BBC dr. Lever. „Nobelova cena je obrovská čest nejen pro nás, ale patří i všem lidem, kteří s námi spolupracovali a podporovali nás,“ reagovala na oznámení letošních Nobelových cen prof. Moserová s tím, že ve své práci hodlají s manželem i nadále pokračovat. Ona a její muž jsou pátým manželským párem v historii, který toto prestižní ocenění získal.
Naopak negativně zareagovali na letošní nositele Nobelových cen za fyziologii a medicínu norští ochránci zvířat, kteří poukázali na skutečnost, že výzkum oceněných probíhá na myších. Prof. O'Keefe však naopak vyjádřil pro BBC znepokojení nad zamýšlenými regulacemi výzkumu na zvířatech ve Velké Británii. „Je neoddiskutovatelným faktem, že pokud chceme dosáhnout pokroku ve výzkumu základních oblastí medicíny a biologie, potřebujeme laboratorní zvířata,“ uzavřel John O'Keefe.
John O'Keefe
May-Britt a Edvard Moserovi