PRAHA - ; spoléhají na to,
že jako státní zařízení je podrží stát. A tak nemocnice, jež kraje převzaly od státu, jsou zatíženy šestimiliardovým dluhem.
„Z finanční krize může nemocnice vyvést jedině zásadní změna řízení,“ řekl Luděk Pfeifer z aliance M.C.Triton a Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem. Ředitel nemocnice Jiří Madar potvrdil, že využitím zkušeností z průmyslové praxe se podařilo udělat ze zadlužené nemocnice ziskový podnik.
Masarykova nemocnice s 2000 zaměstnanci a 1238 lůžky přešla pod Ústecký kraj v říjnu 2001 jako první české zařízení. Tehdy měla roční ztrátu 46 milionů, loňský rok uzavřela se ziskem 38 milionů. Na běžném účtu má nyní 130 milionů.
Madar vysvětlil, že nemocnice prošla auditem všech činností a bylo popsáno, co kdo dělá, kdo za co zodpovídá a kolik to stojí. Centrální nákup léků uspořil 10 procent výdajů, efektivní chod obslužných provozu, jako prádelna, 20 procent. Měří se kvalita služeb a péče, kontroluje se bezpečnost léků a přístrojů.
Podle ředitele nemá cenu vymýšlet nové české cesty, když lze podnik řídit efektivně podle uznaných evropských norem.
„Nechceme, aby se naši pacienti chodili léčit do zemí EU a utíkali nám lékaři,“ řekl ředitel. Spokojenost pacientů podle něj stoupla. Ani lékaři nehrozí stávkami, aby získali vyšší platy.
Nemocnice podporuje vzdělávání a zavedla kariérní řády. Se zaměstnanci je dohoda na čtyři roky o postupném zvyšování platů. Na rozdíl od krachujících nemocnic, jež dají na platy 60 procent prostředků, vydává Masarykova nemocnice 45 procent.
Loni dostali lékaři přidáno 4000, letos dostanou 5000. Vedle platu však mají hrazené připojištění, mobil, auto, kongresy a mohou pracovat na špičkových přístrojích.
Průměrný plat lékaře zde je 29.800, přibližně o 4000 méně, než je průměr ČR. Podle Madara není otázka, jak dlouho se lékaři s těmito platy spokojí,
ale jako dlouho se udrží nemocnice s velkými platy a dluhy.
ČTK