Norská specifika ošetřovatelské a nutriční péče

29. 9. 2016 16:09
přidejte názor
Autor: Redakce

Devět žáků Střední zdravotnické školy Ruská v Praze 10, oborů zdravotnický asistent a ošetřovatel, se v červnu 2016 zúčastnilo sedmnáctidenní odborné stáže v norském přímořském městečku Forde. Odborný pobyt se uskutečnil za finanční podpory Evropské unie v rámci mezinárodního programu Erasmus+.




Na radnici ve Forde nás oficiálně uvítal náš projektový partner Hans Borge Lillehaug, který nás seznámil s programem odborného pobytu. Poté se stážisté seznámili se svými budoucími pracovišti, a to s domovy seniorů ve Forde a Sande. V kompetenci domova seniorů ve Forde je také zajišťování domácí péče, kam byla přiřazena také dvojice studentů, která se svojí mentorkou navštěvovala domácnosti klientů ve Forde a okolí. Na zmíněných pracovištích se žáci setkali s mentory a seznámili se s pravidly bezpečnosti práce. Samozřejmostí bylo ochranné oblečení, které domov seniorů poskytoval všem zaměstnancům každý den čisté. Mohli si vybrat z různých barev i velikostí.

Důraz na dezinfekci

Následující pracovní den stážisté absolvovali odborné semináře a přednášky, které se uskutečnily v nemocnici ve Forde. První odborná přenáška byla věnována hygieně a dezinfekci rukou. Žáci byli krátce seznámeni se základními pravidly dezinfekce rukou. Pracovní postup při dezinfekci rukou je stejný jako v České republice. Jedinou výjimkou je používání dezinfekčního roztoku nebo gelu až k loktům. Důvodem je ochrana personálu i klientů proti přenosu kožních infekčních onemocnění, a to zejména před MRSA. Na ochranu před tímto onemocněním je kladen velký důraz, proto byli všichni žáci před odletem do Norska testováni na MRSA. Pracovat ve zdravotnickém zařízení v Norsku může pouze zaměstnanec, který je MRSA-negativní. Následoval praktický nácvik dezinfekce rukou a jejich kontrola pod speciální lampou, pod jejímiž paprsky místa neošetřená dezinfekčním prostředkem zůstala tmavá.

Následovala prohlídka oddělení urgentního příjmu se zaměřením na traumatologii. Specifikem je rozdělení jednotlivých urgentních příjmů podle oborů, jako například zmíněná traumatologie, gynekologie a porodnictví, srdečně cévní onemocnění atd. Podle druhu zranění nebo onemocnění transportuje záchranná služba pacienty do jednotlivých nemocničních zařízení v oblasti Sogne og Fjordane. Již při prvním kontaktu se záchrannou službou jsou pacienti rozděleni dle priorit do čtyř skupin. Pacienti v první skupině jsou ti, jejichž situace vyžaduje neodkladné řešení. Jsou označeni červeně. Pacienti v druhé skupině mají oranžové označení, což značí, že musejí být ošetření do 10 minut. Ve třetí skupině, která má žluté označení, musí být pacienti ošetřeni do 60 minut a u pacientů čtvrté skupiny nehrozí nebezpečí z prodlení. Ti jsou označeni zeleně.

Letecká záchranná služba

Velmi atraktivní byla návštěva záchranného střediska s leteckou záchrannou službou a sanitními vozy. V Norsku funguje podobný integrovaný záchranný systém (IZS) jako u nás, v němž je propojeno fungování záchranné služby (113), policie (112) a hasičů (110). Jednotné číslo pro tísňové volání je 113. Po krátké přednášce o IZS v Norsku následovala prohlídka dispečinku záchranné služby operující v oblasti Sogne og Fjordane. Pro velké vzdálenosti mezi jednotlivými místy je v Norsku výrazně větší pokrytí celé oblasti vrtulníky. Malý vrtulník je určen pro přepravu jednoho pacienta, velký pro čtyři. Všechny mají zařízení pro noční vidění. Posádka je složena z pilota ve vojenské službě, lékaře-anesteziologa a sestry a tvoří ji pouze muži. Vrtulníky zasahují zejména při dopravních nehodách, u úrazů na vodě a v horách. Součástí vybavení vrtulníku je kromě základních a speciálních lékařských přístrojů i horolezecká výbava. Viděli jsme přistání i odlet vrtulníku a prohlédli jsme si vybavení sanitního vozu.

Pracovní den skončil seminářem o dentální hygieně s praktickými ukázkami. Žáci byli poučeni jak provádět správnou dentální hygienickou péči u pacientů s částečnou i úplnou imobilitou. Následovala speciální péče o dutinu ústní u pacientů v terminálním stadiu a u lidí v bezvědomí. Novinkou pro nás byl speciální zubní zdvojený kartáček určený k péči o stoličky a zubní náhrady. Žáci měli pod vedením lektorky možnost si ve dvojicích na sobě vyzkoušet péči o dutinu ústní.

Laskavost je samozřejmostí

V následujících pracovních dnech probíhala odborná praxe v domovech seniorů pod odborným vedením norských mentorů. Pracovní doba pro žáky byla od 8 do 14 hodin. V průběhu odborné praxe žáci vykonávali ošetřovatelskou péči i u klientů domácí péče. Díky laskavému a vstřícnému přístupu mentorů i ostatních zaměstnanců byla postupně překonána jazyková bariéra. Na studenty udělal největší dojem osobní přístup ošetřovatelského personálu ke klientům. Nejvíce je překvapilo, jak často personál používá fyzický kontakt, jako je pohlazení, objetí nebo podržení ruky. Úsměv je samozřejmostí. Velký důraz je zde kladen na dezinfekci rukou, a to při každém kontaktu s klientem a před i po odchodu z jeho pokoje. Překvapením pro žáky byla absence používání ochranných rukavic při provádění hygienické péče, která se pro nás nezvykle provádí na toaletě. Žáci ocenili množství pomůcek usnadňujících manipulaci s klientem, a to zejména elevátory, které jsou v každém pokoji domova seniorů i v domácí péči u klientů. Další překvapení vyvolaly stravovací návyky klientů. Kombinace sladkých palačinek s anglickou slaninou či rybí pudink je pro nás nezvyklá.

Žáci na příslušných odděleních prováděli základní ošetřovatelskou péči. Upravovali lůžko s pacientem i bez něj, prováděli hygienickou péči na lůžku i mimo ně. Dále pečovali o dutinu ústní, vlasy a kůži a pomáhali s jídlem či krmením klienta. Prováděli i speciální ošetřovatelskou péči v rámci svých kompetencí. Asistovali u převazů ran, prováděli odběry kapilární krve a aplikovali inzulin. Každý den po odborné praxi následovalo setkání stážistů s doprovázejícími učiteli. Při této příležitosti se vždy podělili s pedagogy i spolužáky o nové zkušenosti a postřehy z celého pracovního dne. Také konzultovali problematické oblasti a odbornou terminologii v anglickém jazyce.

Závěrem

Dvojici a jedné trojici žáků byla přidělena témata ke zpracování formou prezentace. Žáci zpracovali tato témata: • prevence a péče o dekubity a opruzeniny v domově seniorů v Sande, • pomůcky zajišťující bezpečnost klienta v domově seniorů a v domácí péči na lůžku i mimo ně, • specifika podávání a úpravy stravy a kultura stolování v domově seniorů ve Forde, • specifika hygienické péče u klientů s deficitem sebepéče v domově seniorů

a v domácí péči.
Poslední den pobytu žáci na závěrečném evaluačním semináři před našimi projektovými partnery, odborníky z praxe a doprovázejícími učiteli přednesli své prezentace v angličtině.

Stáž byla velkým přínosem. Účastníci díky ní poznali fungování systému zdravotní a domácí péče v Norsku a mohli srovnávat s poskytováním péče v České republice. Nezapomenutelnou zkušeností byl laskavý a empatický přístup zdravotníků jak ke klientům, tak i k nim samotným. Významným prvkem stáže bylo zkvalitnění jazykových znalostí studentů v běžné komunikaci i v ošetřovatelské angličtině. Nedílnou součástí projektu byla prezentace zpracovaných témat na předmětové komisi ošetřovatelství před odbornými vyučujícími a vedením naší školy. Po skončení stáže žáci obdrželi Europass Mobility, který stvrzuje jejich získané zkušenosti i celý odborný pobyt.

O autorovi| Mgr. Hana Šebková, odborná učitelka, RNDr. Dagmar Kenkušová, projektová manažerka, SZŠ Ruská, Praha 10

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?