Žloutenku typu C lze vyléčit antivirotiky podávanými ve formě tablet. Podle lékařů je ale problémem nedostatečné rozšíření léčby. „Bez dobrého léčebného pokrytí nedosáhneme účinného snížení výskytu hepatitidy C a jejích nových případů,“ řekl vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislost Viktor Mravčík.
„Pokud zvýšíme léčebné pokrytí dvakrát, poměrně blízko a rychle se přiblížíme k eliminaci hepatitidy C. To je aktuální téma i v mezinárodních institucích, agendách udržitelného rozvoje, zdravotnictví,“ uvedl Mravčík. Podle něj středisko nyní jedná s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami o schválení akčního plánu eliminace žloutenky u uživatelů drog na období 2019 až 2021. „Nenahrazuje národní strategii eliminace žloutenky C pro všechny cílové skupiny podle dokumentů WHO (Světová zdravotnická organizace), ale může být její významnou součástí,“ doplnil Mravčík.
Pro úspěšnou léčbu nemoci a ochranu společnosti je podle lékařů důležité včasné odhalení virové hepatitidy. To je podle nich současně ale největší problém, protože zhruba 60 procent nakažených jsou injekční uživatelé drog. Jednou z prevencí onemocnění mezi nimi je tak distribuce čistých jehel a stříkaček, kterou zajišťují mimo jiné nízkoprahová a kontaktní centra pracující s drogově závislými. Tyto organizace jsou ale obvykle neziskové a závislé na sponzorech a bez pravidelné finanční podpory. Pro letošní rok navíc stát snížil příspěvek těmto organizacím o asi 25 procent.
Podle předsedy pacientského sdružení Recovery Františka Trantina jsou ale právě nízkoprahová centra klíčová pro prevenci i léčbu hepatitidy. Vedle výměny stříkaček chystají pacienty i na otestování krve. „Jsou to jediné instituce, kteří s nakaženými mluví jako s lidmi,“ uvedl Trantina. Podle něj jsou lidé se žloutenkou typu C obvykle obtížní pacienti a léčby se bojí. „Panuje mezi nimi obrovské množství urban legend. Že to bolí, že půjdou na biopsii, že jim budeme rvát tkáň. A je těžké, jim to vysvětlit,“ řekl Trantino. Pracovníci nízkoprahového centra pacienta vyšetří, doprovodí na léčbu a případně mu přímo na místě podávají léky.
Žloutenka typu C se přenáší krví. Zhruba polovina nakažených je uživateli pervitinu, čtvrtina pak užívá heroin. Ne všichni ale onemocněli vlivem drog. Mezi nakaženými jsou i lidé, kteří před rokem 1992 prodělali transfuzi krve. Do té doby se krev dárců proti žloutence netestovala.