Když před 21 lety koupila americká farmaceutická společnost Abbott Laboratories známou firmu Knoll, pouze zasvěcení experti tušili, co zámořské kupce tak navnadilo.
Adalimumab. Tímto jazykolamem pojmenovali vědci z německých laboratoří první plně lidskou monoklonální protilátku proti molekulám TNFalfa. Ty se totiž v nadměrném množství ukládají nemocným v kloubech a vyvolávají zde zánětlivé procesy, které kloub postupně ničí.
Farmaceutická výroba zmíněné protilátky je převratná ze dvou důvodů. Především je to látka tělu vlastní, takzvaně plně lidská, takže organismus se jejímu vstřebání nebrání.
Naopak: schopnost vyrobit si protilátky tolik, kolik je třeba, podporuje. Druhým velkým kladem je, že tento lék složený z jedné jediné čisté látky – proto monoklonální – míří na rozdíl od dosavadních cíleně přímo do problémových míst, kde má působit, tedy do kloubů. Neputuje zbytečně tělem, a nemá proto nežádoucí vedlejší účinky.
Lék obsahující látku Adalimumab, reprezentant ryze biologické, tedy nejmodernější léčby, byl nazván Humira. V roce 2002 jej schválila americká FDA, posléze evropská EMEA a pacienti měli důvod k radosti.
Výrobce ostatně také, neboť bylo víceméně jasné, že najde využití nejen pro jedinou diagnózu, postihující na světě přes pět miliónů lidí, ale výhledově i pro další z rozvětvené revmatické rodiny, do níž patří třeba Crohnova či Bechtěrevova choroba a lupenka.
Nedostatek dobrých antirevmatických léků na trhu zaručoval zájem lékařů, a tedy vysoký prodej. A to přesto, že přibyli dva biologičtí konkurenti, etanercept (Enbrel) a infliximab (Remicade).
Pokrok v mezích pokladny
Studie prokázaly, že včasná biologická léčba zánětlivý proces v kloubech buď zcela zastaví, což zabrání nevratným poškozením, či ho aspoň zpomalí. Výsledkem je úleva pacientů pronásledovaných bolestmi, ztuhlostí kloubů, a tedy nepohyblivostí, jakož i dalšími zdravotními potížemi.
Nic na světě ovšem není zadarmo. „Roční náklady na pacienta s revmatoidní artritidou jsou průměrně o 4244 amerických dolarů vyšší než na nemocné rakovinou, cukrovkou, astmatem či bipolární poruchou, patřící k nejdražším psychiatrickým diagnózám. Výjimku tvoří jen deprese, vysoký krevní tlak a nemoci srdce,“ shrnul ve své přednášce na červnovém výročním kongresu Evropské ligy proti revmatismu ve Vídni Ron Ozminkowski z Institutu pro zdraví a produktivitu při Cornellově univerzitě analýzu dat 8502 pacientů s revmatoidní artritidou a skupiny jiných marodů.
Není divu: měsíční léčba adalimumabem, který si nemocný píchá jednou za dva týdny, vyjde dnes ročně na půl miliónu korun. Zdravotní pojišťovny – zahraniční i domácí – se brání.
„V České republice mohou biologickou léčbu momentálně předepisovat lékaři v 15 revmatologických centrech a dvou dětských,“ říká Kateřina Jarošová z Revmatologického ústavu v Praze.
„Do registru zařazujeme ty nemocné, kteří splňují přesná zdravotní kritéria vymezená Českou revmatologickou a pediatrickou společností. Má to něco do sebe: každý z nás se musí zamyslet nad tím, zda je tahle léčba pro pacienta správná, pacienta musíme pečlivě sledovat, a do třetice máme přehled o ekonomičnosti léčby.“
Drahá léčba versus invalidita
Moc, nebo málo? Jak se to vezme. Ekonomové tasí mocný argument: vysoké náklady na moderní léčbu jsou pořád nižší než dnešní celkové výdaje zahrnující také sociální dávky.
Polovina postižených dosud totiž do deseti let odchází do invalidního důchodu. Zaměstnanost je u mužů o pětinu a u žen o čtvrtinu nižší než u běžné populace.
Onemocnění svalů a kostí jsou v rozvinutých zemích nejčastější příčinou pracovní neschopnosti i nejčastějším důvodem pracovní absence trvající déle než dva týdny. Vedou i ve statistice návštěv praktického lékaře.
Dejte nám šanci, a ještě ušetříte! – naléhají teď mocné pacientské organizace. V čele té největší, britské Arthritis Care, stojí nenápadný drobný muž Neil Betteridge – čilá štika, zdatně čeřící po léta stojatou vodu.
Coby předseda sociálního výboru EULAR je spolutvůrcem projektu PARE Manifesto (People with Arthritis and Rheumatism in Europe – paremanifesto), jehož cílem je změnit postoj vlád, politiků, vědců, lékařů i veřejnosti tak, aby byla tato skupina onemocnění zařazena k rakovině, cukrovce, nervovým a infekčním onemocněním a nemocem srdce a cév, na jejichž výzkum, léčbu a prevenci vyčlenila Evropská unie nedávno přes 1,3 miliardy eur.
Pak by totiž byla naděje, že propast mezi optimální a skutečnou léčbou v členských státech unie zmizí a kvalita života lidí s revmatoidní artritidou, českých nevyjímaje, poposkočí tím správným směrem.
Nora Benešová
Hospodářské noviny