Představa je asi takováto: jednotlivé součásti oblečení se budou skládat z několika vrstev různých vlastností, které budou schopny se navzájem propojit. Biocitlivá vrstva tkaniny trička, která je nejblíže lidské kůži, bude kontrolovat životní funkce, krevní oběh, teplotu nebo dýchání a upozorní, když se některá z těchto hodnot odchýlí od normálu.
Oděv telefonicky oznámí zdravotní problémy nebo možné nehody, udá polohu nositele a dokonce zvýrazní barvu jeho oblečení, aby byl viditelnější pro záchranný tým.
Přestože takto zaměřené projekty mají většinou stále laboratorní charakter, rychlý pokrok ve vědě i v samotném textilním průmyslu mnohé tyto myšlenky přibližuje na dosah. A leckteré se již dokonce přímo ověřují v praxi.
Mé srdce
Muž na pódiu kongresového sálu Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze-Krči vyskakuje do výšky a na projekčním plátně za ním se objevují křivky jeho srdeční činnosti. Nikde však není vidět přístroj, který by tuto funkci monitoroval.
Po chvíli prostřednictvím notebooku přepíná obraz z projektoru na jiný program. Animovaná figurka běžce při každém výskoku přeskakuje překážky na virtuální běžecké trati.
Vypadá to na první pohled jako jakási počítačová hra, která registruje i neúspěchy v případě, že demonstrátor v sále vydá ze sebe jen malý výkon.
V další ukázce nepatrný senzor snímá vlhkost prstu náhodně vybraného účastníka semináře. Jsou zřetelně patrné rozdíly při uměle navozené stresové zátěži.
Na konkrétních příkladech, představených zde pro odborníky i novináře, lze tak sledovat, co nás očekává v již nepříliš vzdálené budoucnosti. Jsou totiž součástí evropského výzkumného projektu MyHeart, koordinovaného společností Philips, který je zaměřen na boj s kardiovaskulárními onemocněními pomocí prevence a včasné diagnózy. Zahájen byl 31. prosince 2003 a potrvá 45 měsíců.
Projekt se symbolickým názvem MyHeart (mé srdce) financuje Evropská komise a účastní se jej celkem 33 partnerských organizací, mimo jiné Nokia, Vodafone, Medtronic či klinika Mayo.
Představuje vlastně výzkumné konsorcium s řadou specificky zaměřených prací. Některé z nich se právě zabývají vývojem funkčních oděvů a elektroniky, kterou uživatelé nosí přímo na svém těle. Hlavním cílem je určení zdravotního stavu člověka pomocí průběžného sledování nejdůležitějších parametrů, například elektrokardiogramu, dýchání či elektrického odporu kůže.
Kontrolní podprsenka
Jeden z výrobků této řady - bezdrátový monitorovací systém pro nošení na těle -, který vyvinuli vědečtí pracovníci společnosti Philips Research v německých Cáchách, si již novináři mohli prohlédnout.
Je založen na technologii suchých elektrod zabudovaných do běžných částí oděvů, například podprsenky, slipů či opasků.
Ve své interní paměti dokáže uložit až tříměsíční zásobu dat popisujících například informace o srdeční frekvenci. Lékaři tak mají k dispozici nepřetržitý záznam o zdravotním stavu pacienta, který jim pomáhá při přesném stanovení diagnózy.
Mikroprocesor s extrémně nízkou spotřebou energie neustále zaznamenává jakékoli abnormální signály. V případě, že zjistí vážné zhoršení zdravotního stavu, může spustit výstražný signál nebo se bezdrátově spojí s mobilními či pevnými telefonními sítěmi a přivolá okamžitou pomoc.
Veškerá aktivní elektronika pro tento monitorovací systém je zabudována do štíhlého modulu vsunutého do speciální kapsičky v oděvu. Po jeho vyjmutí je oděv se zabudovanými suchými elektrodami možné vyprat.
Inteligentní koleno
Vývoj vláken, tkanin i vodivých látek nových vlastností, které ve stálém provozu dokážou měřit krevní tlak a další tělesné funkce a do nichž se dají vetkat různé senzory a vypínače, významně pokračuje i v jiných oblastech.
Například mnoha patenty ověnčená technologie LifeShirt společnosti VivoMetrics monitoruje kardiovaskulární funkce a zaznamenává je do digitálního diáře. Pak je vyhodnocuje software, který dokáže připravit podklady pro lékaře.
Textilní pásy Freemover s malými ultrazvukovými snímači jsou určeny zejména osobám se sedavým povoláním. Jsou skryty v oděvu, a když zjistí nepřiměřenou zátěž páteře, minipočítač vyvolá na těle uživatele lehké upozorňující chvění.
Zajímavý je též prototyp takzvaného „inteligentního kolena“, vystavovaný na nedávném mezinárodním veletrhu Avantex ve Frankfurtu nad Mohanem. Je to speciální biobandáž s řadou prvků, určených pro trénink, fyzioterapii a rehabilitaci sportovců. Při neadekvátním pohybu se ozve zvukový signál.
Firma Clothing+ zase vyvinula chytré polární oblečení Cyberia. To v případě krizové situace pomocí mobilní sítě automaticky vyšle zprávu nebo použije zvukový alarm. Podobných konkrétních příkladů, již využitelných v praxi, neustále přibývá.
Monitor v prstenu
Známé latinské úsloví „omnia mea mecum porto“ neboli „všechno své nosím s sebou“ se s největší pravděpodobností v příštích letech stane příznačným i pro výzkumné projekty v této oblasti. Už nyní je však zřejmé, že zdaleka nepůjde jen o inteligentní textilie.
Monitorovací přístroje nové generace budou nenápadné a malé jako náramkové hodinky. Miniaturními počítačovými přístroji na tělo se v současné době zabývá řada výzkumných týmů, například slavný Massachusettský technologický institut v USA.
Současné přístroje, které se zde zkoušejí, jsou zatím poháněny bateriemi. Cílem výzkumníků je místo nich využít například energii lidského těla. Už nyní se třeba zkoušejí a ověřují elektronické hodinky schopné díky zabudovaným senzorům upozornit člověka na nebezpečně stoupající či klesající hladinu cukru v krvi, zvýšený krevní tlak či alergickou reakci.
Chytré náramky dokážou monitorovat nejen pohyb dětí, ale také zdravotní stav starých pacientů, kteří jsou sami doma. Jakmile se objeví údaje, vzdalující se normě, spustí poplach.
Ať už tedy budou zabudovány do oděvů, připevněny na zápěstí, na opasku nebo budou součástí prstenu, náušnice či jiného šperku, stanou se časem zřejmě trvalým společníkem lidí v tomto století.
Milan Bauman,
Hospodářské noviny