Před 15 lety čeští lékaři poprvé použili pro záchranu pacienta, pro kterého nové srdce dostupné nebylo, srdce umělé. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), který pacienta tehdy operoval, k výročí ve středu pořádá tiskovou konferenci.
Na nové srdce čeká aktuálně asi 100 lidí. „Mechanické srdce je most k transplantaci pro ty, kteří by se jinak darovaného orgánu nedočkali,“ řekl k operaci před 15 lety vedoucí lékařského týmu Jan Pirk. Mechanické srdce měl tehdy pacient umístěné na břiše a bylo propojené s jeho srdečním svalem.
Loni v listopadu voperovali lékaři v IKEMu poprvé umělé srdce místo jeho orgánu, který úplně odstranili. Tuto náhradu před pěti lety použili lékaři ve Francii, Česko bylo třetí zemí. Umělé srdce váží 800 gramů, je tedy asi třikrát těžší a větší než lidské srdce. Vnitřní uspořádání je stejné. Stav pacienta sleduje 17 senzorů, podle výsledků mění činnost orgánu. Přes břišní stěnu pacienta vede kabel k externí části s bateriemi a řídicí jednotkou, kterou pacient musí nosit s sebou, například v tašce.
První pacient, kterého operovali v prosinci 2013 v
Paříži, žil díky novému orgánu 75 dní. Druhý, kterého lékaři operovali v Nantes v srpnu 2014, přežil podle médií devět měsíců. Klinická studie, která má náhradu ozkoušet, počítá se dvaceti pacienty. První lidské srdce v Česku lékaři transplantovali 31. ledna 1984.
Česko patří v transplantacích ke světové špičce, počet dárců byl loni v přepočtu na milion obyvatel šestý nejvyšší na světě. Nejčastěji se transplantují ledviny, darují je i živí. Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách.
V České republice zákon předpokládá u mrtvého souhlas s darováním. Nesouhlas mohou v Česku vyjádřit i pozůstalí, loni to bylo deset rodin. Lidé se mohou nechat zapsat do speciálního registru, kde je jejich nesouhlas evidován. Zapsáno je asi 1500 lidí.