Problémem pobytových zařízení sociální péče je nejen úhrada ošetřovatelské péče, ale také rozsah ošetřovatelské péče, který se v těchto zařízeních poskytuje. Každý občan má stejný nárok na úhradu zdravotní péče ze zdravotního pojištění, a to bez ohledu na to, v jakém zařízení právě pobývá. I přes tuto skutečnost není tato péče dosud zařízeními sociální péče, která ošetřovatelskou péči poskytují svým obyvatelům, ze zdravotního pojištění hrazena.
Dokonce již několik let trvá diskuse, zda je vůbec v pobytových zařízeních sociální péče ošetřovatelská péče potřebná. O tom, že je nutné ošetřovatelskou péči v zařízeních sociální péče poskytovat, svědčí skutečnost, že v některých z nich je skladba obyvatel z hlediska jejich zdravotního stavu velmi podobná jako v léčebnách dlouhodobě nemocných. Pokud se podíváme na předpokládaný demografický vývoj populace v České republice, zjistíme, že se v nejbližších letech staneme zemí s nejstarším obyvatelstvem v EU.
S přechodem početně silných generací narozených ve 40. letech minulého století nad hranici důchodového věku dojde v nejbližších letech ke zrychlení stárnutí obyvatelstva. Věková struktura se tak během příštích 40 let zcela přemění, což bude do budoucnosti ovlivňovat další demografický vývoj. Rostoucí počty obyvatelstva ve vyšším věku budou zároveň znamenat silné ekonomické zatížení osob v produktivním věku. Nejrychlejší vzestup počtu populace nad 65 let věku je očekáván mezi roky 2010 a 2025 a dále zhruba po roce 2035. Bude ovšem také docházet ke stárnutí pracovní síly, což bude ovlivněno posunem nepravidelností ve věkové struktuře (tedy různě početných generací) do vyššího věku. Obyvatelstvo v produktivním věku (15-64 let) početně poroste pouze v několika příštích letech, okolo roku 2009 je totiž předpokládán zlom, kterým bude zahájen trvalý a ve svých důsledcích velmi významný pokles počtu obyvatel v této věkové skupině.
Vzhledem k tomu, že zdravotní ukazatele týkající se starších osob se viditelně nemění v prospěch jejich zdravotního stavu, lze předpokládat, že s rostoucím počtem starších generací poroste i potřeba péče o ně. V případě dekompenzace jejich zdravotního stavu poroste potřeba péče sociální, ale i zdravotně-sociální - dlouhodobé, ale i akutní zdravotní péče. Poptávka po sociální a zdravotní péči ze strany stárnoucí generace se tedy pravděpodobně nesníží, ale naopak poroste. S prodlužováním dožití se vysokého věku poroste poptávka nejen po službách terénních, ale také pobytových, které budou poskytovat kvalifikovanou péči sociální i zdravotní včetně péče ošetřovatelské.
Ošetřovatelská péče podle nových úprav
Nové zákony o sociálních službách upravují možnost poskytování ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociální péče, a to především vlastním odborně způsobilým personálem, a umožňují také úhradu ošetřovatelské péče ze zdravotního pojištění. Zákon o sociálních službách upravuje povinnost pobytových zařízení sociální péče zajistit zdravotní péči osobám, kterým poskytuje pobytové služby. Tuto povinnost mohou zařízení sociální péče splnit formou zvláštní ambulantní péče podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. A sice léčebnou péči zejména prostřednictvím zdravotnického zařízení (praktický lékař, ambulantní specialista), ošetřovatelskou a rehabilitační péči především prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří budou mít odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání. Zákon o sociálních službách také říká, že poskytovaná ošetřovatelská a rehabilitační péče nebude hrazena v plném rozsahu, ale pouze v takovém, jaký určí zvláštní právní předpis. Tímto předpisem je Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Aby bylo možné naplnit povinnost danou zákonem o sociálních službách, jsou doplněna příslušná ustanovení do zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve kterém se říká, že ze zdravotního pojištění hrazená ošetřovatelská a rehabilitační péče bude poskytována na základě indikace ošetřujícího lékaře. V praxi to znamená, že zdravotní pojišťovny proplatí pouze tu ošetřovatelskou péči, kterou jednotlivým uživatelům předepíše zejména jejich praktický lékař. V této platné právní úpravě se nikde neobjevuje požadavek, aby pobytová zařízení sociálních služeb musela požádat o registraci zdravotnického zařízení.
Podmínkou pro uzavření zvláštní smlouvy se zdravotními pojišťovnami a podmínkou pro úhradu poskytnuté ošetřovatelské péče je splnění odborné způsobilosti ošetřujícího personálu a péče indikovaná lékařem. Tuto právní úpravu lze najít v zákoně č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách a který také mění 17, zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. V tomto ustanovení se hovoří o tom, že zdravotní pojišťovny uzavřou zvláštní smlouvu s pobytovým zařízením sociálních služeb, pokud o to zařízení požádá a současně prokáže, že ošetřovatelská a rehabilitační péče bude poskytována zdravotnickými pracovníky odborně způsobilými k výkonu zdravotnického povolání. Tento zákon novelizuje i zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který doplňuje 11 a říká, že zdravotní péči poskytují také zařízení sociálních služeb s pobytovými službami. Tímto je poskytování ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb právně ošetřeno v legislativě obou resortů.
Aby se tato právní úprava naplnila ve skutečnosti, je zapotřebí dopracovat zdravotní výkony (ošetřovatelské) pro pobytová zařízení sociálních služeb. Následně je nutné tyto zdravotní výkony projednat v rámci dohodovacího řízení a poté je zahrnout do Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, který je vydáván vyhláškou MZ ČR. Předpokládá se, že výkony pro zařízení sociálních služeb budou podobné výkonům, které se nyní používají pro domácí zdravotní péči.
V praxi to znamená přípravu na to, že zařízení sociálních služeb budou muset zdravotní výkony evidovat a zpracovávat do podoby, v jaké je možné je zdravotním pojišťovnám předkládat k úhradě. Příprava také zahrnuje vytvoření ošetřovatelské dokumentace, další archivaci dat a plnění všech povinností při vykazování zdravotní péče zdravotním pojišťovnám. Tyto nové skutečnosti si pravděpodobně vyžádají i pořízení nového vybavení PC včetně programového vybavení. Pokud personál v zařízeních sociální péče dosud s PC nepracoval, bude to znamenat i zaškolení personálu.
Nové zákony upravují i poskytování sociální péče v lůžkových zdravotnických zařízeních, která mohou poskytovat sociální služby, aniž by musela tyto služby registrovat u správních úřadů. Všechny tyto změny by měly nastat od ledna příštího roku, dosud však nebyly schváleny prováděcí předpisy, a tak je pravděpodobné, že ačkoli zákony budou již platné a mělo by se podle nich postupovat, jejich zavedení bude obtížné, neboť vše nebude včas připraveno k realizaci.