Hlubokou neurostimulací mozku (Deep Brain Stimulation – DBS) a možností zmírnit neovladatelné pohybové projevy se vědci a lékaři zabývají poměrně dlouho. První neurochirurgické pokusy ovlivnit například příznaky Parkinsonovy nemoci cílenými zákroky na jádrech mozku se prováděly už od 50. let 20. století. Revoluční myšlenka implantovat stimulační elektrody trvale do mozku pak přišla v 90. letech 20. století.
„Když se do správné části thalamu zavede elektroda a mozek se stimuluje vysokou frekvencí, tedy cca 100 Hz, třes různého původu se zmírňuje. Cílenou stimulací určitých mozkových jader se daří potlačovat i hlavní projevy Parkinsonovy nemoci, pohybové zpomalení a svalovou ztuhlost. Zamezit mimovolním pohybům se touto metodou daří také u dystonie a jiných pohybových poruch,“ vysvětluje přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc.
Za uplynulých 20 let bylo v Centru pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN ve spolupráci s pražskou Nemocnicí Na Homolce takto implantováno již 290 pacientů. Do bazálních ganglií jim lékaři zavedou elektrody spojené s programovatelným stimulátorem uloženým pod kůží na hrudníku. Elektrické pulsy vysílané stimulátorem ovlivní činnost mozku do té míry, že jej přeprogramuje a pacienti získávají nad svými pohyby opět kontrolu.
Lékařům z centra iTEMPO se jako prvním podařilo implantovat DBS u pacientů s některými vzácnými geneticky podmíněnými dystonickými syndromy.
V roce 2016 dokázali například stimulovat mozek k zamezení tiků u pacienta s extrémně těžkými projevy Touretteova syndromu. „Postup stále zdokonalujeme.
Nyní využíváme mikroelektrody, které nám pomáhají zpřesňovat místo, kam elektřinu v mozku ještě lépe cílit. V současnosti stimulátory zásobují centra v mozku elektřinou bez ustání. Do budoucna se chceme také podílet na vývoji stimulátoru, který by sám rozpoznal, kdy elektřinu do mozku poslat a kdy zůstat vypnutý,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Jech, Ph. D., z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.
Další výzkum odborníci zaměřili na vnímání emocí, které je u pacientů s Parkinsonovou chorobou jiné než u běžné populace. „Tito pacienti jsou více citliví k negativním podnětům. Poté, co je jim implantován stimulátor, a mozková jádra jsou elektřinou drážděna, negativní vjemy se ještě prohlubují,“ vysvětlil prof.
Jech a připomněl v této souvislosti objev afektivních neuronů u člověka, kterým výzkumníci z iTEMPO dokázali, že i emoce jsou v anatomických strukturách mozku prostorově rozloženy.
Zdroj a foto: 1. LF UK (pp)