Novelou transplantačního zákona chce ministerstvo zdravotnictví sjednotit úpravu s EU, kde darování orgánů od zemřelých cizinců možné je. Text je od pondělí na vládním webu, čas na připomínky mají resorty 20 dní. Novela by měla vstoupit v platnost do konce letošního roku.
Má také odstranit nerovnost, která nyní mezi občany ČR a dalších zemí EU fakticky existuje. Pokud totiž cizinec v tuzemsku potřebuje transplantaci, musí být zapsán na tuzemskou čekací listinu a dostane orgán od českého dárce. Na čekací listinu je zapsán i občan ČR, který transplantaci, potřebuje, orgán od cizince ale nyní dostat nemůže.
Nyní platný zákon vede také k tomu, že v Česku není respektováno dříve vyslovené přání cizince, který ve své zemi získal dárcovskou kartu, tedy doklad o projevu vůle k posmrtnému darování tkání a orgánů.
Novela má stanovit, že když je cizinec držitelem dárcovské karty, platí, že s darováním orgánů souhlasí a není podstatné místo provedení odběru nebo národnost příjemce. Není-li cizinec držitelem dárcovské karty, zkoumá se, zda už dříve vyslovil nesouhlas s posmrtným odběrem, zdravotní způsobilost a potvrzení totožnosti. Nutné je navázat kontakt s rodinou.
Novela zamítá odměnu za darování orgánů, umožní ale podle práva EU kompenzovat žijícím dárcům nepohodlí a omezení kvůli darování. Obsahuje také úpravu náhrad na pokrytí výdajů a ztráty příjmu pro žijící dárce a příspěvek na pohřeb tomu, kdo ho zemřelému dárci orgánů vypraví.
Ročně by stát při „pohřebném“ 5000 korun a v průměru 250 zemřelých dárcích vydal 1,25 milionu korun. Na náhradu výdajů a ušlého výdělku v souvislosti s darováním orgánů při průměrném počtu 30 žijících dárců, průměrném měsíčním příjmu 25.000 korun a pracovní neschopnosti v průměru šest týdnů by státní rozpočet ročně vydal 465.000 korun.