Oblast právních vztahů, které vznikají na úseku zaměstnanosti, je upravena zejména zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2004. Účelem tohoto zákona bylo účinně regulovat právní vztahy vznikající v oblasti zaměstnanosti, vytvořit vhodné právní nástroje a instituty, které by napomohly rozvoji trhu práce a snižování nezaměstnanosti, a dopracovat některé instituty komunitárního práva tak, aby úprava v této oblasti byla kompatibilní s právem Evropské unie a Evropských společenství.
V průběhu tříleté účinnosti zákona o zaměstnanosti se v praxi prokázala jeho účelnost a životaschopnost. Vedle pozitivních důsledků, které zákon o zaměstnanosti přinesl, nelze nevidět i některé problémy na trhu práce, na které zákon o zaměstnanosti, jak se ukázalo, dostatečně nereaguje. Tyto nedostatky a některé další by měly odstranit dvě novely zákona o zaměstnanosti, které nabudou účinnosti od 1. ledna 2009. Ve svém příspěvku bych chtěla seznámit čtenáře se zásadními změnami, které tyto legislativní změny přinášejí do našeho právního řádu od 1. ledna 2009.
Vážné důvody pro účely zákona o zaměstnanosti
Nová právní úprava umožní, aby úřady práce mohly zohlednit i důvody hodné zvláštního zřetele, které nemají osobní charakter a objektivně brání uchazeči o zaměstnání v plnění jeho povinností. Jedná se např. o dopravní kalamitu, živelnou pohromu apod. Zrušení povinnosti uchazeče o zaměstnání doložit a prokázat vážné důvody uvedené v tomto ustanovení vychází z poznatků z praxe, které ukázaly, že splnění této povinnosti, např. v případě etických nebo mravních důvodů je prakticky nemožné.
Rozšíření definice nelegální práce cizince a zpřísnění postihu nelegální práce
V souvislosti s právní úpravou povolování dlouhodobého pobytu cizinců na základě povolení k pobytu - zelená karta - se definice nelegální práce cizince rozšiřuje o výkon práce v rozporu s vydanou zelenou kartou nebo bez zelené karty. Zároveň se doplňuje, že o nelegální práci se jednat nebude, pokud bude zaměstnankyně-cizinka vykonávat jinou práci, než na kterou jí bylo vydáno povolení k zaměstnání nebo zelená karta a na tuto práci byla převedena z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. Tato skutečnost rovněž nebude důvodem pro odejmutí povolení k zaměstnání ani ke zrušení platnosti zelené karty.
Dále se zvyšuje pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, a to ze 2 mil. Kč na 5 mil. Kč. Poznatky z praxe totiž ukázaly, že maximální možná výše pokuty 2 mil. Kč není dostatečným preventivním opatřením před nelegálním jednáním. Možnost uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce ve vyšší částce by mělo současně v budoucnu ušetřit i na sociálních výdajích státu, které musí stát následně vynakládat na osoby, které v minulosti vykonávaly nelegální práci a z jejich mzdy nebyly odváděny po stanovenou dobu příslušné odvody a tyto osoby potom nejsou při nejrůznějších sociálních událostech soběstačné a jsou závislé na pomoci státu.
Nová definice pojmu povolání pro účely zákona o zaměstnanosti
Podle platné právní úpravy je Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR uloženo zabezpečit tvorbu národní soustavy povolání, tj. veřejně přístupného registru všech povolání v souladu s vývojem trhu práce. V této souvislosti bylo třeba definovat pojem „povolání“ a to následovně. Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí povoláním standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost.
Posuzování zdravotního stavu účastníka rekvalifikace
Jednou z podmínek pro zařazení do rekvalifikačního kurzu je v některých případech posouzení zdravotního stavu účastníka rekvalifikace (např. u kurzů pro svářeče) nebo jeho psychologické vyšetření. Zařazení do rekvalifikačního kurzu je součástí procesu zabezpečování vhodného zaměstnání uchazeči o zaměstnání. Z tohoto důvodu se nově stanoví, aby posouzení zdravotního stavu a psychologické vyšetření uchazeče o zaměstnání bylo hrazeno úřadem práce a fyzická osoba byla povinna se tomuto psychologickému vyšetření podrobit.
Administrativní zjednodušení výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání
Jediným kritériem pro možnost výkonu zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, při současném vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je hrubý měsíční výdělek nepřesahující polovinu minimální mzdy. Sledování plnění podmínky výkonu činnosti v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby se v praxi ukázalo jako administrativně velmi náročné a potvrzování jejího plnění neúměrně zatěžovalo zaměstnavatele.
Rovněž se upřesňuje, že v případě, kdy uchazeč o zaměstnání bude vykonávat práce na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce a nebude moci doložit výši měsíční odměny, rozhodnou částkou bude výše odměny připadající na jeden měsíc za období, za které příslušela. Uchazeč o zaměstnání bude povinen úřadu práce výkon této činnosti oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního nebo služebního poměru nebo ode dne uzavření dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny.
Osvědčování skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání
Dochází ke změně v oznamovací povinnosti uchazeče o zaměstnání tak, aby možnost jejího plnění byla v praxi reálná a to následovně. Skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání osvědčuje uchazeč o zaměstnání úřadu práce, změny těchto skutečností je uchazeč o zaměstnání povinen osobně nebo písemně oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů. Ve stejné lhůtě je povinen osobně nebo písemně oznámit důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu. Nelze-li skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a jejich změny osvědčit jinak, může úřad práce připustit jejich osvědčení čestným prohlášením.
Postup při převádění evidence uchazeče o zaměstnání při změně bydliště
Upřesňuje a administrativně se zjednodušuje také postup při převádění evidence uchazeče o zaměstnání na jiný úřad práce v souvislosti se změnou bydliště a to následovně. Uchazeči o zaměstnání, který změní v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání bydliště a splní oznamovací povinnost podle předchozího odstavce, převede úřad práce ke dni změny bydliště evidenci uchazeče o zaměstnání na úřad práce příslušný podle jeho nového bydliště.
Upřesnění situací a změny při vyřazování z evidence uchazečů o zaměstnání
Nová právní úprava upřesňuje situace, ve kterých dochází k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Nesplnění oznamovací povinnosti nebude již považováno za maření součinnosti a bude postihováno mírnější sankcí. U uchazeče o zaměstnání, který si během 5 měsíců sám nenašel zaměstnání a kterému ani úřad práce nezprostředkoval vhodné zaměstnání, je nezbytné, aby se účastnil aktivizačních programů, které vedou k jeho uplatnění na trhu práce. Proto se stanoví, aby úřad práce mohl vyřadit uchazeče o zaměstnání z evidence i v případě, že bez vážných důvodů odmítne nabídku na rekvalifikaci.
Nová právní úprava umožňuje všem uchazečům o zaměstnání požádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu na podporu jejich uplatnění na trhu práce. Úřadu práce se nově stanoví povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeči o zaměstnání se ukládá povinnost poskytovat úřadu práce součinnost nejen při vypracování individuálního akčního plánu, ale i při jeho aktualizaci a vyhodnocování. Současně se upřesňuje ustanovení, které umožňuje vyřadit uchazeče o zaměstnání, který bez vážných důvodů nesplní výše uvedené povinnosti, z evidence uchazečů o zaměstnání.
Nově se stanoví přísnější podmínky pro omezení opětovného vstupu do evidence těch uchazečů o zaměstnání, kteří byli úřadem práce z evidence vyřazeni. Rovněž tak z praktické aplikace vyplynula potřeba postihu nejen těch uchazečů o zaměstnání, kteří svým jednáním zmaří nástup do zaměstnání, ale i samotný proces zprostředkování zaměstnání. Jedná se např. o situace, kdy úřad práce organizuje výběrové řízení pro konkrétního zaměstnavatele přímo v jeho prostorách a uchazeč o zaměstnání se k takovému výběrovému řízení nedostaví, nebo uchazeč o zaměstnání neoznámí úřadu práce ukončení své nemoci.
Snižování administrativní zátěže podnikatelů při plnění oznamovacích povinností
S cílem snižovat administrativní zátěž podnikatelů se ruší dvě duplicitní informační povinnosti stanovené zaměstnavatelům v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením a charakteristika volného pracovního místa se doplňuje o informaci, zda se jedná o pracovní místo vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením.
Volné pracovní místo obsaditelné držitelem zelené karty
Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR se ukládá vést centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty. Volným pracovním místem obsaditelným držitelem zelené karty se rozumí pracovní místo:
* které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení úřadu práce, s výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných celků a pracovních míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech vykonávají státní správu, nebo
* které Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR označilo v centrální evidenci volných pracovních míst jako místo vhodné pro klíčový personál.
Se zveřejněním pracovního místa v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty musí zaměstnavatel udělit souhlas. Stanoví se, která volná pracovní místa budou vedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty. V souvislosti s procedurou vydávání zelené karty je rovněž upraveno, které resorty a v jakém rozsahu budou moci do této evidence zasahovat.
Doba důchodového pojištění -nejvhodnější kritérium pro splnění podmínky vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti
Nárok na podporu v nezaměstnanosti bude mít uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období, tj. v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu (tj. § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) v délce alespoň 12 měsíců. Uchazeč o zaměstnání bude tuto dobu pojištění dokládat předložením evidenčního listu důchodového pojištění.
Nově se stanoví, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla přiznána uchazeči o zaměstnání, který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážných důvodů opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám, ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Jedná se o opatření, kterým má být zabráněno účelovým nástupům do zprostředkovaného zaměstnání a jejich opakovanému ukončování bez vážných důvodů jenom proto, aby uchazeč o zaměstnání vykazoval součinnost s úřadem práce. Absolventi škol nebudou považování za skupinu znevýhodněnou na trhu práce
Vzhledem k současnému vývoji na trhu práce nelze nadále považovat absolventy vysokých škol a všechny mladé lidi do 25 let věku za skupinu znevýhodněnou na trhu práce, na rozdíl např. od fyzických osob se zdravotním postižením nebo fyzických osob nad 50 let. Zvýšená péče bude nadále věnována mladým lidem do 20 let věku, což odpovídá maximálně době 2 let po ukončení středního vzdělání. Za náhradní dobu zaměstnání se nebude mj. považovat doba soustavné přípravy na budoucí povolání. Jde o opatření motivující mladé lidi k nástupu do zaměstnání a současná situace na trhu práce umožňuje mladým lidem po ukončení studia nastoupit do zaměstnání.
Rozšíření výčtu náhradních dob zaměstnání Náhradní doby zaměstnání se rozšiřují o dobu osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti se zvyšuje a podpůrčí doba se zkracuje
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti by měla činit první dva měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Jestliže uchazeč o zaměstnání splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, a bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ, podpora v nezaměstnanosti se takovému uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku (namísto současného 0,12násobku), další 2 měsíce ve výši 0,12násobku (namísto současného 0,11násobku) a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Výše této mzdy představuje částku 22 942 Kč.
Podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc ve všech věkových skupinách na 5, 8 a 11 měsíců. To znamená, že do 50 let bude podpůrčí doba činit 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. I nadále zůstává, že rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.
Cílem navrhovaných změn je motivovat uchazeče o zaměstnání k rychlé změně jejich nepříznivé sociální situace pomocí opětovného začlenění na trh práce. Z toho důvodu se stanovují tři procentní sazby pro výpočet podpory v nezaměstnanosti a podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc ve všech věkových skupinách. Bude umožněn souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci s dávkami nemocenského pojištění z tzv. nekolidujícího zaměstnání.
Změna v poskytování podpory při rekvalifikaci
Uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost nezakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, se nově stanoví podpora při rekvalifikaci z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které tuto povinnost zakládaly.
Změny v právní úpravě agenturního zaměstnávání
Nová právní úprava výslovně uvádí, že oznamovací povinnost ohledně volných pracovních míst plní zaměstnavatel i tehdy, kdy hodlá obsazovat volná pracovní místa dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Změnou zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, se rozšiřuje působnost Státního úřadu inspekce práce o poskytování informace Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR a úřadům práce o uložení pokuty agentuře práce za porušení povinností, které pro agentury práce vyplývají z § 308 a 309 zákoníku práce a o uložení pokuty zaměstnavateli za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, jejichž dodržování orgány inspekce práce kontrolují, a to do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
Umožňuje se rovněž, aby se údaje z informačního systému poskytovaly Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR a úřadům práce v elektronické podobě umožňující dálkový přístup. Poskytování informací umožní úřadům práce nenabízet a nezveřejňovat volná pracovní místa u zaměstnavatelů, kteří porušují povinnosti stanovené v § 308 a 309 zákoníku práce, jejichž dodržování kontrolují Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.
Z důvodů uvedených v předchozím odstavci se proto nově v zákoně o zaměstnanosti stanoví, že úřad práce rovněž nenabízí a nezveřejňuje nabídky volných pracovních míst u zaměstnavatele, kterému byla uložena pokuta za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů nebo za porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů, které kontroluje Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty.
Pro účinnou kontrolu agentur práce je třeba, aby jimi byla vedena evidence o jejich činnosti a současně se upravuje obsah této evidence. Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě je dosažení věku 18 let namísto dosavadních „nejméně 23 let“. Dále zákon výslovně stanoví, že fyzická osoba může být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby a nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování jako fyzická osoba.
V současné době zákon o zaměstnanosti stanoví, že podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu, tj. zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona o správních poplatcích podléhá správnímu poplatku nikoli podání žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání, nýbrž vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání. Proto se odstraňuje tento nesoulad v zákoně o zaměstnanosti a v zákoně o správních poplatcích.
Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR se umožňuje odejmout agentuře práce povolení ke zprostředkování zaměstnání v případech, když neplní své povinnosti vyplývající ze zákoníku práce (§ 308 nebo 309) nebo když opakovaně nesplní svou oznamovací povinnost, kterou jí ukládá zákon o zaměstnanosti (§ 59), tj. povinnost agentury práce sdělovat pro statistické účely Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR do 31. ledna běžného roku údaje za předchozí kalendářní rok, týkající se počtu volných míst, na která bylo požadováno zprostředkování zaměstnání, počtu jimi umístěných fyzických osob a počtu jejich zaměstnanců, kteří byli dočasně přiděleni k výkonu práce. Tyto možnosti v zákoně o zaměstnanosti dosud chybí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí bude moci povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické nebo fyzické osobě odejmout rovněž v případě, že Ministerstvo vnitra ČR odvolá souhlas s vydáním povolení ke zprostředkování zaměstnání. Cizinci, kteří jsou držiteli zelené karty, nemohou být přidělováni k výkonu práce u uživatele, protože smyslem zelených karet není podpora dočasného zaměstnávání, ale zejména snaha získat pro český trh práce kvalifikovanou pracovní sílu ze zahraničí, která by měla zájem se na našem území usadit. Proto se v zákoně o zaměstnanosti stanoví, že agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta.
V návaznosti na novou právní úpravu v zákoně o zaměstnanosti, která umožní Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR odejmout agentuře práce povolení ke zprostředkování zaměstnání v případě, že porušuje povinnosti, které agenturám práce ukládá zákoník práce, bylo nutné v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, stanovit nové skutkové podstaty přestupků a správních deliktů na úseku agenturního zaměstnávání, za které bude možno uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Fyzická osoba se dopustí přestupku a právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku agenturního zaměstnávání tím, že poruší povinnost stanovenou v § 308 a 309 zákoníku práce.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bude vázán jen na jejich zaměstnávání v pracovním poměru
Poskytování příspěvku bude vázáno pouze na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoli na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příspěvek na podporu zaměstnávání bude moci být poskytován za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v pracovním poměru v rozdílné výši (s diferencovanou horní hranicí) následovně.
Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč.
Dále se upřesňuje den, ke kterému žadatel o příspěvek prokazuje svou bezdlužnost, a to tak, že tímto dnem je poslední den příslušného kalendářního čtvrtletí. Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první.
Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené ve druhém odstavci ( tj. nejvýše 8000 Kč). Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.
Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením
* za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117),
* za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu.
Zkracuje se lhůta pro poskytnutí příspěvku úřadem práce z 30 kalendářních dnů na 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením za čtvrté kalendářní čtvrtletí roku 2008 se řídí právními předpisy účinnými ke dni 31. prosince 2008.
Administrativní zátěž zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců na území ČR se snižuje
Zrušuje se povinnost zaměstnavatele získávat zaměstnance ze zahraničí na základě povolení úřadu práce, upřesňuje se definice cizince a dále se provádí s tím spojené legislativně technické úpravy. Rozšíření oznamovací povinnosti zaměstnavatele o vyjmenované důvody ukončení zaměstnání (tj. výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce) souvisí se zavedením ochranné lhůty pro cizince v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR o změně některých zákonů. Pro splnění informační povinnosti o tom, že držitel zelené karty nenastoupil do zaměstnání, se stanoví lhůta 45 dnů, která vyplývá ze lhůt stanovených v zákoně o pobytu cizinců pro převzetí víza ke vstupu na území ČR a k převzetí zelené karty.
Z náležitostí žádosti o vydání povolení k zaměstnání se vypouští lékařské potvrzení o zdravotním stavu cizince, neboť jeho doložení není podmínkou pro vydání povolení k zaměstnání a podle poznatků z praxe je vydáváno formálně. Nová právní úprava umožňuje vydat povolení k zaměstnání nebo prodloužit jeho platnost maximálně na dobu dvou let. Z poznatků praxe totiž vyplynulo, že doba jednoho roku je příliš krátká a způsobuje nadbytečnou administrativní zátěž jak na straně cizinců, tak na straně zaměstnavatelů a úřadů práce.
Zrušením některých dalších ustanovení na úseku zaměstnávání cizinců dojde rovněž ke snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů. Cizincům, kteří v ČR studují, se umožňuje pracovat po dobu studia bez povolení k zaměstnání. Cizincům, kteří absolvovali střední nebo vysokou školu v ČR, bude umožněno pracovat v ČR bez povolení k zaměstnání. Tato změna vychází z usnesení vlády č. 431 ze dne 19. dubna 2006. Zároveň se umožňuje rovný přístup k zaměstnání rodinným příslušníkům cizinců, kterým byl v Evropském společenství přiznán status rezidenta.
Právní úprava rekvalifikace a akreditování vzdělávacích programů se upřesňuje
Upřesňuje se dosavadní právní úprava týkající se rekvalifikace a akreditování vzdělávacích programů. Doplňuje se rovněž, kdo může rekvalifikaci provádět a za jakých podmínek může být akreditace odejmuta. Dále se zpřesňuje zmocňovací ustanovení pro vydání vyhlášky. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy se rovněž dává kompetence kontrolovat, zda je akreditovaný vzdělávací program realizován v souladu s udělenou akreditací.
Uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a jejich přehodnocení
Nově se stanoví, aby příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa mohl být úřadem práce poskytován zaměstnavateli nejdéle po dobu 12 měsíců pouze v případě, přijme-li na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením a uchazeče o zaměstnání staršího 50 let věku.
Osoba samostatně výdělečně činná, která se rozhodla řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti, a které úřad práce poskytl příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa, nebude povinna vrátit poskytnutý příspěvek, pokud přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí, tj. v případech, kdy příjemce příspěvku bez svého zavinění nemůže splnit závazek vykonávat samostatnou výdělečnou činnost po dohodnutou dobu. Cílem této změny je rovněž sjednocení postupu, podle kterého nelze požadovat vrácení příspěvku, pokud osoba se zdravotním postižením, které byl úřadem práce poskytnut příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, přestala ze stejných důvodů vykonávat tuto činnost nebo v případě jejího úmrtí.
Překlenovací příspěvek a příspěvek na dopravu se v praxi ukázaly jako nevýznamné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, proto se ruší. Nově se umožňuje poskytovat příspěvek na zapracování i v případě, kdy zapracování provádí fyzická osoba, která není zaměstnancem (např. společník obchodní společnosti) nebo sám zaměstnavatel.
Místně příslušným pro uzavření dohody o poskytování příspěvku na zřízení nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa bude úřad práce, v jehož evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky účelné pracovní místo umístěn. Jedná se o rozšíření možností použití dvou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pro umístění uchazečů o zaměstnání na trhu práce mimo území okresu, ve kterém mají bydliště. Jde zejména o případy, kdy pracovní místo v sousedním okrese je pro uchazeče o zaměstnání snadněji dostupné, nebo rozhodne-li se uchazeč o zaměstnání řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti a zřizuje provozovnu na území jiného okresu, než ve kterém má bydliště.
Změny v právní úpravě kontrolní činnosti a správního trestání
Úřady práce budou oprávněny kontrolovat výši průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Oprávnění ke kontrole průměrného měsíčního čistého výdělku umožní úřadům práce ověřit si správnost podkladů pro výpočet podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.
Za účelem provádění účinných kontrol nelegální práce celními úřady se umožňuje celním úřadům elektronický přístup k informacím potřebným k provádění těchto kontrol. Dále se doplňuje ustanovení, které umožní úřadům práce požádat státní orgány, obce, kraje a jejich orgány a další právnické nebo fyzické osoby o sdělení údajů potřebných k jejich činnosti. Cílem tohoto ustanovení je snížení administrativní zátěže občanů a zaměstnavatelů.
Pokud se týká správních deliktů, cílem provedených změn je dát do souladu ustanovení zákona o zaměstnanosti upravující postihy za delikty fyzických a právnických osob se Zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy. Nová právní úprava dále vylučuje odpovědnost právnické osoby a podnikající fyzické osoby za správní delikt, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení povinnosti zabránila, tj. jejich odpovědnost je objektivní s možností liberačních důvodů.
Společná ustanovení
Doplňuje se ustanovení, které umožní úřadům práce požádat státní orgány, obce, kraje a jejich orgány a další právnické nebo fyzické osoby o sdělení údajů potřebných k jejich činnosti a to následovně.
Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby sdělují na výzvu příslušného úřadu práce bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pro nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, její výši nebo výplatu, pro poskytování příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pro povolení k zaměstnání cizince, pro výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte a pro kontrolní činnost, mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Cílem tohoto ustanovení je snížení administrativní zátěže občanů a zaměstnavatelů.
Mgr. Olga Bičáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. Praha