Novely rovněž řeší technické otázky, jež dosud zvyšují administrativní náročnost činnosti úřadů práce, umožňují předpisy o zaměstnanosti obcházet anebo jsou pro praxi výkladově obtížné. Jedná se zejména o některé otázky v souvislosti s evidencí uchazečů o zaměstnání, s možností přivýdělku vedle podpory v nezaměstnanosti, mařením součinnosti s úřadem práce, s činností dětí a další.
Ve svém příspěvku bych chtěla přiblížit čtenářům některé zásadní změny, které tyto novely zákona o zaměstnanosti přinášejí, a to formou dotazů občanů, zaměstnavatelů, podnikatelů a dalších subjektů, a odpovědí, které jsem na tyto dotazy připravila.
Bydliště na území ČR je podmínkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
Dotaz: Můžete nám říci, jestli novela zákona o zaměstnanosti od 1. 1. 2009 něco změní na tom, kdo se může nebo nemůže stát uchazečem o zaměstnání, případně za jakých podmínek?
Odpověď: Z důvodu odstranění výkladových nejasností se výslovně stanoví, že bydliště na území ČR je podmínkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Nová právní úprava proto výslovně stanoví, že uchazečem o zaměstnání může být, pokud zákon o zaměstnanosti dále nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která má na území ČR bydliště.
Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí bydlištěm:
1. u státního občana ČR adresa místa trvalého pobytu na území ČR, 2. u cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana ČR, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území ČR, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území ČR obvykle zdržuje, 3. u cizince, který není občanem Evropské unie ani jeho rodinným příslušníkem, ani rodinným příslušníkem občana ČR, adresa místa trvalého pobytu na území ČR.
Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se činnost společníka veřejné obchodní společnosti pro tuto společnost považuje za výkon samostatné výdělečné činnosti. Osoby samostatně výdělečně činné se nemohou stát uchazeči o zaměstnání podle § 5 odst. 1 písm. b) zákona. Z tohoto důvodu se uvedení společníka veřejné obchodní společnosti v tomto ustanovení zrušuje jako nadbytečné.
Okruh osob, které nemohou být uchazeči o zaměstnání, se doplňuje o fyzické osoby vykonávající funkci poslance Evropského parlamentu, a naopak z výčtu osob se vypouští ředitel Bezpečnostní informační služby, který je ve služebním poměru.
Nově se stanoví, že uchazečem o zaměstnání může být, pokud zákon o zaměstnanosti dále nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která není poslancem Evropského parlamentu.
Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci.
Administrativní zjednodušení výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání
Dotaz: V současné době jsem vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a souběžně vykonávám tzv. nekolidující zaměstnání a mám v souvislosti s tímto zaměstnáním s úřadem práce neustále problémy. Proto by mě zajímalo, jestli na tom novela zákona o zaměstnanosti něco od nového roku změní, hlavně jestli dojde k administrativnímu zjednodušení prokazování tohoto zaměstnání uchazečem o zaměstnání úřadu práce?
Odpověď: Nově se stanoví, aby jediným kritériem pro možnost výkonu zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti při současném vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, byl hrubý měsíční výdělek nepřesahující polovinu minimální mzdy. Sledování plnění podmínky výkonu činnosti v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby se v praxi ukázalo jako administrativně velmi náročné a potvrzování jejího plnění neúměrně zatěžovalo zaměstnavatele. Rovněž se upřesňuje, že v případě, kdy uchazeč o zaměstnání bude vykonávat práce na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce a nebude moci doložit výši měsíční odměny, rozhodnou částkou bude výše odměny připadající na jeden měsíc za období, za které příslušela. Uchazeč o zaměstnání bude povinen úřadu práce výkon této činnosti oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního nebo služebního poměru nebo ode dne uzavření dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. Zde nová právní úprava reaguje na poznatky z praxe, které ukázaly, že uchazeči o zaměstnání z objektivních důvodů nemohli dokládat do 8 kalendářních dnů výši měsíčního výdělku nebo odměny.
Osvědčování skutečností rozhodných pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se zjednodušuje
Dotaz: Změní něco novela zákona o zaměstnanosti v případě, že si uchazeč o zaměstnání našel nové zaměstnání a nestihl úřadu práce oznámit nejpozději v den před svým nástupem nástup do tohoto zaměstnání, například z důvodů nejrůznějších organizačních starostí v souvislosti s nástupem do nového zaměstnání?
Odpověď: Povinnost oznámit nástup do zaměstnání nejpozději v den před nástupem se ukázala v praxi jako velmi problematická. Původním záměrem byla snaha o omezení tzv. práce načerno. Ve svém důsledku však měla dopad zejména na uchazeče o zaměstnání, kteří si aktivně sami našli zaměstnání a z různých objektivních důvodů nemohli nebo nestihli ve stanovené lhůtě oznamovací povinnost splnit. Stejně problematickou se ukázala i povinnost dodatečně dokládat nástup do zaměstnání do 8 kalendářních dnů, neboť v této době fyzická osoba již není uchazečem o zaměstnání a plní povinnosti vyplývající ze zaměstnání. Z těchto důvodů nastává změna v oznamovací povinnosti uchazeče o zaměstnání tak, aby možnost jejího plnění byla v praxi reálná, a to následovně. Skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání osvědčuje uchazeč o zaměstnání úřadu práce, změny těchto skutečností je uchazeč o zaměstnání povinen osobně nebo písemně oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů. Ve stejné lhůtě je povinen osobně nebo písemně oznámit důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu. Nelze-li skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a jejich změny osvědčit jinak, může úřad práce připustit jejich osvědčení čestným prohlášením.
Změny a upřesnění situací při ukončování a vyřazování z evidence uchazečů o zaměstnání
Dotaz: Změní nová právní úprava zákona o zaměstnanosti něco v postupu úřadu práce při ukončování a vyřazování uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání? Konkrétně by mě zajímalo, z jakých důvodů bude moci od 1. ledna 2009 úřad práce uchazeči o zaměstnání ukončit jeho evidenci a z jakých důvodů ho bude moci vyřadit z evidence uchazečů o zaměstnání?
Odpověď: Nová právní úprava například upřesňuje situace, ve kterých dochází k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Podle stávající právní úpravy je nesplnění oznamovací povinnosti považováno za maření součinnosti při zprostředkování zaměstnání. Nově se nesplnění oznamovací povinnosti již za maření součinnosti nebude považovat a bude se postihovat mírnější sankcí.
Podle stávající právní úpravy je důvodem vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání až odmítnutí nástupu na rekvalifikaci dohodnutou mezi úřadem práce a uchazečem o zaměstnání. U uchazeče o zaměstnání, který si během 5 měsíců sám nenašel zaměstnání a kterému ani úřad práce nezprostředkoval vhodné zaměstnání, je nezbytné, aby se účastnil aktivizačních programů, které vedou k jeho uplatnění na trhu práce. Proto se stanoví, aby úřad práce mohl vyřadit uchazeče o zaměstnání z evidence i v případě, že bez vážných důvodů odmítne nabídku na rekvalifikaci.
Nová právní úprava umožňuje všem uchazečům o zaměstnání požádat úřad práce o vypracování individuálního akčního plánu na podporu jejich uplatnění na trhu práce. Úřadu práce se nově stanoví povinnost vypracovat individuální akční plán všem uchazečům o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeči o zaměstnání se ukládá povinnost poskytovat úřadu práce součinnost nejen při vypracování individuálního akčního plánu, ale i při jeho aktualizaci a vyhodnocování. V této souvislosti se upřesňuje ustanovení, které umožňuje vyřadit uchazeče o zaměstnání, který bez vážných důvodů nesplní výše uvedené povinnosti, z evidence uchazečů o zaměstnání.
Dále poznatky z praxe ukazují, že doba omezení opětovného vstupu do evidence uchazečů o zaměstnání je účinnějším opatřením než zápočet doby vyřazení do podpůrčí doby pro poskytování podpory v nezaměstnanosti. Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání se ve většině případů týká těch uchazečů o zaměstnání, kteří dlouhodobě nesplňují podmínky nároku na podporu v nezaměstnanosti, takže zápočet doby vyřazení do podpůrčí doby pro poskytování podpory v nezaměstnanosti pro ně není prakticky žádným postihem.
Rovněž tak z praktické aplikace vyplynula potřeba postihu nejen těch uchazečů o zaměstnání, kteří svým jednáním zmaří nástup do zaměstnání, ale i samotný proces zprostředkování zaměstnání. Jedná se např. o situace, kdy úřad práce organizuje výběrové řízení pro konkrétního zaměstnavatele přímo v jeho prostorách a uchazeč o zaměstnání se k takovému výběrovému řízení nedostaví, nebo uchazeč o zaměstnání neoznámí úřadu práce ukončení své nemoci.
Nově úřad práce ukončí evidenci uchazeči o zaměstnání dnem nástupu výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, dnem následujícím po uplynutí 6 měsíců ode dne vzetí uchazeče o zaměstnání do vazby, dnem zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud úřad práce dodatečně zjistil, že uchazeč o zaměstnání nebyl způsobilý být účastníkem právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b) nebo dnem pozbytí způsobilosti uchazeče o zaměstnání být účastníkem právních vztahů podle § 3 odst. 1 písm. b).
Novou právní úpravou dojde k zamezení těch případů, kdy uchazeč o zaměstnání zjevně porušil některou ze svých povinností, jejímž důsledkem je sankční vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, a ještě před zahájením správního řízení požádá o ukončení evidence. Této žádosti nelze podle současné právní úpravy nevyhovět, a uchazeč o zaměstnání se tak vyhne oprávněnému postihu. V případě, že úřad práce v době doručení žádosti o ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání bude vědět o důvodu pro vyřazení z této evidence, nová právní úprava mu umožní zahájit a vést správní řízení v této věci.
Nově se stanoví, aby trvání vazby po dobu delší než 6 měsíců bylo důvodem k ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze zákona, stejně tak, jako je tomu u nástupu výkonu trestu odnětí svobody, nikoli důvodem pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, jako tomu bylo doposud.
Účastníky právních vztahů podle zákona o zaměstnanosti jsou fyzické osoby, které mají způsobilost být zaměstnancem; fyzickými osobami jsou státní občané ČR a za stejných podmínek cizinci, kteří splňují podmínky pro zaměstnávání stanovené tímto zákonem. Novela zákona upřesňuje situace, ve kterých dochází k vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Podle
dosavadní úpravy bylo nesplnění oznamovací povinnosti považováno za maření součinnosti při zprostředkování zaměstnání. Nově nesplnění oznamovací povinnosti již za maření součinnosti nebude považováno a bude postihováno mírnější sankcí.
Nově bude zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání věnována užšímu okruhu uchazečů o zaměstnání
Dotaz: Zajímalo by mě, zda novela zákona o zaměstnanosti něco změní na demonstrativním výčtu uchazečů o zaměstnání, kterým úřad práce při zprostředkování zaměstnání věnuje zvýšenou péči, a zda přinese také nějaké změny v metodách postupu úřadu práce při poskytování této zvýšené péče uchazečům o zaměstnání, kteří takovou péči potřebují pro získání svého nového pracovního uplatnění?
Odpověď: Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Nově bude zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání věnována fyzickým osobám pouze do 20 let věku, a nikoli jako dosud do 25 let, fyzickým osobám, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, a fyzickým osobám po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence.
Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Individuální akční plán je dokument, který vypracovává úřad práce za součinnosti uchazeče o zaměstnání. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Při určování obsahu individuálního akčního plánu se vychází z dosažené kvalifikace, zdravotního stavu, možností a schopností uchazeče o zaměstnání. Individuální akční plán vypracuje úřad práce vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost úřadu práce při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených úřadem práce, a plnit podmínky v něm stanovené.
Kritériem pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti bude doba důchodového pojištění
Dotaz: Doslechla jsem se, že prý od Nového roku budou uchazeči o zaměstnání, kteří si budou žádat o podporu, muset úřadu práce doložit 12 měsíců doby důchodového pojištění, aby jim vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti. Je to skutečně pravda?
Odpověď: Doba důchodového pojištění uchazeče o zaměstnání se jeví jako nejvhodnější kritérium pro splnění podmínky 12 měsíců zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti potřebné pro splnění podmínky 12 měsíců zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti potřebné pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Dosavadní znění této podmínky (výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) umožňuje její plnění formálně, tj. pouhou dobou trvání vztahu bez skutečného výkonu práce. Umožňuje se doložení doby pojištění předložením evidenčního listu důchodového pojištění. Nová úprava § 42 odst. 2 souvisí s přijetím zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Uchazeč o zaměstnání může dobu pojištění doložit i v průběhu správního řízení.
Nově se stanoví, aby nárok na podporu v nezaměstnanosti měl uchazeč o zaměstnání, který získal v rozhodném období, tj. v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu (tj. § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) v délce alespoň 12 měsíců. Dosavadní znění této podmínky, tj. výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, umožňuje její plnění formálně, tj. pouhou dobou trvání vztahu bez skutečného výkonu práce. Uchazeč o zaměstnání bude tuto dobu pojištění dokládat předložením evidenčního listu důchodového pojištění.
V přechodných ustanoveních novely zákona o zaměstnanosti se stanoví, že řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti
Dotaz: Novela zákona o zaměstnanosti by údajně měla přinést další zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Zajímalo by mě, v čem toto zpřísnění bude spočívat?
Odpověď: Stanoví se, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla přiznána uchazeči o zaměstnání, který v posledních šesti měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážných důvodů opakovaně, tj. nejméně dvakrát, sám ukončil vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce. Jedná se o opatření, kterým má být zabráněno účelovým nástupům do zprostředkovaného zaměstnání a jejich opakovanému ukončování bez vážných důvodů jenom proto, aby uchazeč o zaměstnání vykazoval součinnost s úřadem práce.
V přechodných ustanoveních novely zákona o zaměstnanosti se stanoví, že při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nepřihlíží k ukončení zaměstnání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
V této souvislosti si dovoluji upozornit, že podle zákona o zaměstnanosti je vhodným zaměstnáním zaměstnání, které musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, jehož délka pracovní doby musí činit nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, které je sjednáno na dobu neurčitou nebo sice na dobu určitou, ale delší než 3 měsíce, a které musí odpovídat zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. Pro dlouhodobě nezaměstnaného, tj. pro uchazeče o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než 1 rok, je ale vhodným zaměstnáním už také takové zaměstnání, které může být sjednáno i na dobu určitou kratší než 3 měsíce nebo sice na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce, ale délka jeho pracovní doby může činit i 50 % stanovené týdenní pracovní doby.
Absolventi škol nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti
Dotaz: Studuji vysokou školu a v příštím roce bych měla končit, a proto by mě zajímalo, jestli se skutečně zakládá na pravdě, že absolventi škol už nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, a zda se chystají ještě další zpřísnění, která se týkají usnadnění vstupu absolventů na trh práce. Můžete mi k tomu něco říci?
Odpověď: Vzhledem k současnému vývoji na trhu práce nelze nadále považovat absolventy vysokých škol a všechny mladé lidi do 25 let věku za skupinu znevýhodněnou na trhu práce, na rozdíl např. od fyzických osob se zdravotním postižením nebo fyzických osob nad 50 let. Zvýšená péče bude nadále věnována mladým lidem do 20 let věku, což odpovídá maximálně době 2 let po ukončení středního vzdělání. V této souvislosti si dovoluji poznamenat, že příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být úřadem práce poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován po dobu 6 měsíců. Zatímco dosud, pokud zaměstnavatel přijme na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání do 25 let věku nebo uchazeče o zaměstnání z řad absolventů vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku, může mu být úřadem práce příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců, od 1. ledna 2009 to již nebude možné. Obdobně tomu bude u poskytování příspěvku na zapracování, který může nyní úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Zatímco dosud může být úřadem práce poskytnut příspěvek na zapracování na uchazeče o zaměstnání do 25 let věku a na uchazeče o zaměstnání z řad absolventů vysokých škol, od 1. ledna 2009 to bude možné jen na uchazeče o zaměstnání do 20 let věku.
Za náhradní dobu zaměstnání se nebude mj. považovat doba soustavné přípravy na budoucí povolání. Jde o opatření motivující mladé lidi k nástupu do zaměstnání a současná situace na trhu práce umožňuje mladým lidem po ukončení studia nastoupit do zaměstnání. Podle dosud platné právní úpravy se doba soustavné přípravy na budoucí povolání považuje za náhradní dobu zaměstnání s tím, že nelze pro účely splnění podmínky stanovené pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti započíst více než 6 měsíců. Tento právní stav by tudíž měl být od 1. ledna 2009 minulostí.
Náhradní doby zaměstnání se rozšiřují o dobu osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let
Dotaz: Pokud uchazeč o zaměstnání nesplní podmínku 12 měsíců zaměstnání, započítávají se mu pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti tzv. náhradní doby. Změní v této právní úpravě něco také novela o zaměstnanosti? Počítá se například s rozšířením výčtu těchto tzv. náhradních dob zaměstnání?
Odpověď: Vzhledem k tomu, že vojenská základní a náhradní služba a civilní služba nejsou vykonávány již od 1. 1. 2005 a civilní služba byla ke stejnému datu zrušena, nemohou být v současné době již překážkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání nebo pro vedení v této evidenci. Doba jejich výkonu přede dnem 1. 1. 2005 nebude mít ke stanovenému dni účinnosti tohoto zákona již vliv na splnění podmínky doby předchozího zaměstnání v rozhodném období pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Z těchto důvodů se ruší vojenská a náhradní služba a civilní služba v příslušných ustanoveních zákona o zaměstnanosti.
Dále se ruší soustavná příprava na budoucí povolání jako náhradní doba zaměstnání pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Jde o opatření motivující mladé lidi k nástupu do zaměstnání. Současná situace na trhu práce umožňuje mladým lidem po ukončení studia nastoupit do zaměstnání.
Náhradní doby zaměstnání se rozšiřují o dobu osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost). Rozšíření náhradních dob zaměstnání o dobu osobní péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), vyplývá ze skutečnosti, že osoby pečující o osobu mladší 10 let, která je závislá ve stupni I, byly zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, zahrnuty do okruhu pojištěných osob v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti se zvyšuje a doba jejího poskytování se zkracuje
Dotaz: Od Nového roku by prý měly nastat významné změny v poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. V čem by tyto změny měly spočívat? Bude se něco měnit na výši podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci a době jejího poskytování? Můžete mi k tomu něco sdělit?
Odpověď, 1. část: Cílem navrhovaných změn je motivovat uchazeče o zaměstnání k rychlé změně jejich nepříznivé sociální situace pomocí opětovného začlenění na trh práce. Z tohoto důvodu se stanovují tři procentní sazby pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti a podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc ve všech věkových skupinách. Dále se zpřesňuje věkové rozmezí pro stanovení délky podpůrčí doby při poskytování podpory v nezaměstnanosti.
Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti by měla činit první dva měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže: a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu,br nebo c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek či vyměřovací základ.
Uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a), se podpora v nezaměstnanosti stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo při jiné výdělečné činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti se nemění a i nadále bude činit 0,58násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc ve všech věkových skupinách na 5, 8 a 11 měsíců. To znamená, že do 50 let bude podpůrčí doba činit 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. I nadále zůstává platné, že rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Cílem navrhovaných změn je motivovat uchazeče o zaměstnání k rychlé změně jejich nepříznivé sociální situace pomocí opětovného začlenění na trh práce. Z toho důvodu se stanovují tři procentní sazby pro výpočet podpory v nezaměstnanosti a podpůrčí doba se zkracuje o 1 měsíc ve všech věkových skupinách.
Umožňuje se nově souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci s dávkami nemocenského pojištění z tzv.
nekolidujícího zaměstnání
Dotaz: Při výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání jsem onemocněla a byla mi poskytována nemocenská z titulu tohoto zaměstnání, a proto mi přestal úřad práce poskytovat podporu v nezaměstnanosti. Zdá se mi to jako velmi nespravedlivé, změní na tom něco od roku 2009 novela zákona o zaměstnanosti?
Odpověď: Podle dosud platné právní úpravy se uchazeči o zaměstnání neposkytuje podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, pokud jsou mu poskytovány dávky nemocenského pojištění. Toto ustanovení dopadá i na případy, kdy uchazeč o zaměstnání vykonává v souběhu s vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání tzv. nekolidující zaměstnání nebo krátkodobé zaměstnání a onemocní. Výše nemocenského z nekolidujícího zaměstnání je zpravidla nízká a zastavení platby podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci ve svých důsledcích vede ke ztížení sociální situace iniciativního uchazeče o zaměstnání. Z tohoto důvodu se umožňuje souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci s dávkami nemocenského pojištění z nekolidujícího zaměstnání.
V přechodných ustanoveních novely zákona o zaměstnanosti se stanoví, že bylo-li poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci zastaveno z důvodu, že uchazeči o zaměstnání jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činnosti podle § 25 odst. 3 nebo zaměstnání podle § 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obnoví se její poskytování od splátky podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci náležející za první měsíc po nabytí účinnosti tohoto zákona.
Změny v poskytování podpory při rekvalifikaci
Odpověď, 2. část, ke změnám v poskytování podpory při rekvalifikaci: Podle současné právní úpravy se uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před podáním žádosti o podporu v nezaměstnanosti nezakládala povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, stanoví podpora v nezaměstnanosti z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, které tuto povinnost zakládaly. Podpora při rekvalifikaci se však takovému uchazeči o zaměstnání stanoví z 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Nová právní úprava tento rozdíl odstraňuje.
Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci, jestliže:
a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
Uchazeči o zaměstnání, jehož poslední výdělečná činnost před zahájením rekvalifikace nebyla dobou důchodového pojištění, který však splnil podmínku celkové doby předchozího zaměstnání stanovenou v § 39 odst. 1 písm. a), se podpora při rekvalifikaci stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, kterého dosáhl v posledním zaměstnání nebo při jiné výdělečné činnosti, které jsou dobou důchodového pojištění.
Změny v poskytování příspěvků na vytvoření chráněných pracovních míst a nákladů na provoz
Dotaz: Naše společnost převážně zaměstnává osoby se zdravotním postižením. Proto bychom byli rádi, zdali byste nám nemohla podat ucelenou informaci o tom, co se změní od 1. ledna 2009 v poskytování příspěvků v souvislosti se zaměstnáváním zaměstnanců se zdravotním postižením.
Odpověď: Novela zákona o zaměstnanosti přináší do právní úpravy poskytování příspěvků na vytvoření chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny zaměstnavatelem a poskytování příspěvků na částečnou úhradu provozních nákladů následující změny.
Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek a nově se stanoví nebo bylo povoleno posečkání daně.
Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na: a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, tj. § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, tj. § 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 482/2004 Sb., c) nově i další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu, tj. zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Ke změně právní úpravy dochází též ve zmocňovacím ustanovení, a to takto: Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku chráněného pracovního místa a (nově namísto chráněné dílny) pracovních míst v chráněné dílně, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílky, a způsob poskytování příspěvku.
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bude vázán jen na jejich zaměstnávání v pracovním poměru
Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu jeho zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob.
Hlavním smyslem poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je jejich skutečné trvalé uplatnění na trhu práce. Proto se nově stanoví, aby poskytování příspěvku bylo vázáno pouze na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoli na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč.
Nová úprava dále upřesňuje den, ke kterému žadatel o příspěvek prokazuje svou bezdlužnost, a to tak, že tímto dnem je poslední den příslušného kalendářního čtvrtletí, vylučuje možnost poskytování více příspěvků ze státního rozpočtu na stejný účel a v dalších taxativně stanovených případech zkracuje lhůtu pro poskytnutí příspěvku úřadem práce z 30 kalendářních dnů na 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Výše uvedené změny se v právní úpravě promítají následovně.
Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.
Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně.
Novou nedílnou součástí žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením je u jmenného seznamu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, uvedení jejich rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru a kódu zdravotní pojišťovny, dále doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 5). Při opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti.
Zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši maximálně 8000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají.
Nově se stanoví, že příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením:
a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117),
b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu.
Novela zákona přináší též změny v rozhodování úřadu práce o žádosti zaměstnavatele o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Přehodnocení v uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti
Dotaz: Naše společnost velmi úzce spolupracuje s úřadem práce při vytváření nových pracovních příležitostí pro uchazeče o zaměstnání. S úřadem práce uzavíráme na jejich zaměstnávání dohody, na základě kterých jsou nám úřadem práce poskytovány příspěvky na zaměstnávání těchto osob. Změní se v souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti něco v aktivní politice zaměstnanosti od 1. ledna 2009?
Odpověď: Podle stávající právní úpravy může být úřadem práce poskytován příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením, do 25 let věku, z řad absolventů vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku, a uchazeče o zaměstnání staršího 50 let věku, může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců. Nově se stanoví, aby tento příspěvek mohl být úřadem práce poskytován zaměstnavateli nejdéle po dobu 12 měsíců pouze v případě, přijme-li na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením a uchazeče o zaměstnání pečujícího o dítě do 15 let věku.
Dále se stanoví, aby osoba samostatně výdělečně činná, která se rozhodla řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti a které úřad práce poskytl příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa, nebyla povinna vrátit poskytnutý příspěvek, pokud přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí, tj. v případech, kdy příjemce příspěvku bez svého zavinění nemůže splnit závazek vykonávat samostatnou výdělečnou činnost po dohodnutou dobu. Cílem této změny je rovněž sjednocení postupu, podle kterého nelze požadovat vrácení příspěvku, pokud osoba se zdravotním postižením, které byl úřadem práce poskytnut příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, přestala ze stejných důvodů vykonávat tuto činnost nebo v případě jejího úmrtí.
Překlenovací příspěvek a příspěvek na dopravu se v praxi ukázaly jako nevýznamné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, proto se ruší. Překlenovací příspěvek měl sloužit k překlenutí počátečního období podnikání uchazeče o zaměstnání, který se rozhodl řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti. Byl určen na nákupy věcí běžné denní potřeby (na obživu). V praxi byl velmi málo využíván. Z hlediska vynakládání prostředků státního rozpočtu je rovněž problematická kontrola jeho použití. Příspěvek na dopravu není zaměstnavateli ve větší míře využíván.
O náklady na dopravu zaměstnanců lze podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, snížit základ daně.
V přechodných ustanoveních novely zákona o zaměstnanosti se stanoví, že práva a povinnosti vzniklé z dohod o poskytnutí překlenovacího příspěvku a příspěvku na dopravu zaměstnanců uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Předchozí právní úprava umožňovala poskytovat příspěvek na zapracování, prováděl-li zapracování zaměstnanec zaměstnavatele. Nově se nyní umožňuje poskytovat tento příspěvek i v případě, kdy zapracování provádí fyzická osoba, která není zaměstnancem (např. společník obchodní společnosti), nebo sám zaměstnavatel.
Zákon stanoví, že k žádosti o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je nutné přiložit mj. potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek a nově se doplňuje nebo povoleno posečkání daně.
Nově se stanoví, že místně příslušným pro uzavření dohody o poskytování příspěvku na zřízení nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa je úřad práce, v jehož evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky účelné pracovní místo umístěn. Jedná se o rozšíření možnosti použití dvou nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti pro umístění uchazečů o zaměstnání na trhu práce mimo území okresu, ve kterém mají bydliště. Jde zejména o případy, kdy pracovní místo v sousedním okrese je pro uchazeče o zaměstnání snadněji dostupné nebo rozhodne-li se uchazeč o zaměstnání řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti a zřizuje provozovnu na území jiného okresu, než ve kterém má bydliště.
Mgr. Olga Bičáková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha