Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se podílí na vývoji kardiostimulátorů, které se přizpůsobí potřebám pacienta – to je cíl nového mezinárodního konsorcia. V něm je sdruženo šest univerzit, dvě firmy a Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC).
Konsorcium získalo grant pět milionů eur (135 milionů Kč) z programu Future & Emerging Technologies (Budoucí a vznikající technologie) evropského programu Horizont 2020. Grant EU umožní vývoj, testování a validaci zařízení, které pomůže pacientům s chronickými kardiorespiračními nemocemi, tedy pacientům se srdečním selháním, srdeční arytmií, spánkovou apnoe nebo vysokým krevním tlakem.
Nový kardiostimulátor bude bio-elektronickým zařízením, jež využívá principů nelineárních systémů, u nichž výstup není násobkem hodnoty na vstupu, a technologii, která napodobuje neurony. Tento fakt umožňuje kardiostimulátoru, aby reagoval
na vstupy – fyziologické podněty z pacientova těla – v reálném čase, a proto více přirozeně a v souladu
s potřebami pacienta. Současné kardiostimulátory jsou založeny na nefyziologických metodách regulace srdečního rytmu, využívají např. data z akcelerátorů k úpravě úrovně srdeční aktivity pacienta. Někdy ale nejsou schopny optimální stimulace podle momentálního fyziologického stavu pacienta.
Centra FN Brno v prestižní evropské síti ERN
Neuromuskulární centrum, Centrum pro vzácná kožní onemocnění a EB Centrum Dětského kožního oddělení Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno jsou členy ERN (European Reference Network). ERN je Evropská referenční síť, která propojuje expertní centra v oblasti vysoce specializované zdravotní péče, jež patří k absolutní špičce v základním a klinickém výzkumu, ale i v oblasti diagnostiky a organizace péče o pacienty. Specializovaná centra FN Brno patří do sítě prestižních pracovišť od prosince 2016.
Výzkum závislostí na nikotinu
Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, které se specializuje na intenzivní léčbu kuřáků, přineslo ve spolupráci s Nicotine Dependence Center na Mayo Clinic v Rochesteru v USA výsledky výzkumu vztahu deprese a kouření.
Psychiatrická onemocnění jsou nejčastější komorbiditou kuřáků. Výzkum v posledních deseti letech zbořil mnoho mýtů - jedním z typických je obava ze zhoršení psychických obtíží po zanechání kouření. Opak je pravdou, příznaky deprese se naopak při abstinenci zlepší. Komplexní výsledky byly zcela nedávno publikovány v prestižním časopise Annals of Behavioral Medicine (impakt faktor 2015 je 4,195) mezi významnými články s „open access“ (texty přístupné čtenářům bez poplatku).
„Ukázalo se, že příznaky deprese se po roce abstinence od cigaret významně zlepší, a to zejména u těžší deprese. Není tedy třeba se léčby závislosti na tabáku u těchto pacientů obávat, ale právě naopak, není etické ji neposkytovat,“ říká hlavní autorka publikace MUDr. Lenka Štěpánková, Ph. D.
Oblasti farmacie s největším inovačním potenciálem
Velké naděje jsou vkládány do imunoterapie v onkologii. Zatím ji využívají především pacienti s metastazujícím melanomem či karcinomem ledvin, ale její využití se rozbíhá také u rakoviny plic či močového měchýře. Úspěch buněčné imunoterapie se očekává rovněž při léčení leukémie a lymfomů.
Ve schvalovacím procesu je řada léků. Pracuje se na vakcínách proti HIV, malárii, horečce dengue, RS viru (který způsobuje respirační onemocnění u malých dětí), zlatému stafylokoku a mnoha dalších diagnózách. Farmaceutický výzkum se aktuálně rovněž soustředí na léky vycházející z poznatků o mikrobiomu, tedy souboru všech živých organismů (bakterií, kvasinek, hub, roztočů apod.) nacházejících se v lidském těle. Ten je někdy nazýván druhou DNA, protože je pro každého člověka unikátní.
Revoluce v klinických testech
Klinické testy nových léků zaberou spoustu času a stojí miliony dolarů. Povzbudivé výsledky u laboratorních zvířat přitom mnohdy při testování lidských účastníků vyústí ve zklamání. Výzkumníci proto pracují na speciálních mikročipech, které pomocí kmenových buněk imitují lidské orgány. Pokud se uvedená cesta ukáže vhodnou, může vést ke značným úsporám (což následně zlevní i výsledný lék).
Rostoucí znalosti o lidském genomu
Čím detailnější znalosti o genetice jsou k dispozici, tím větším lákadlem je cílená úprava lidského genomu. Genová editace byla již úspěšná např. v boji proti agresivní formě akutní lymfoblastické leukemie či proti HIV. Vědci vidí v genové editaci budoucnost léčby cystické fibrózy, hemofilie, některých druhů rakoviny prsu, Huntingtonovy choroby a mnoha dalších nemocí. Velká očekávání vkládají do tzv. genové terapie v onkologii – zanesení nových genetických informací do nádorových buněk, které by se tím samy zničily. Dokonalá znalost DNA předpokládá také postupný rozvoj personalizovaných léků – pacient dostane kombinaci léčivých přípravků, jež je stanovena přímo pro něj.
Inovativní medicína se rovněž zabývá uživatelskou přívětivostí. Například princip inzulinové pumpy, která hormon automaticky dávkuje podle naměřené hladiny cukru v krvi, by se mohl uplatnit také u dalších indikací. O slovo se též hlásí nanorobotika, využitelná mimo jiné pro přesně cílené dodávky léků uvnitř těla pacienta. Vědecké týmy pracují například na miniaturních robotických „rybičkách“, které by krevním řečištěm mohly donést léčivou látku přímo k nádorovým buňkám.
Prostředky pro český výzkum a malé firmy
Evropská unie a farmaceutický průmysl vyhlásily již podesáté IMI2 (Innovative Medicines Initiative 2). Podpora v historicky nejvyšší hodnotě cca 9,4 miliardy korun je tentokrát kromě výzkumu léků zaměřena na sdílení medicínských dat napříč Evropou.
O podporu se mohou přihlásit i čeští výzkumníci z akademické sféry a malé či střední podniky. Propojení akademiků s průmyslem, po němž odborníci často volají, je tu dokonce nezbytnou podmínkou. Hlásit se mohou jen konsorcia, sestavená pro tento účel ze zástupců firem, akademické instituce (resp. výzkumného týmu zaštítěného některou univerzitou nebo ústavem) a „garantů“ – velkých farmaceutických společností, které poskytnou potřebná data a nabídnou své know-how. Konsorcia musejí být vždy mezinárodní. Zájemci se mohou přihlásit do 28. března.
Peníze na IMI 2 dává Evropská unie, velké farmaceutické firmy poskytují nepeněžní pomoc ve stejné hodnotě (výsledky studií či know-how). Vhodné partnery pro vytvoření konsorcia je možné hledat pomocí „IMI Partner Search Tool“ – na webu https://www.imi. europa.eu, sekce Calls for proposals – Find partners.
Témata desáté výzvy IMI 2 (zjednodušené názvy):
1. Porozumíme hypoglykémii
2. „Big data“ v diagnostice a léčbě rakoviny prostaty
3. Jak zlepšit péči o pacienty trpící akutní či chronickou bolestí
4. Panevropská síť pro klinické testování léčiv pro děti
5. 2020: Výroba s využitím biotechnologií
6. Využití membránových transportních proteinů ve vývoji nových terapií
7. Role pacienta v procesu vývoje léčiv
8. Personalizovaný přístup k poruchám autistického spektra
Zdroj: AIFP, 1. LF UK, FN Brno, FNUSA