Za zmínku jistě stojí skutečnost, že došlo k novele vyhlášky, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Došlo k úpravě v textové části. Po několika letech účinnosti zákona o vzdělávání nelékařů byla zčásti doplněna nová terminologie a rozdělení ošetřovatelského personálu na ten, který vykonává zdravotnická povolání bez odborného dohledu a na personál, který výkon svého zdravotnického povolání musí vykonávat pod odborným dohledem. Toto rozdělení lze nově nalézt pouze v části týkající se personálního vybavení ošetřovacích jednotek.
V textové části vyhlášky, která hovoří o mzdových indexech ošetřovatelského personálu, nedošlo ke změně ani v názvosloví, ani ve výši mzdových indexů, které jsou kalkulovány do zdravotních výkonů ve výši odměn vyplácených uvedeným středně zdravotnickým pracovníkům okolo roku 1996. Ponechání staré a zároveň zahrnutí nové terminologie v jedné právní normě působí poněkud překvapivě a chaoticky.
K jednotlivým typům ošetřovacích dnů je nově upraveno personální vybavení, při jeho splnění lze vykazovat i příslušnou kategorii pacienta. V textové části také najdeme, že došlo k navýšení nepřímé režie. V části zdravotních výkonů lze nalézt i nově zařazené zdravotní výkony. Pokud se týká nového zákona o léčivech, který upravuje základní pojmy, včetně definic léků a léčivých přípravků, lze poukázat na ustanovení, která by mohla vnést trochu jasno do sporu o tom, kdo může zacházet s léky a léčivými přípravky.
Zacházet s léčivy podle 167] 5, odst. 1, zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, mohou pouze osoby starší 18 let, způsobilé k právním úkonům, bezúhonné, zdravotně a odborně způsobilé pro konkrétní druh činnosti. U tohoto ustanovení lze najít odkaz na příslušné právní předpisy týkající se odborné způsobilosti zdravotnických pracovníků. Pro segment ambulantní péče je novinkou zrušení vyhlášky č. 60/1997 Sb., kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče. Zrušená vyhláška se nahrazuje novou vyhláškou č. 386/2007 Sb., kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a označení dispenzarizujícího lékaře.
Kromě výčtu nemocí určuje vyhláška nově, že se dispenzární prohlídky provádějí v takovém rozmezí, které vyžaduje zdravotní stav pojištěnce, nejméně však jedenkrát ročně. Pokud bychom se začetli do vyhlášky, která stanovuje hodnotu bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, tak bychom mohli konstatovat, že hodnota bodu a další parametry jsou stanoveny pro celý rok 2008. V důsledku předchozích opatření dochází u ambulantních specialistů ke snížení hodnoty bodu.
Pokud vyhodnotíme dopady předchozí změny zákona o veřejném zdravotním pojištění, tj. zavedení regulačních poplatků, pak můžeme konstatovat, že po prvním měsíci aplikace tohoto opatření došlo opravdu k regulaci, a to dosti významné. K objemu péče u praktických lékařů se těžko vyjadřovat, neboť v zimním období a v období chřipek nemocní neubývají. Dopad do negativní finanční prosperity při formě úhrad kapitační platbou v tomto segmentu nelze očekávat. Naopak u segmentu ambulantních specialistů může mít zavedení regulačních poplatků skutečný regulující dopad a při současné snížené hodnotě bodu dokonce dopad značně likvidující fungování jednotlivých privátních praxí.
Taková situace může nastat zejména u specializací, kde lze část ošetření odkládat na pozdější dobu (třeba v naději, že budou regulační poplatky zrušeny). Příkladem může být obor dermatologie, oftalmologie, foniatrie apod. Dopad nelze očekávat pouze v roce letošním, kdy vybrané regulační poplatky kryjí ztráty za snížený objem zdravotní péče a tím i objem za sníženou úhradu za zdravotní péči pouze z malé části, ale i v roce příštím, kdy se snížený počet pacientů promítne ambulantním specialistům do výpočtu maximálních úhrad za poskytovanou zdravotní péči.
Ve vzorci výpočtu maximálních úhrad za poskytovanou zdravotní péči hraje základní roli počet pacientů, kteří jsou v daném pololetí alespoň jedenkrát ošetřeni. Snížený počet pacientů v roce letošním bude tedy mít přímý dopad na solventnost privátních ordinací ambulantních specialistů v roce příštím. Pokud v průběhu prvního pololetí nedojde k návratu pacientů do ordinací ambulantních specialistů, mohou v příštím roce mít některé privátní ordinace potíže se svou existencí.
Po prvním měsíci zavedení regulačních poplatků lze tedy konstatovat, že pokud by zůstal stejný trend v podobě snížené návštěvnosti ambulantních specialistů, musel by tento segment redukovat své počty. To by znamenalo pozdější zvýšení počtu návštěv v ordinacích praktických lékařů nebo naopak tlak na ambulance v nemocnicích. V každém případě by se stala zdravotní péče ambulantních specialistů hrazená ze zdravotního pojištění méně dostupná pro pacienty. Uvidíme, jaký vývoj přinesou další měsíce.
Přehled nových právních předpisů
* Vyhláška č. 331/2007 Sb., kterou se mění vyhláška MZ ČR č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam výkonů s bodovými hodnotami * Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech * Vyhláška č. 383/2007 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění a regulačních omezeních objemu poskytované zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění pro rok 2008 * Vyhláška č. 384/2007 Sb., o seznamu referenčních skupin * Vyhláška č. 385/2007 Sb., o stanovení seznamu léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě * Vyhláška č. 386/2007 Sb., kterou se stanoví nemoci, u nichž se poskytuje dispenzární péče, časové rozmezí dispenzárních prohlídek a označení specializace dispenzarizujícího lékaře
