Ostrava -
„Chirurg nádor buď vyoperuje a místo po vyoperovaném nádoru se ozáří vysokou dávkou záření, podobně se postupuje u nádoru, který nelze vyoperovat. V obou případech je tak zajištěna vyšší bezpečnost a menší riziko záření pro okolní zdravé tkáně,“ vysvětlil lékař Stanislav Czudek. Dodal, že u klasického záření procházejí paprsky zdravými tkáněmi a mohou je poškodit. První operaci provedli novojičínští lékaři pacientovi se zhoubným onemocněním slinivky. Toto onemocnění usmrtí do pěti let zhruba 98 procent pacientů. Ozářili přímo nádor, který nešel vyjmout.
Součková dodala, že první zkušenosti s tímto postupem pocházejí již ze 70. a 80. let minulého století, v praxi je však jeho realizace velmi obtížná. „Buď je třeba pacienta v průběhu operace převést na ozařovnu nebo v operačním traktu musí být přímo ozařovač,“ vysvětlila Součková, proč metoda zatím nenašla širší uplatnění. Novojičínským lékařům se však tento technický problém podařilo odstranit. V budově radioterapie pacienta odoperují a pak ihned na vedle umístěném přístroji ozáří.
Tento typ zákroků lze užívat u celé řady zhoubných onemocnění, a to například při nádoru na prsní žláze, plících, žaludku, slinivce, žlučníku a žlučových cestách, konečníku či nádorech měkkých tkání.
Sedmičlenný lékařský a zdravotnický tým absolvoval kvůli metodě odbornou stáž v Madridu. Pracovišť, které tuto metodu využívají, je na světě asi 60. Nejbližší pracoviště je ve Vídni, kde byl lékařský tým rovněž na stáži.
ČTK