S některou z poruch autistického spektra (PAS) se narodí každé 75. dítě. V Evropě a USA se počet malých pacientů za poslední dekádu dokonce více než zdvojnásobil. Vzhledem k tomu, že se jedná o nemoc, u které není známa přesná příčina ani úspěšný způsob léčby, zkvalitnění života pacientů spočívá pouze v jejich speciální výchově, porozumění, vytrvalosti a správné podpoře. Nyní ale vědci přišli s dalším poznatkem. Pozitivní vliv by v tomto ohledu měla mít zdravá střevní mikroflóra.
„Bylo prokázáno, že střeva mají částečně nezávislou nervovou soustavu a dokážou komunikovat s mozkem, tedy že signály vysílá nejen mozek ke střevům, ale též střeva ovlivňují činnost mozku,“ vysvětluje Lukáš Jirka, doktor a generální ředitel společnosti Neuraxpharm Bohemia.
Podle odborníků jsou neuro-vývojové poruchy spojeny s gastrointestinálními symptomy jako je nadýmání, průjem, či bolesti břicha. U dětí s PAS bylo navíc zjištěno, že jsou k těmto problémům šestkrát až osmkrát náchylnější. Tyto symptomy jsou obvykle spojeny s úzkostí a zvýšenou až přehnanou reaktivitou na zrakové a sluchové podněty.
U dětí trpících PAS byly identifikovány také změny ve složení střevního mikrobiomu a změny v metabolismu. Narušení střevního mikrobiomu zasahující do vývoje mozku a mozkové aktivity, tak podle vědců může přispět k behaviorálním deficitům vyskytujícím se u těchto pacientů.
Osa střevo-mozek
V této souvislosti se hovoří o ose střevo-mozek. „Střevní mikroflóra vytváří a reguluje vznik neurotransmiterů, látek zodpovědných za přenos nervových vzruchů – například adrenalinu, serotoninu či dopaminu. Bakterie obývající lidské střevo tak mohou mít přímý vliv na chování a náladu svého hostitele,“ dodává Jirka.
Ale ne všechny bakterie, které v lidském zažívacím traktu žijí, jsou tělu prospěšné. Ke správné funkci organismu dochází, pokud jsou škodlivé i dobré bakterie v rovnováze. Složení mikrobiomu je pak ovlivněno životním stylem každého jedince, tedy skladbou stravy, expozicí stresu či množství spánku. Někteří odborníci proto zastávají názor, že jedním z důvodů zvýšeného výskytu psychických onemocnění v dnešní populaci může být současný životní styl s nevhodnou stravou a nedostatkem zdravého pohybu a odpočinku.
V návaznosti na studium střevní mikroflóry se rozšířil pojem probiotika označující kultury živých organismů, které jsou při podávání v dostatečném množství člověku prospěšné. Jsou navíc přirozeně obsaženy v některých potravinách, jako je kysané zelí či zakysané mléčné výrobky.
Psychobiotika na autismus, úzkost i deprese
V souvislosti se vztahem mezi střevním mikrobiomem a lidskou psychikou se nově zavádí termín psychobiotika, jež jsou podskupinou probiotik, která zlepšují psychický stav člověka. „Hovoříme o možnosti regulovat duševní zdraví prostřednictvím podávání vybraných probiotik. Tento vědecký objev odhaluje komplexitu fungování lidského organismu a nabízí dosud netušené možnosti úvah o řešení psychologických problémů,“ přibližuje generální ředitel společnosti Neuraxpharm Bohemia, která na trh nově uvádí NeuraxBiotic Spectrum®, doplněk z kategorie psychobiotik, jež mají mít v tomto ohledu pozitivní vliv.
Obsahuje totiž probiotický kmen Lactobacillus Plantarum PS128™, u nějž profesor Ying-Chieh Tsa z univerzity Yang-Ming na Tchaj-wanu potvrdil vliv na množství neurotransmiterů v organismu, konkrétně schopnost tohoto kmene zvyšovat v těle množství dopaminu a serotoninu, takzvaných hormonů štěstí.
Klinická studie ověřující účinky PS128™ na poruchy autistického spektra pak prokázala zmírnění projevů úzkosti, repetitivního chování a vzdorovitosti u dětských pacientů. Jejich sociální kontakt naopak rostl, a to už po měsíčním užívání.