Od listopadu 2015 až do března 2018 budou lékaři v devíti okresech České republiky postupně vyšetřovat náhodně vybrané pacienty, kteří jsou klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Zkontrolují jejich zdravotní stav a stanoví riziko vzniku a dalšího průběhu srdečně-cévních onemocnění. Projekt je součástí tzv. studie MONICA, v jejímž rámci odborníci sledují, kolik osob postihují kardiovaskulární onemocnění, mortalitu a výskyt těchto onemocnění v souvislosti s rizikovými faktory jako je kouření, vysoký krevní tlak, porucha metabolismu tuků a cukrovka.
Jedno procento populace
Namátkou vybraní pacienti byli nejprve osloveni vstupním dopisem od zdravotní pojišťovny a požádáni o účast v projektu. Ti, kteří souhlasili, jsou následně zváni na půlhodinové ambulantní vyšetření. Celkem je vzorek tvořen 1 % populace devíti okresů České republiky ve věku 25–64 let. Získaná data zůstanou při zpracování ve studii důsledně anonymní.
„Prvním okresem, kde budou pozvaní lidé vyšetřováni, bude tradičně Litoměřicko, kde studie proběhla už třikrát, naposledy od října do prosince 2006. Letos budou pacienti ambulantně vyšetřováni v litoměřické nemocnici od začátku listopadu do začátku prosince 2015,“ uvedla vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice Renata Cífková a dodala, že vyšetření sestává z dotazů na dosavadní zdravotní stav pacienta a na expozici rizikovým faktorům.
Lékař mu dále změří krevní tlak, výšku, váhu, obvod pasu a odebere krev na laboratorní rozbor. Na základě všech těchto údajů je posouzen pacientův současný zdravotní stav a také riziko vzniku a dalšího průběhu srdečně-cévních onemocnění. Pacient tak dostane důležité informace o svém zdraví a v případě potřeby mu bude ve spolupráci s jeho praktickým lékařem navržena další léčba. Účinná prevence a včasné léčba jsou přitom právě u kardiovaskulárních chorob rozhodující pro další osud nemocného.
Nová data pro zlepšení péče
Jak uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý, studie je přínosná pro celý zdravotní systém tím, že poskytne nové informace o aktuálním výskytu a závažnosti kardiovaskulárních onemocnění, o faktorech, které je podmiňují, i o současném stavu a účinnosti jejich léčby. Umožní tak dále zlepšovat zdravotní péči, mimo jiné i účelnějším vynakládáním prostředků. Onemocnění srdce a cév jsou v Česku ze všech chorob stále nejčastější příčinou úmrtí – umírá na ně 43 % mužů a 47 % žen. Náklady na léčbu nemocí srdce a cév představují v rozpočtech zdravotních pojišťoven mnohamiliardové částky.
„Například jen za péči o své klienty s akutním infarktem myokardu vydá VZP ročně kolem 1,5 miliardy korun. Zdravotní služby pro pacienty po mozkové mrtvici stojí ročně skoro 2 miliardy. A takto by šlo pokračovat,“ upozornil náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Petr Honěk. Obecně přitom platí, že prevence je vždy ekonomicky výhodnější, než následná léčba již rozvinuté nemoci.