„O vlivu depresí na koketování s alkoholem u mladistvích se ví málo,“ říká doktor Ping Wu z Columbia University v New Yorku. Wu a jeho kolegové toto téma zkoumali na skupině Portoričanů mezi deseti a třinácti lety.
Vedli opakované osobní pohovory s dětmi i jejich rodiči mezi lety 2000 a 2004. Ze 1119 dětí, které na začátku studie uváděly, že ještě nikdy alkohol nepožily, se téměř deset procent přiznalo k pití alkoholu během roku předcházejícího další vyšetření.
Badatelé definovali pojem „užívání alkoholu“ jako vypití jedné plechovky piva, skleničky vína nebo vinného střiku, „panáka“ likéru nebo míchaný drink, tedy ne pouhé usrkávání z nápoje někoho jiného.
Symptomy deprese jasně souvisely s brzkým počátkem pití, uvádějí Wu a kolegové v lékařském časopise Pediatrics.
Větší deprese znamená větší sklon k alkoholismu
Podíl malých konzumentů alkoholu se markantně měnil podle závažnosti deprese.
Během průzkumu začalo pít zhruba 4,1 procenta dětí s jedním a více symptomy deprese, dětí, které vykazovaly devět symptomů deprese už bylo 10,2 procent a těch s deseti a více symptomy 14,1 procent.
Téměř devět set dětí se střední až vysokou závažností deprese bylo podle výzkumu více než dvakrát náchylnější zneužívat alkohol než dvě stě dvacet dětí s méně závažnými příznaky deprese.
„Zjištění, že symptomy deprese v nízkém věku mohou vést k časnějšímu pití alkoholu, má důležité vědecké a společenské důsledky,“ říká Wu, „protože studie ukázala, že lidé, kteří s alkoholem začali v nízkém věku, byli mnohem více náchylní k tomu, aby se u nich v pozdějším věku rozvinul alkoholismus.“
Proto „je tedy důležité rozpoznat a léčit depresi u adolescentů,“ zdůrazňuje profesor Wu.
Aktuálně.cz