Nozokomiální nákazy jako determinant ošetřovatelské péče

29. 7. 2014 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce

Nozokomiální nákaza je každá infekce exogenního nebo endogenního původu, která vznikla v příčinné souvislosti s pobytem osob v ambulantním nebo lůžkovém zdravotnickém zařízení z diagnostických, terapeutických nebo epidemiologických příčin. Mezi nozokomiální nákazy patří i ty, jež se manifestují po propuštění do domácí péče.




Nemocniční prostředí patří z hlediska přenosu infekce mezi riziková. Rizikovost můžeme snížit dodržováním hygienickoepidemiologického režimu a bariérovou ošetřovatelskou péčí.
Podle převažující klinické manifestace rozlišujeme: • infekce močového systému, • infekce v místě chirurgického výkonu, • infekce krevního oběhu (sepse), • infekce dýchacích cest, • jiné.
Močové infekce, infekce v místě chirurgického výkonu, infekce dýchacích cest a infekce krevního oběhu tvoří dohromady až 90 % všech nemocničních infekcí. K hlavním determinantům vzniku nozokomiálních nákaz patří: • pramen nákazy, • etiologické agens, • prostředí, • mechanismy a faktory přenosu nákazy, • vnímavý jedinec.
Mezi původce řadíme všechny druhy mikroorganismů – bakterie, viry, prvoky a houby. Nejčastější jsou bakteriální nozokomiální nákazy vyvolané grampozitivními koky, jako je Staphylococcus aureus nebo kmeny rezistentními na methicilin a koaguláza-negativní stafylokoky (S. epidermidis, S. haemolyticus, S. hominis a další), streptokoky, enterokoky.
Kmen methicilin rezistentní Stapyhlococcus aureus (MRSA) a methicilin rezistentní koaguláza-negativní stafylokoky (MRCNS) se stávají významným limitujícím faktorem v léčbě bakteriálních infekcí. Nedostatky v hygienickoepidemiologickém režimu podporují šíření rezistentních kmenů. Pacienti se stafylokokovou infekcí by měli být izolováni od ostatních pacientů.
Ochrana personálu a pacientů musí být zajištěna striktním používáním jednorázových pomůcek a dodržováním bariérové ošetřovatelské péče. Při důsledném dodržování preventivních opatření lze snížit riziko přenosu nozokomiálních nákaz.

Bariérová ošetřovatelská péče

Mezi pacientem a zdravotnickým pracovníkem vzniká velmi úzký a oboustranný kontakt. Zdravotník může být pro pacienta zdrojem nozokomiální nákazy a pacient může být pro zdravotníka zdrojem nákazy profesionální. Bariérová ošetřovatelská péče má zásady, které mají zabránit přenosu infekce. V prevenci vzniku a šíření infekce by měli zdravotničtí pracovníci důsledně dodržovat tyto zásady: • respektovat bariérovou ošetřovatelskou péči, • používat roušku, rukavice, ochranný oděv, papírové kapesníky, • umývat a dezinfikovat ruce před zdravotnickými výkony a po nich, po manipulaci s prádlem a biologickým materiálem, • stravovat se v oddělených denních místnostech, • léčit svá onemocnění, • dodržovat zásady hygienickoepidemiologického režimu, které jsou vedeny v provozním řádu oddělení, • podrobit se mikrobiologickému vyšetření v rámci diagnostických a preventivních postupů.
• u pacientů na začátku hospitalizace nikdy neznáme stav jejich infekčnosti, proto jsme povinni použít všechny dostupné prostředky bariérové ošetřovatelské péče.
Důležité je dodržovat hygienické a protiepidemické zásady v péči o pacienty na běžném oddělení, v péči o akutní, ale i neakutní pacienty a tím předcházet vzniku šíření nozokomiálních nákaz. Nevědomostí nebo vědomým nedodržováním preventivních opatření může dojít k závažnému poškození zdraví nebo ohrožení života pacientů, zvýšené nemocnosti zdravotníků.
Mezi základní preventivní opatření řadíme: • používání bariérové ošetřovatelské péče, • dezinfekci rukou, • dezinfekci nástrojů, pomůcek a ploch, • odpovídající úklid, • sterilizaci, • manipulaci s biologickým materiálem, • likvidaci odpadu, • manipulaci s prádlem, • manipulaci se stravou, • kvalitu vody a ovzduší, • očkování, • dezinsekci, deratizaci.
Každé opatření má svůj význam, mezi nejdůležitější patří bariérová ošetřovatelská péče a dezinfekce rukou.

Hygienicko-epidemiologická opatření v Nemocnici Zvolen

Na oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny (OAIM) a naší chirurgické jednotce intenzivní péče se uplatňují účelné zásady ATB politiky a cílený výběr vhodné a účinné dezinfekce podle mikrobiálního osídlení hospitalizovaného pacienta. Každé oddělení má vypracovaný dezinfekční program, který musí dodržovat. Před zavedením těchto opatření bylo nemocniční prostředí kolonizované multirezistentními kmeny Acinetobacter spp. a Pseudomonas aeruginosa. Náklady na léčbu byly vysoké, nedodržoval se důsledně hygienickoepidemiologický režim (používání dezinfekčních prostředků s prošlou exspirací, nedodržování koncentrace ředění a v neposlední řadě nedůsledné dodržování zásad bariérové ošetřovatelské péče).
Vedení nemocnice si dalo za cíl ve spolupráci s klinickým mikrobiologem a nozokomiální komisí na našich odděleních eliminovat multirezistentní kmeny, snížit spotřebu širokospektrých ATB a zkrátit dobu hospitalizace. K tomuto účelu byly vyčleněny finanční prostředky na nákup nové dezinfekce (na bázi aktivního chloru), jednorázového materiálu a částečnou přestavbu OAIM. Přestavbou bylo oddělení rozděleno na samostatné zóny, kdy každá zóna představuje okolí jednoho pacienta a jeho přístrojové vybavení. Personál provádí důkladnou dezinfekci rukou při vstupu do zóny pacienta, po kontaktu s ním a po opuštění zóny. Při přijetí pacienta sestrou je proveden vstupní mikrobiologický screening, a to stěrů z nosu, krku, vlasaté části hlavy, axily, perinea, stěrů z ran, dekubitů, katétrů (jsou-li zavedeny) a odběr moči. V případě, že výsledky mikrobiologického screeningu informují o kolonizaci přijímaného pacienta poly- až multirezistentními kmeny, je nezbytné zavedení speciálního hygienického režimu. Nejlepší ochranou před vznikem a šířením infekce v nemocničním prostředí je edukace v otázce potřeby správného mytí a dezinfekce rukou. Proto byly v naší nemocnici opakovaně uskutečňovány vzdělávací akce na téma správného způsobu umývání rukou. Zdravotničtí pracovníci – sestry – provádějí hygienu rukou vždy: • před kontaktem s pacientem, • před aseptickými výkony, • po manipulaci s rizikovými tělními tekutinami, • po kontaktu s pacientem, • po kontaktu s prostředím pacienta.
Personál vykonává důkladnou dezinfekci rukou při vstupu do zóny pacienta, po kontaktu s ním a po opuštění zóny. Na mytí rukou používáme tekuté mýdlo s obsahem chlorhexidinu, a to na mechanické mytí rukou personálu a na denní dekontaminaci těla pacienta. Na dezinfekci rukou používáme dezinfekční alkoholový přípravek (ethanol, izopropanol), který je k dispozici na stolku u každého pacienta.

Umyj si ruce, zachráníš život

Mikrobiologický screening v Nemocnici Zvolen tvoří nezbytnou součást ošetřovatelské péče při příjmu každého pacienta na jednotku intenzivní péče. Sestra realizuje stěry z nosu, krku, axily, perinea, odběr moči, z vlasaté části hlavy, stěry z ran, dekubitů, katétrů (jsou-li zavedeny), tracheostomií… Sestra tak chrání nejen pacienta, ale i sebe a svou nemocnici, kdy mnohdy při překladech pacientů z jiných zdravotnických zařízení vstupní screening odhalí kolonizaci pacienta. V případě, že výsledky mikrobiologického screeningu informují o kolonizaci organismu přijímaného pacienta poly- až multirezistentními kmeny, je nezbytné zavedení speciálního hygienického režimu. Zvýšení bezpečnosti pacientů vyžaduje aktivní přístup všech zaměstnanců k řešení problematiky nemocničních nákaz. Světová zdravotnická organizace (WHO) každoročně vyhlašuje kampaň Save Lives: Clean Your Hands – Umyj si ruce: zachráníš život. Od roku 2009 je do projektu zapojena i Slovenská republika. Cílem kampaně je poukázat na to, že hygiena rukou a správná technika jejich mytí patří mezi nejdůležitější způsoby prevence nozokomiálních nákaz.
Literatura u autorky

O autorovi| PhDr. Daniela Beňadiková, JIS, Chirurgické oddělení, Nemocnice Zvolen, dankkka@azet.sk

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?