Soudní dvůr Evropské unie takto zodpověděl předběžnou otázku položenou českým Nejvyšším soudem (NS). V předběžné otázce šlo zejména o léky zneužívané „vařiči“ pervitinu. Podle jednoho ze dvou konkurenčních výkladů jde o prekuzor, podle druhého výkladu o léčivé přípravky s obsahem prekurzoru, které jsou vyňaty z působnosti unijního nařízení. Soudní dvůr Evropské unie se počátkem března přiklonil k druhé variantě. Rozhodnutí se přímo vztahuje k nařízení Evropského Parlamentu a Rady o prekurzorech drog z roku 2004. Cílem nařízení je harmonizovat kontrolu a sledování konkrétních látek mezi členskými státy.
Existuje ještě mladší nařízení, které stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekurzory drog mezi unií a třetími zeměmi. Do jeho přílohy se sice v mezidobí dostala nová kategorie zahrnující právě léčivé přípravky obsahující efedrin a pseudoefedrin, nicméně působnost obou nařízení se liší. Z rozhodnutí Soudního dvora tak podle NS plyne, že léčivé přípravky obsahující efedrin a pseudoeferdin nemohou být kvalifikovány jako prekurzory drog ve smyslu nařízení z roku 2004.
Už dříve NS v konkrétní kauze přerušil výkon trestu muži odsouzenému za drogový delikt. Byl uznán vinným z nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami, protože u sebe přechovával léčivé přípravky, které mohou sloužit k výrobě pervitinu.
„V návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora bude Nejvyšší soud nyní se zohledněním závěrů z rozhodnutí o předběžné otázce rozhodovat o důvodnosti dovolání obviněného,“ uvedl NS na svém webu.
Předběžné otázky slouží k zajištění jednotného výkladu a provádění unijního práva ve všech členských státech. Soudní dvůr jich ročně dostává přes 400, řízení trvá v průměru 15 měsíců. České soudy již od vstupu do unie položily pět desítek předběžných otázek.