Terapie ischemické choroby srdeční a dalších komplikací aterosklerózy se stále zlepšuje, je však třeba si uvědomit, že se jedná většinou již o léčbu rozvinutého onemocnění. Z tohoto důvodu se v současné době klade velký důraz na prevenci kardiovaskulárních onemocnění, což v praxi znamená ovlivnění rizikových faktorů těchto onemocnění pomocí režimových opatření (dieta, zanechání kouření, zvýšení pohybové aktivity, normalizace tělesné hmotnosti) doplněných v případě potřeby farmakoterapií.
Základním opatřením jak v prevenci, tak při diagnóze kardiovaskulárních onemocnění zůstává dietní terapie. V praxi je dietní terapie srdečních a cévních onemocnění prováděna jako dietoterapie hyperlipidemie, hypertenze a v některých případech dietoterapie nadváhy či obezity. Dieta, kterou dodržují pacienti s kardiovaskulárními chorobami, by měla být respektována celou populací jako racionální dieta.
Dietní přívod cholesterolu a nasycených mastných kyselin zvyšuje hladinu cholesterolemie a plazmatických LDL, z tohoto důvodu se doporučuje, aby denní přívod tuků nepřevyšoval 30 % celkového denního příjmu. Nasycené, monoenové i polyenové mastné kyseliny by v rámci tohoto přívodu měly být zastoupeny vždy v jedné třetině. Denní přívod cholesterolu by neměl být vyšší než 300 mg za den (u některých pacientů 200 mg). U osob se zvýšenou koncentrací LDL cholesterolu je dobré zvážit konzumaci rostlinných sterolů v dávce 2 g/den. Obecně se tedy doporučuje snížit celkové množství tuků ve stravě. V jídelníčku by se měly pravidelně objevovat mořské i sladkovodní ryby a další potraviny obsahující omega-3 mastné kyseliny, které chrání před vznikem kardiovaskulárních onemocnění.
Pokud přísun sacharidů nepřekročí denní doporučované optimum (55–60 % doporučované denní dávky), není přísun sacharidů škodlivý. Pokud je přísun sacharidů vyšší, dochází k jejich přeměně na tuk, současně stoupá hladina plazmatických triacylglycerolů. Obecně se preferuje přísun polysacharidů před disacharidy a monosacharidy. Vláknina (rozpustná i nerozpustná) je považována za ochranný faktor před vznikem srdečních a cévních onemocnění, protože váže cholesterol, snižuje jeho resorpci a zároveň zpomaluje resorpci sacharidů. Denně je doporučeno konzumovat alespoň 30 g vlákniny v podobě dostatečného příjmu zeleniny, ovoce, celozrnného pečiva a luštěnin. Zelenina a ovoce by se měly stát součástí každého denního jídla včetně svačin. Zelenina a ovoce jsou zároveň zdrojem beta-karotenů, vitaminu C, vitaminu E, selenu, které snižují oxidaci tuků, a mají tedy význam v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Barevné ovoce a zelenina obsahují navíc přírodní barviva, z nichž mnohá mají rovněž protioxidační účinek.
Příjem samotných bílkovin nemá žádný vliv na vznik srdečních a cévních chorob. Bohužel samotné bílkoviny v potravinách neexistují. Především v živočišných potravinách jsou bílkoviny doprovázeny značným množstvím cholesterolu a většinou i saturovanými tuky. Příjem živočišných bílkovin zvyšuje i příjem methioninu, který se může podílet na zvýšení hladiny homocysteinu, který je jedním z rizikových faktorů vzniku ischemické choroby srdeční. Výhodné je tedy část bílkovin ze stravy hradit v podobě rostlinných bílkovin (sója a sójové výrobky, luštěniny) a dávat přednost nízkotučným mléčným výrobkům a sýrům.
Nadměrné používání kuchyňské soli je faktorem k rozvoji arteriální hypertenze. Doporučený denní přívod soli je 5–6 g za 24 hodin. Pro vysoký obsah soli by měly být z jídelníčku vynechány uzeniny, tavené sýry, konzervované potraviny, instantní potraviny a některé pekárenské výrobky. Rovněž je dobré pacientům s hypertenzí doporučit střídmé popíjení minerálních vod.
Vliv alkoholu při prevenci srdečních a cévních chorob je kontroverzní. Nadměrná konzumace alkoholu vede k jaterní cirhóze, akceleruje aterogenezi a zvyšuje hladinu hypertriglycerolemie. Malý přísun alkoholu – 20 g denně (u mužů až 30 g denně) – se naopak považuje za protektivní před aterosklerózou. Toto množství alkoholu odpovídá 200 ml vína či 500 ml piva. Doporučit, či nedoporučit konzumaci malých dávek alkoholu by měl vždy lékař na základě znalosti aktuálního zdravotního stavu a hmotnosti.
Prevence vzniku obezity nebo snížení hmotnosti je důležité u nemocných s prokázaným kardiovaskulárním onemocněním stejně jako u osob s vysokým rizikem vzniku onemocnění. Obezita je ve většině případů spojena s nadbytečným přísunem energetických substrátů v potravě (především tuků). U obézních pacientů dochází k akceleraci aterogeneze. Restrikce kalorií je tedy u osob s nadváhou či obezitou nutností. Uvedená dietní a režimová opatření by měla vést minimálně k redukci hmotnosti o 5–15 %, která významně snižuje kardiovaskulární rizika. Redukce váhy o 1 kg vede v průměru k poklesu celkového a LDL cholesterolu o 1 % a triglyceridů o 2–3 %.
Nedílnou součástí dietoterapie u pacientů se srdečními a cévními chorobami, kterou pacienti vždy uvítají, je profesionálně sestavený jídelníček a dostatečná nabídka výběru zdravých potravin. Jedním z vhodných zakysaných mléčných výrobků doporučených pro dietní opatření je jogurt Activia Lehká & Fit (který pomáhá s pomalým zažíváním) a jež obsahuje v kelímku zhruba 7 g sacharidů a pouze 1,8 g tuku. Rovněž jogurtové nápoje Activia Lehká & Fit, které obsahují v porci (200 g) 9,6 g sacharidů a 3,3 g tuku, jsou výbornou variantou odpolední svačinky. Pro posílení obranného systému lze pacientům doporučit denní konzumaci výrobku Actimel 0,1 %, který je slazen náhradními sladidly a obsahuje jen 0,1 % tuku. Denní konzumace zakysaných mléčných výrobků s probiotickými kulturami je v rámci diety vhodná pro celou populaci. Kromě výše zmíněných výhod mají tyto dva výrobky jednu maličkost navíc: obsahují probiotické kultury, jež mají prokazatelně pozitivní vliv na zdraví lidského organismu.
O autorovi: Mgr. Pavlína Zdeňková Kroužková, Dietologické centrum Praha