Základem nynějšího soudního sporu je rozhodnutí soudu nižší instance, který v roce 2018 prohlásil některé části Obamovy reformy za neústavní a o zbytku vznesl pochyby. Učinil tak poté, co reformu upravil republikány kontrolovaný Kongres. Na konci minulého roku pak odvolací soud v New Orleans rozhodl o tom, že základnímu zákonu odporuje pouze ta část, která všem občanům přikazuje mít zdravotní pojištění. O ústavnosti celého zákona se nevyjádřil a nyní má o záležitosti rozhodnout nejvyšší soud.
Obamacare je stěžejní legislativou Obamovy administrativy a již od svého zrodu čelila silným útokům konzervativních zákonodárců. Jejím odpůrcem je rovněž současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
V devítičlenném nejvyšším soudu mají nyní převahu pěti ku čtyřem spíše konzervativní soudci, z nichž dva jmenoval Trump. V roce 2012 už soud o Obamacare jednou jednal a rozhodl, že ústavě neodporuje. Všech pět soudců, kteří tehdy hlasovali ve prospěch reformy, stále v tribunálu zasedá.
Cílem Obamovy reformy bylo zpřístupnit zdravotní pojištění co největšímu počtu především chudých Američanů. Většině zaměstnavatelů zákon přikázal zprostředkovat pojištění svým zaměstnancům, kterým zase vznikla povinnost ho využít. Program Obamacare také rozšířil okruh lidí, kteří mohou využívat vládní pojistný plán Medicaid. Zavedl rovněž vládní subvence v podobě daňových odpočtů odvozených podle výše příjmu.
Podle kritiků však reforma vedla ke zdražení pojistek a dotace určené k podpoře systému pokřivily pojistný trh.