O „rychlosestry“ se vedou spory, zkrácení studia má přilákat zájemce

7. 3. 2016 8:32
přidejte názor
Autor: Redakce
Dlouho očekávaný zákon o vzdělávání sester se právě dokončuje. Po připomínkovém řízení je jasné, že ani jeho dlouhá příprava nezajistila novele jasnou podporu. Zákon má pomoci proti nedostatku sester v nemocnicích. Podle kritiků ale zásadní problémy neřeší, prestiž sesterské profese může snížit a neodpovídá potřebám praxe.


„Cílem je především zkrátit jejich přípravu. Mohlo by to přispět k přílivu dalších uchazečů o toto studium,“ představila normu poslancům zdravotního výboru hlavní sestra ČR Alice Strnadová.

Stejně jako dnes má i podle novely všeobecná sestra vystudovat po maturitě tříletou vyšší odbornou případně vysokou školu. Nově však má být možnost pro absolventy zdravotnických středních škol nebo jiných vyšších zdravotnických oborů zkrátit toto studium na jediný rok.

I dnes se řada absolventů středních „zdrávek“ rozhoduje pro vyšší zdravotnické studium, pro ně by se tedy cesta k samostatné práci všeobecné sestry zkrátila. Část lidí z oboru to ale vnímá jako kontroverzní. Zároveň by se usnadnil přechod například z profese porodní asistentky, kterých je zatím dostatek, na sesterské povolání.

Česká asociace sester poslala k novele 31 zásadních připomínek. „Navrhované zkrácené vzdělání neřeší nastupující personální krizi nedostatku všeobecných sester,“ myslí si prezidentka asociace Martina Šochmanová.

Není ošetřovatel jako ošetřovatel

Novela zákona o vzdělávání zdravotníků řeší i problém, jak oslovovat muže, kteří absolvovali středoškolský obor praktická sestra – má se mu říkat praktický ošetřovatel. Protějškem všeobecné sestry s vyšším vzděláním má být všeobecný ošetřovatel a dětské sestry dětský ošetřovatel. Neplést ovšem s ošetřovatelem bez přívlastku. Tím se lze stát po absolvování prostého kvalifikačního kurzu. Každá z těchto profesí má nejen jiné vzdělání, ale i jinou náplň práce. „Myslím, že z toho vznikne zmatek, kdo je kdo,“ obává se poslanec Leoš Heger (TOP 09).

Změnit se má také název zdravotnického oboru, který se studuje na střední kole. Dnes je to zdravotnický asistent, podle novely praktická sestra. Nadále však má většinu ošetřovatelské péče poskytovat jen pod odborným dohledem vzdělanější sestry.

„Jestli bude ve sněmovně stejná atmosféra jako při tvorbě zákona, potěš nás pánbůh,“ prohlásil hejtman a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD), který byl při některých debatách na ministerstvu zdravotnictví. Ani sesterská komunita totiž není zajedno v tom, jak by se mělo jejich vzdělávání změnit.

Sestry odcházejí ze zdravotnictví do jiných oborů. Stěžující si na přetěžování, nízké finanční ohodnocení a to, že dělají i nekvalifikovanou práci, protože nemocnice z úsporných důvodů snížily počty pomocného personálu.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?