Konkrétně se mi jedná o dny Velikonoční neděle a Velikonoční pondělí. Jsme prozatím příspěvková organizace. Zaměstnanci pracují v nepřetržitém pracovním režimu - střídají se ve dvanáctihodinových směnách (7.00-19.00 hod., 19.00-7.00 hod.). Druhý dotaz je, zda zaměstnavatel postupuje správně, když po odpracování svátku v měsíci, za který máme 100% příplatek, jsou odpracované hodiny za svátek odečteny z celkového počtu hodin v měsíci.
Vzhledem k tomu, že jste příspěvková organizace, vztahuje se na vás zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, v platném znění. Plat a náhradní volno za práci ve svátek upravuje § 14 tohoto zákona tak, že stanoví, že zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. Ustanovení § 8 zákona pak stanoví, že zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. Pro úplnost ještě uvádím, že zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce (tj. práce konané v době od 22.00 hodin do 6.00 hodin následujícího dne) příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku (§ 7 zákona).
Velmi důležité pro zodpovězení vašeho dotazu je však ustanovení § 6 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, v platném znění, které uvádí, že u zaměstnavatelů s nočními směnami začíná den pracovního klidu (dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky) hodinou odpovídající nástupu směny, která v pracovním týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Rovněž tak je důležité ustanovení § 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, které stanoví, že mezi ostatními svátky je zahrnuto Velikonoční pondělí, nikoli však Velikonoční neděle.
Shrneme-li výše uvedené právní normy a aplikujeme je na Velikonoční neděli a Velikonoční pondělí v letošním roce, tedy na dny 16. a 17. dubna 2006, dojdeme k závěru, že od 7.00 hod. dne 16. 4. 2006 do 7.00 hod. dne 17. 4. 2006 vám náleží příplatek za práci v sobotu a v neděli ve výši 25 % a v noční směně z 16. na 17. dubna v období od 22.00 hod do 6.00 hod. dne 17. dubna ještě příplatek za noční práci.
Ještě dodávám, že příplatek za práci v sobotu a v neděli vám náleží až do konce směny, stejně tak i příplatek za svátek, neboť se musí postupovat v souladu s ustanovením § 6 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, v platném znění, a které stanoví, že u zaměstnavatelů s nočními směnami začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu směny, která v pracovním týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Dne 17. 4. 2006 od 7.00 hod. do úterý 18. 4. 2006 do 7.00 hod. vám náleží, pokud vám zaměstnavatel neposkytne náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, příplatek ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna, tj. ve výši 100 %, a v období od 22.00 hod. do 6.00 hod. dne 18. 4. 2006 ještě příplatek za noční práci ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku.
K druhému dotazu uvádím - především je potřeba zdůraznit, že zaměstnavatel by měl v souladu s § 85 odst. 3 zákoníku práce dopředu zpracovat písemný rozvrh stanovené týdenní pracovní doby, tzv. harmonogram směn, bez ohledu na to, kam připadnou svátky. Je to situace, která se vyskytuje především ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociální péče, léčebnách dlouhodobě nemocných atd. Pokud zaměstnanci připadne svátek na den, na který má rozepsánu pracovní směnu, a nemusí-li v tento den pracovat, protože to například umožňuje v důsledku svátku omezený provoz daného pracoviště, pak pracovní doba, která mu v důsledku svátku odpadne, se posuzuje podle § 40 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce, jako výkon práce. To znamená, že takto odpadlá pracovní doba se považuje za odpracovanou, a započítává se tedy do pracovní doby.
Zaměstnanci se také z tohoto důvodu nekrátí plat (§ 14 odst. 1 zákona č. 143/1992 Sb.). Tito zaměstnanci odpracují fakticky v příslušném kalendářním měsíci z pracovní doby méně o hodiny odpadlé v důsledku svátku. V případě, že zaměstnanec v den svátku odpracuje směnu a zaměstnavatel mu za práci ve svátek poskytne náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době, pak za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí, jak již bylo výše uvedeno. Čerpá-li zaměstnanec náhradní volno, pak se dle § 40 odst. 1 písm. c) nařízení vlády č. 108/1994 Sb. doba čerpání náhradního volna posuzuje jako výkon práce, ale zaměstnanec neobdrží příplatek za práci ve svátek. Doba čerpání náhradního volna se započte do stanovené týdenní pracovní doby. V tomto případě je na tom tento zaměstnanec obdobně jako zaměstnanec v jednosměnném pracovním režimu, jemuž svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den a tento den není dnem nepřetržitého odpočinku v týdnu až na to, že volný den má jindy než v den svátku. Zaměstnanec v den svátku odpracuje směnu a zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna (§ 14 odst. 2 věta třetí zákona č. 143/1992 Sb.). Odpracovaná doba za den svátku se posuzuje jako výkon práce a započte se do stanovené týdenní pracovní doby. Postup vašeho zaměstnavatele je tedy nesprávný.