Legislativci nyní zvýšení nedoporučili, protože podle zákona by v případě, že by se měly platby státu zvýšit už od příštího roku, měla vláda o jejich změně rozhodnout do letošního 30. června.
Zdravotnictví spotřebuje za rok kolem 290 miliard, z toho zdravotní pojišťovny uhradí přes 220 miliard korun. Navýšení platby za jednoho státního pojištěnce měsíčně o 50 korun by přineslo systému ročně navíc 3,7 miliardy, navýšení o 77 korun navíc 5,7 miliardy a navýšení o 98 korun navíc 7,2 miliardy korun.
Rusnok v pondělí ČT řekl, že věcně s navýšením odvodů státu na zdravotní pojištění souhlasí. Ví, že bez určitého navýšení se zdravotnictví neobejde. Není si ale jistý, zda to nepočká na novou Sněmovnu, která po předčasných volbách zasedne koncem listopadu. Do 14 dnů v tom bude mít vláda jasno, uvedl.
„Moje představa je, že bych šel spíš na tu nižší variantu, kterou navrhoval pan ministr (Leoš) Heger už v minulé vládě, to je navýšení asi o 50 korun na jednoho pojištěnce,“ řekl ČT Rusnok s tím, že na výraznější navýšení státní rozpočet nemá. Kromě toho jde podle premiéra i o to, aby si resort uvědomil, že zdroje státu nejsou bezedné a je na čase začít v oblasti výdajů se systémovým řešením.
„Právě kvůli reakci (premiéra) ve smyslu té nižší částky se naopak pan ministr Holcát rozhodl předložit ještě vyšší částku,“ řekl dnes ČTK náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek. Holcátův krok vysvětlil tím, že „pan ministr vnímá, že ekonomický problém nižší částka neřeší, takže se snaží zvýšit tlak na to, aby bylo dosaženo přijatelného kompromisu“.
Legislativní náměstek Martin Plíšek doplnil, že vláda může přijmout i jinou variantu, než jí předloží resortní ministr. „Jako svéprávný orgán může rozhodnout i jinak, její rozhodnutí nelze předjímat,“ řekl ČTK.
Kabinet v demisi může vládní nařízení přijmout sám, nepotřebuje schválení zákonodárců. Se zvýšením pojistného ale musí počítat také zákon o státním rozpočtu, a ten už by měla schvalovat nová Sněmovna vzešlá z předčasných voleb.
V předchozích letech stoupal výběr pojistného meziročně zhruba o 8,5 miliardy korun. Platby státu se už několik let nezměnily. V roce 2009 nastal propad příjmů. Nyní jsou už rezervy prakticky vyčerpány a tlak na růst efektivity vede poskytovatele na samotný kraj jejich ekonomických možností. Stagnace meziročního růstu trvá, přispívá k ní i nárůst DPH, který dopadl také na zdravotnictví, uvádí se v materiálu pro vládu.
Zdravotní pojišťovny mají dohromady na účtech nižší zůstatek, než měsíčně dají za péči. V jednotlivých měsících se zůstatek pohybuje do 16 miliard korun, měsíční obrat je přes 20 miliard korun.
Systém veřejného zdravotního pojištění se podle očekávání bude letos potýkat s propadem zhruba šest miliard korun. Celkové příjmy se podle predikcí ministerstva financí předpokládají ve výši 224 miliardy korun, celkové náklady nejméně 230 miliard korun.