Právě na to se ho o víkendu v diskusi na shromáždění v coloradském Grand Junction zeptal jeden ze studentů a Obama jádro svého plánu zlehčil: „Ať budeme mít veřejnou variantu pojištění, nebo ne, nepředstavuje celek reformy zdravotní péče, ale jen její část, jeden aspekt,“ řekl.
Spory i mezi demokraty
Jeho ministryně zdravotnictví Kathleen Sebeliusová pak v rozhovoru pro CNN nadhodila myšlenku vytvoření neziskových družstevních pojišťoven, k jejichž rozjezdu by vláda přispěla třemi čtyřmi miliardami dolarů (přes 73 mld. Kč).
Emoce, které zachvátily veřejnou diskusi v Americe, zmítaly v pondělí i shromážděním až dvou tisíc stoupenců a odpůrců Obamovy reformy před konferenčním střediskem v arizonském Phoenixu, kam přijel promluvit před veterány o válce v Afghánistánu a Iráku.
Spory se šíří i mezi demokraty v Kongresu. „Je to (státní pojištění) jediný osvědčený způsob, jak zaručit, že všichni budou mít k dispozici dostupné, smyslu -plné a zodpovědné možnosti na trhu zdravotního pojištění,“ prohlásil senátor John Rockefeller. Naproti tomu konzervativní poslanec z Floridy Allen Boyd řekl, že reformu v nynější podobě nemůže podpořit a že nazrál čas začít úplně znovu.
Částečný ústup by Obamovi na jedné straně pomohl vzít vítr z plachet republikánské opozici a prosadit reformu coby svou klíčovou domácí prioritu, ale na straně druhé riskuje nevoli liberálního křídla demokratů.
Časopis Time nicméně tvrdí, že spor je z velké části umělý, jelikož prezident prý nikdy netrval na vládou garantovaném pojištění pro asi 50 miliónů Američanů, kteří nemají žádné.
„Jeho cíl je dvojí: poskytnout levnější alternativu soukromého systému, jenž už existuje, a zajistit soutěž na trhu zdravotní péče, na němž většinou chybí,“ napsal časopis s tím, že ačkoli je v USA přes tisíc poskytovatelů zdravotního pojištění, „ti dominantní fungují ve většině států skoro monopolně“.
Jiří Roškot, Právo