Největší změna amerického zdravotního systému od roku 1965, která má ale mnoho odpůrců především z řad opozičních republikánů, rozšiřuje okruh lidí se zdravotním pojištěním na dalších 32 milionů Američanů. Ihned po podepsání reformy ji podle agentury AP 13 amerických států napadlo u soudu.
„Generace Američanů bojovaly za tuto reformu. (…) Nejsme národem, který upouští od svých tužeb,“ uvedl Obama za velkého potlesku během slavnostní ceremonie v takzvaném východním pokoji Bílého domu. „Právě jsme uzákonili základní princip, že každý by měl mít nějakou základní jistotu, když jde o jeho zdraví,“ dodal prezident.
Slavnostní příležitosti se zúčastnili zákonodárci, kteří reformu podpořili včetně předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové. Byli přítomni i občané, jejichž pohnuté osudy jakožto nepojištěných jedinců uváděl Obama jako příklad během argumentace o tom, proč je změna nutná. Právě jim prezident poděkoval za podporu při prosazování reformy.
Podle demokratického prezidenta, který reformu podepsal jménem své matky, jež zemřela na rakovinu a měla problémy se zdravotními pojišťovnami, začnou některá nařízení z přijaté právní normy platit ještě letos. Platnost jiných ustanovení bude odsunuta na pozdější dobu.
Reforma zavádí povinné zdravotní pojištění a lidem, kteří ho neuzavřou, budou za několik let hrozit pokuty. Dále zakazuje pojišťovnám odepírat lidem pojištění kvůli jejich zdravotnímu stavu, odmítat proplácet péči a účtovat si za ni neodůvodněně vysoké částky.
Vznikne také zvláštní burza, na níž pojišťovny budou zveřejňovat své nabídky. Američané si tak budou moci koupit pojištění levněji než nyní. Reforma prošla Senátem už loni, Sněmovna ji těsným poměrem schválila v neděli.
Náklady na změny by měly činit 940 miliard dolarů v příštích deseti letech. Za stejné období by reforma měla ušetřit ze státního rozpočtu 138 miliard dolarů.
„Reforma je zaplacená a je fiskálně odpovědná,“ prohlásil Obama, který už v dnešním projevu začal očividně přesvědčovat americkou veřejnost o důležitosti nového zákona, o jehož prosazení se maximálně osobně angažoval.
Reforma totiž zatím nemá velkou podporu veřejnosti - nesouhlasí s ní 49 procent Američanů, 40 procent ji podporuje. Republikáni, kteří byli ostře proti reformě, tvrdí, že kvůli ní demokraté významně ztratí v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu.
Podle nich jde o nešťastné a příliš nákladné státní převzetí zdravotnického systému. Republikáni doufají, že se jim podaří reformu zvrátit, podle médií ale na to nemají dostatečný počet hlasů v Kongresu.
Těsně poté, co Obama reformu stvrdil svým podpisem, napadlo novou federální právní normu u soudu 13 amerických států včetně Floridy, Texasu, Pensylvánie nebo Michiganu. Žalobu podali generální prokurátoři jednotlivých států, kteří tvrdí, že je zdravotní reforma protiústavní. Až na jednoho jsou všichni republikáni.
Podle expertů, na které se odvolává agentura AP, zřejmě žaloba neuspěje, protože federální zákony jsou nadřazeny zákonům jednotlivých států. Podle médií nicméně žaloby udrží reformu v centru pozornosti až do podzimních voleb do Kongresu.
Reformou by se už dnes měl začít opět zabývat Senát, který má projednat dodatky k právní normě reformující zdravotnictví.
Sněmovna už v úterý odhlasovala balíček s dodatky, který má schválenou reformu novelizovat. Kongresmani chtějí mimo jiné upravit zdanění nejdražších pojišťovacích plánů nebo zrušit úlevy pro stát Nebraska na platby do vládního programu Medicaid určeného pro chudé.
Republikáni dali předem najevo, že se pokusí hlasování v Senátu zdržovat a případně vrátit balíček změn Sněmovně reprezentantů k novému projednání. Demokraté ale tvrdí, že mají dost hlasů k prosazení balíčku.