Kdo chce do amerického zdravotnictví, které je pro nás Evropany obtížně pochopitelné, trochu proniknout, měl by zajít do půjčovny a podívat se na dva filmy. Sicko od Michaela Moora - a abyste si spravili po dryáčnickém Mooreovi filmový vkus, doplňte to nádherně dojímavou kanadskou Invazí barbarů. Budou to dobře investované peníze: během pár hodin pochopíte rozdíl mezi individualistickým a vysoce solidárním zdravotním systémem.
Oranžová Evropa
Americké zdravotní pojišťovny nově nebudou moci odmítnout poskytnutí nákladné zdravotní péče se zdůvodněním, že klient neuvedl v přijímacím dotazníku svůj zdravotní stav a potenciální riziko. Další věc, kterou Obama „zatrhne“, je možnost pojistných kontraktů zakotvit princip limitů na celoživotní náklady: v bohatě zdokumentovaných případech se stávalo, že když se klient dostal do opravdu vážných zdravotních problémů, překročil limit - a nazdar.
Neexistuje evropská země, která by měla cokoli, co by se tomuhle systému, byť i jen vzdáleně podobalo. Jak říká každý dobrý americký republikán, a mnohý středový demokrat: v Evropě jste všichni socialisti, ve vztahu ke zdravotnictví nepochybně.
Ekonom by oponoval, že americký zdravotní systém je matkou všech selhání trhu, a opravdu není pro zbytek světa vzorem. To, že nad Evropou i Spojenými státy září příklad daleko efektivnějšího Singapuru, který dodá tytéž anebo lepší zdravotní výsledky s nesrovnatelně nižšími náklady, je opravdu jiný příběh.
Jistěže se v USA dají koupit pojistky bez těchto odpudivých podmínek - ale jsou velmi drahé. V Americe dosud panovala doktrína, že kromě opravdu chudých a seniorů (za něž hradí většinu nákladů vláda v rámci programů Medicare a Medicaid), se má každý pojistit sám. Ale řada firem nebo živnostníků si pojistky s dobrým krytím nekoupila, protože na ně neměla.
Zdaleka ne všechny firmy dobrou životní pojistku zaměstnancům nabízely, nebyla to jejich povinnost. I to se změní a Obamova reforma předpokládá, že většina z 49 milionů Američanů, kteří nejsou pojištěni vůbec (anebo jen nedostatečně), se bude muset pojistit. Ti chudší se kvalifikují na státní dotaci.
Zaměstnavatelé s více než 50 zaměstnanci budou muset pojistky nabídnout anebo čelit pokutě. Chytrým nápadem (který ovšem měl i Obamův protikandidát McCaine) je vytvoření elektronické burzy, na níž si budou moci jednotlivci koupit pojistku za skupinové sazby.
Sice budou ještě probíhat nějaká „dohodovací jednání“, ale Obamova zdravotní reforma vypadá jako hotová věc.
Přihrávka prezidentova
Zbývá zodpovědět „pár“ drobností. Tou hlavní jsou jako obvykle peníze. Obama musel těžce handlovat, aby reformu protlačil. Postoj soukromých pojišťoven zůstává ambivalentní - na jedné straně se jim velmi líbí, že Obama „přihrál“ desítky milionů nových pojištěnců.
Na straně druhé budou ale mnohem tvrději regulovány. Zaměstnavatelům se nelíbí fakt, že reforma nenastavila skoro žádné nástroje, které by dokázaly inflaci zdravotnických výdajů účinně potlačit.
Autor je ekonom
Celý článek si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz nebo ZDE.