„Při reformě jsme se naučili dvě základní pravidla. Za prvé, musíte rozhodovat, i když nemáte dost informací. Za druhé, ať uděláte, co chcete, v médiích budete špatní.“
Stručným bonmotem uzavřela svou přednášku o slovenské zdravotnické reformě Henrieta Maďarová z reformního týmu.
Patřila k hvězdám mezinárodní konference, kterou v Praze pořádala nevládní společnost International Health Summit (IHS). Delegáti hodnotili, jaký vliv má rozšíření Evropské unie na zdravotnické systémy nových členských zemí.
Poklona do Bratislavy
Noví členové unie musí své systémy přizpůsobit světovým trendům, shrnul výsledky prezident IHS James Rice.
„Vlády zjišťují, že nedokážou zajistit veškeré zdravotní služby pro občany. Ve chvíli, kdy populace stárne a rychle se šíří nové technologie, to nedokážou bez
partnerství se soukromým sektorem,“ řekl prezident.
Proto měla ohlas delegátka ze Slovenska, která referovala, jak se jedna z nových zemí skutečně pokouší využít soukromé zdroje.
Přítomní zástupci českých pojišťoven oceňovali, jak Bratislava zastavila zadlužování systému. Poplatky u lékaře i za recepty zastavily zneužívání primární péče, podle průzkumů také omezily korupci.
Slováci ušetřili na lécích také tím, že u většiny léčiv zavedli minimální spoluúčast pacientů.
Další zákony, které projednává parlament, zavedou konkurenci soukromých pojišťoven a stanoví šest tisíc diagnóz, které jsou plně hrazeny z veřejného pojištění. Další tři tisíce budou hrazeny zčásti.
„Slováci na tom byli opravdu špatně s penězi, něco už museli dělat,“ vysvětluje motivaci východních sousedů jeden z organizátorů konference, Pavel Hroboň ze společnosti Reforma zdravotnictví - Fórum.
Ostatní země Visegrádu ale ještě mají finanční rezervy a nutné změny proto odkládají.
Reformy v Maďarsku
Úplně to neplatí pro Maďary. Tamní Zdravotní pojišťovací fond rozděluje veškeré zdravotnické dotace.
Využívají je nemocnice, které patří městům, i soukromí lékaři, kteří si své praxe od radnic pronajímají.
Už v roce 1999 Maďaři začali zkoušet reformu, při které by zdravotnický fond pronajímal řízení nemocnic soukromým manažerským firmám.
Úspěch experimentu vedl k přípravě reformy, zablokovala ji ale levá frakce vládní sociální demokracie. Hodlá prosadit referendum, jestli se smějí zdravotnická zařízení privatizovat.
„Kvalita našeho zdravotnictví je špatná, ale všechno je dosud pro všechny,“ odsoudil přežívající model expert budapešťské Semmelweisovy univerzity Zsombor Kovácsi.
Ještě víc kritický k domácím poměrům byl Adam Kruszewski, investiční ředitel společnosti Enterprise Investors, který byl zdravotnickým poradcem polských vlád. „Zatím se nic neděje a budoucnost je nejasná,“ zhodnotil stav reformy v Polsku.
Úkol pro příští vládu
Polské zdravotnictví spravuje jediný státní fond. Marně se potýká s korupcí ve státních nemocnicích i jejich rostoucím zadlužením (dosahuje výše jejich ročního obratu). Přitom nedokáže zkrátit dlouhé čekací doby na operace.
Za poslední dva roky se vystřídali čtyři ministři, dnes nový kabinet Marka Belky řeší problémy tím, že posiluje roli ministerstva ve státním fondu.
Finanční krizi se snaží zmírnit, že vyžaduje sponzorské dary od farmaceutických firem, které prý předražují léky.
„Reformy nebudou, čeká se na příští vládu,“ řekl Kruszewski. Neschopnost Čechů změnit systém, vysvětluje předseda zdravotního výboru Senátu Tomáš Julínek (ODS) tím, že si politici ještě neuvědomili, o co ve skutečnosti jde:
„Nestačí šetřit a rušit nadbytečná lůžka. Důležitější je dát možnost pacientům, aby se dostali k co nejlepším službám.“
Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová se konference nezúčastnila. Návrh reformy hodlá veřejnosti představit v říjnu. Zatím prozradila, že odmítá zvyšovat spoluúčast pacientů i privatizaci. Finanční rezervy bude hledat v hospodaření pojišťoven.
Petr Holub, Hospodářské noviny