Zjistili, že za změny na mozku typické pro lidi s genetickou vlohou ke schizofrenii může vzájemné působení této vlohy a infekce toxoplazmózy. ČTK to řekl jeden z autorů objevu profesor Jiří Horáček. Širší veřejnosti se objev představí při příležitosti Evropského dne mozku, který je 11. března.
V první fázi výzkumu vědci z laboratoří Psychiatrického centra aplikovali potkanům do mozku látku, která vzniká při imunitní odpovědi na infekci, poté testovali některé reakce, které jsou narušeny při schizofrenii. Ukázalo se, že tyto působky, které se uplatňují při imunitním procesu, vedou u potkana k podobným změnám chování, jako látky, které vyvolávají schizofrenní stavy.
Navazující nález profesora Horáčka spočívá v tom, že měl skupinu zdravých lidí a skupinu schizofreniků, a tuto skupinu rozdělil ještě podle toho, zda mají nebo nemají protilátky proti toxoplazmóze.
„Náš výzkum jasně ukázal, že za morfologické změny, které se všude po světě v mozcích nemocných schizofrenií nacházejí, může interakce infekce toxoplazmózy s mozkem člověka s genetickou vlohou ke schizofrenii,“ řekl ČTK profesor. Objev publikoval loni v prestižním světovém vědeckém časopisu World Journal of biological psychiatry a nyní je tato česká práce důležitou součástí světového poznání o schizofrenii.
Původce toxoplazmózy (Toxoplasma gondii) je velmi rozšířený parazit, kterým je infikována třetina lidstva. Doposud to však bylo z medicínského hlediska považováno za nevýznamný fakt.
Výzkumníci z Psychiatrického centra Praha se nyní snaží významný nález potvrdit a objasnit mechanismy, kterými tato infekce vede ke změnám v šedé hmotě mozkové u lidí s genetickou vlohou ke schizofrenii.
V případě potvrzení nálezu by se podle profesora otevřelo několik nových možností, jak předcházet devastujícím změnám na mozku u nemocných. Vedle vyhýbání se kočkám by se také dalo působení toxoplazmózy na šedou hmotu mozku zabránit některými novými léky.