Nové poznatky by mohly pomoci časné detekci tohoto onemocnění, eventuálně i nalezení účinné léčby.
Neprobádané protilátky
Při Alzheimerově chorobě se do mozku ukládá beta-amyloid a tau protein, které ve své poškozené formě negativně ovlivňují mozkovou tkáň. Ve světě proběhly pokusy s očkováním proti beta-amyloidu a přinesly výsledky u myší ve smyslu „vyčištění“ mozku od těchto nánosů. U lidí bohužel nemělo očkování léčebný účinek, který by zlepšoval projevy demence nebo zastavil její rozvoj. Očkování mělo navíc vedlejší účinky.
Český vědecký tým se proto rozhodl zaměřit na tau protein a neurofilamenta. Vědci neměli dostatečné prostředky a zázemí k tomu začít s výzkumem a realizací očkování, ale pustili se do zjišťování rozdílů v imunologické situaci. Ke zkoumání si vybrali čtyři skupiny starších lidí – zdravé seniory, seniory se zánětlivými nemocemi nervové soustavy, pacienty s Alzheimerovou chorobou a pacienty s jinými formami demence.
Celkem zkoumali 80 dobrovolníků po dobu 5 let. A došli k zajímavému a zřejmě důležitému zjištění.
Světové prvenství
Celkové množství protilátek proti tau proteinu a neurofilamentům v krvi i mozkomíšním moku bylo celkově u zdravých pacientů vyššího věku a pacientů s Alzheimerovou chorobou zhruba stejné. Vědci se však zaměřili na určitou část těchto protilátek, a to množství protilátek lokálně vytvořených v blízkosti nervové soustavy. A zjistili, že toto množství je u pacientů s Alzheimerovou chorobou významně vyšší než u ostatních osob. Zvýšená hladina protilátek by mohla souviset se zvýšenými nánosy špatně svinutých bílkovin nebo rozpadem nervových buněk, a tedy jejich páteřních bílkovin tau proteinu a neurofilament.
Vědci navíc objevili jednu klíčovou skutečnost. Dalo by se očekávat, že podobná imunologická reakce nastane i u pacientů s jinými formami demence, že se tělo bude bránit protilátkami na zvýšenou hladinu tau proteinu a neurofilament z rozpadlých buněk stejně jako v případě Alzheimerovy choroby. Jenže tomu tak nebylo. Dokonce ani u CreuzfeldtovyJacobovy nemoci, lidské varianty nemoci šílených krav. U této nemoci rozpad buněk probíhá rychleji, prudce se zvyšuje množství bílkovin tau proteinu a neurofilament v mozkomíšním moku, přesto však nebyly protilátky proti nim zvýšené. Dosud nikdo na světě přitom tuto skutečnost nepopsal.
„Zdá se tedy, že tyto lokálně zvýšené protilátky jsou relativně specifické pro Alzheimerovu chorobu,“ uvedl docent Bartoš. Toto zjištění by tak mohlo sehrát výraznou úlohu ve včasné diagnostice Alzheimerovy choroby. V Laboratoři biochemie a patofyziologie mozku Národního ústavu duševního zdraví plánuje doc. Bartoš s týmem biochemiků ověřit tyto povzbudivé poznatky. Do další studie bude zařazeno větší množství pacientů s nemocí v časnějším stadiu. Jejich séra a mozkomíšní moky budou vyšetřeny vylepšenými biochemickými metodami. Vědci ze Slovenska navíc nyní začínají zkoušet proti tau proteinu očkovat.
Docent Aleš Bartoš