Balíček reforem prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně, včetně zdravotnické části, obsahující možnost vybírání poplatků v ordinacích ambulantních lékařů.
Před dalším rozhodnutím o reformě se rozvinuly vášnivé spory kvůli uvažovanému vynětí dětí z plánovaných regulačních poplatků.
Pokud skutečně dětští praktičtí lékaři poplatky vybírat nebudou, bude to na ně mít bezprostřední ekonomický dopad. Byla by to další rána pro lékaře, kterým neustále přibývají noví pacienti.
Dětští lékaři se v minulosti již několikrát stali „politickým obětním beránkem“ položeným na oltář sociálně-populistických ambicí některých politiků nebo rovnou celých politických stran.
Ať už to byla snaha legislativně „vymazat“ praktické dětské lékaře zavedením rodinného lékaře, či v posledních týdnech zdravotními pojišťovnami uplatněný desetitisícový finanční postih. A to za provedené preventivní prohlídky a povinné preventivní očkování narůstajícího počtu nově narozených dětí.
Není se tedy co divit, že se značným znepokojením sledují trapnou licitaci nad věkovou hranicí při výběru poplatků za návštěvu ordinace u dětí do tří-pěti-patnácti-osmnácti let systémem nehodící se škrtněte, jež probíhá mezi poslancem Ludvíkem Hovorkou (za KDU-ČSL) a ministrem Tomášem Julínkem.
Osobně mám rád lidi zásadové, kteří si stojí za svým názorem, neobchodují s ním a mají ho podložený věcnou argumentací a za svůj
jsou ochotní položit hlavu pomyslný špalek. V případě pana poslance Hovorky mi chybí věcná diskuse nad definicí dítěte, stanovení věkové hranice, do kdy ještě dítě, od kdy dorost, atd.
Je nutno si uvědomit, že pediatr zatím registruje a pečuje o „děti“ do devatenácti let. Z pohledu určení hranice pro možný výběr poplatků je vhodnější doba ukončené přípravy na povolání, kdy již stát přestává platit za jedince zdravotní pojištění. V případě uplatnění „Hovorkovy věkové kategorie - dítě osmnáct let“ by mohlo dojít k absurditě, kdy výdělečně činný jedinec by byl od poplatku osvobozen.
Otevřete brány!
I když si velmi nerad zvykám na pocit, že jsme obecně „výjimečný“ stát plný výjimek, nemohu se jako provozovatel nestátního zdravotnického zařízení smířit se snahou některých poslanců takovýmto „výjimečným“ způsobem opět ekonomicky názor diskriminovat jednu klíčovou na skupinu poskytovatelů zdravotní péče na úkor ostatních.
Pokud chtějí reformátoři v systému zdravotního pseudopojištění šetřit, měli by právě naopak ekonomicky posílit roli praktického lékaře v systému například formou gate-keepingu (otvírač brány pro registrovaného pacienta do systému zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění).
Vpřípadě, že přesto dojde k přijetí věkově diskriminačních poplatkových paragrafů, budou praktičtí dětští lékaři striktně požadovat od státu adekvátní finanční kompenzaci, třeba formou navýšení platby za státní pojištěnce příslušné věkové kategorie!!!
Jen lze doufat, že si předkladatelé pozměňovacích návrhů včas uvědomí obrovské riziko, které by mohlo nastat v oblasti dostupnosti a zajištění primární péče o dítě.
Zvláště pokud se podívají na současnou věkovou strukturu praktických dětských lékařů a jejich nízký podíl na ročních úhradách od zdravotních pojišťoven.
Pediatři se značným znepokojením sledují trapnou licitaci nad věkovou hranicí při výběru poplatků od dětí za návštěvu ordinace
V případě přijetí věkově diskriminačních poplatkových paragrafů budou praktičtí dětští lékaři požadovat od státu adekvátní finanční kompenzaci
Milan Kudyn, soukromý praktický lékař-pediatr, 1. místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR
Lidovky.cz