Ať jsou zdarma raději plomby bílé, za které se dnes platí ty čtyři stovky, a peněženku ať otevírá ten, kdo konzervativně trvá na amalgámu.
Pokud jde o debatu, kolik minut trvá zhotovení kvalitní plomby a jak stanovit cenu, aby zubař neprodělal, to ať řeší stomatologická komora a ministerstvo zdravotnictví se zdravotními pojišťovnami. Není proč obtěžovat pacienta, který povinně platí zdravotní pojištění, z čehož mu vyplývá nárok na ošetření bezplatné.
Když prezident stomatologické komory nahlas přemýšlí o tom, jak čtyři sta korun za jednu plombu nezruinuje peněženku pacienta, pokud se o své zuby dobře stará, je to stejné, jako kdyby pacient řekl, že peněženku zubaře nezruinuje plombování, když slušně vydělá na jiných výkonech.
Lidé, kteří nemají peníze na drahé korunky, o zubních implantátech ani nemluvě, jsou k vidění docela běžně. A není slyšet zubaře, že se na to nemohou dívat, takže udělají svým zákazníkům nějakou rozumnou cenu.
Ministr zdravotnictví upozornil, že je nutné ochránit všechny, kteří nebudou mít na placený lékařský zákrok peníze. Pozná se z toho, že i pana ministra někdy bolely zuby. Teď už jenom se domluvit, co to přesně znamená mít peníze a jak rozeznat, že je někdo nemá.
Protože koho bolí zub, ten čtyři stovky sežene, i kdyby se měl zadlužit.
Financování plomb se nakonec určitě vyřeší. Horší ale bude, když dojde na varovná slova zubařů, že nás ošetřovat nezvládnou, neboť je jich málo a stále jich ubývá. To nás pak placené a neplacené plomby přijdou nastejno.