Očkování proti pneumokokům, které vyvolávají zápal plic i jiná hnisavá onemocnění, patří mezi nepovinná. Dítě dostává čtyři dávky od 3. do 15. měsíce věku. Jedna dávka vyšla rodiče asi na 1800 korun. Přesto v roce 2008 byla očkovaná čtvrtina dětí, o rok později 37 procent. Podíl se výrazně zvedl loni, kdy pojišťovny začaly očkování proplácet. V minulém roce překročil 86 procent.
Na seznam proplácených očkování by se mohlo od ledna zařadit i to proti rakovině děložního čípku pro dívky ve věku 13 a 14 let. Počítá s tím novela o zdravotním pojištění, kterou budou nyní projednávat senátoři. Očkování je možné už nyní, stojí ale několik tisíc korun. „Bijeme na poplach, protože jak klesají ekonomické možnosti rodin pořídit vakcínu, tak ubývá i očkovaných. Jestliže chceme, aby to fungovalo, musíme zajistit financování a dostupnost,“ uvedla Cabrnochová.
Vedle nepovinných a nadstandardních jsou v Česku i očkování povinná. Právě s nimi mívají lékaři občas problém. Někteří rodiče totiž odmítají své potomky nechat naočkovat. Zdůvodňují to velkou zátěží pro dětský organismus, vedlejšími účinky, slabou ochranou či boji proti nemocem, které se už u nás neobjevují. Experti to vyvracejí. „Když dáme argumenty na misku vah, převažují výhody nad riziky,“ uvedl vědecký sekretář České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Nenaočkování označil za „ruskou ruletu“ - dítě nezíská potřebné protilátky, sice nemusí, ale může onemocnět. Chlíbek dodal, že počet vpichů i antigenová zátěž klesají. Zatímco před deseti lety děti do 15 let měly za sebou 18 aplikací, nyní je jich osm. Riziko šíření v Česku vymýcených chorob zas může zvýšit cestování a příliv cizinců.
V Česku se malé děti do dvou let povinně očkují hexavakcínou. Čtyři dávky dostanou od 9. týdne do 18. měsíce. Ve dvou dalších dávkách pak získají očkování současně proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, a to v roce a čtvrt a pak ve dvou letech.