Naopak státy, které vakcíny proti viru H1N1A nakoupily, nyní řeší, jak se jich zbavit, nebo je co nejekonomičtěji využít.
Velká Británie ohlásila, že celkem z 90 milionů vakcín za 540 milionů liber od Glaxo SmithKline využila pouhých 5,1 milionu. Až nyní se ministerstvo zdravotnictví pokusilo přebytek vrátit. Zatímco však Česká republika u stejného dodavatele uspěla bez sankcí, Británie nikoli.
Podle listu Daily Mail smí vláda vrátit dvě třetiny vakcín Pandemrixu, ale zpátky dostane jen třetinu peněz. Labouristická vláda totiž do kupních smluv zapomněla vsunout podstatný dodatek, který by jí umožnil za určitých podmínek odstoupit od smlouvy.
U druhého dodavatele vakcín, firmy Baxter, klauzule v dohodě byla a zpět do farmaceutické společnosti tak putuje 27 ze 36 milionů vzorků.
„Labouristé uzavřeli pro Brity mizernou dohodu, protože se neujistili o možnostech odstoupení. Je to mrhání penězi Národní zdravotní služby,“ komentoval výsledek mluvčí stínového ministra zdravotnictví Andrewa Lansleyho. Británie očekávala úmrtnost kolem 65 tisíc Britů, nakonec jich zemřelo 457, navíc z 80 procent byla příčinou smrti jiná nemoc.
Také Francie se potýká s přebytkem vakcín, za které by měla zaplatit přes 600 milionů eur. Celkem z 94 milionů objednaných dávek chce nyní vláda Nicolase Sarkozyho vrátit firmám GlaxoSmith- Kline a Sanofi 50 milionů.
Důvodem je nízký zájem lidí o očkování, podle Účetního dvora jej vyhledalo jen sedm procent Francouzů. I zde se očekávají sankce ze strany farmaceutických dodavatelů, deník Le Figaro mluví o „odstupném“ 48 milionů eur.
Velké státy mají společný problém, kam se zbylými vakcínami. Británie je podle všeho daruje OSN pro potřeby zemí třetího světa, Francie jedná o prodeji přebytků do Kataru a Monaka. Německo chce prodat deset milionů dávek Pandemrixu do Pakistánu.
Jako hrdinka si tak musí připadat polská ministryně zdravotnictví Ewa Kopaczová, která při hlasování o nákupu vakcín na konci minulého roku vystoupila před polský Sejm v rudém tričku a prohlásila, že „je její povinností dělat to, co je v zájmu Poláků, a ne to, co chtějí farmaceutické firmy“.
Sejm nakonec nákup vakcín neschválil. Na virus H1N1A pak v Polsku zemřelo 170 lidí, což není ve čtyřicetimilionové zemi nijak závratné číslo.
Na konci března strategii Kopaczové ocenila i Evropská rada a v oficiální zprávě nazvala její počínání jako „akt hrdinství“.